Alkoholik

Leni, neděkuj, jsme lidi.A dívky, pozor, aby za čas to selhání nebylo zvykem,sranda, normál.Stalo se, nezměníme to nikdo, jenže opatrně.

Nic se pravidlem nestane, nesmí...nechápu to, byla jsem si tak jistá, nepila jsem do 23:OO už se chystala že půjdu tedy domů, a pak šup že se pokračuje a at nehraji a dám si taky, byla jich na mě většina, myslím že po téhle zkušenosti pochopili proč nemůžu pít, říkala jsem jim že to neumím a nesmím. Byla to šílená zbytečnost a jen mě ujistila že to není snadné. Neházím těch 70 dní za hlavu protože pár věcí jsem se naučila a nevynechala jediný den abych nebyla tady. Nějakou práci jsem odvedla a mám ještě větší respekt k alkoholu, a ještě větší motivaci.

Oni nepochopili nic, třeba mají z toho srandu, spoléhej jen na sebe, chceš se uzdravit jen ty, je to tvůj život.Mohla jsi už být mrtvá nyní, pít do bezvědomí, pády, udušení zvratky......

Ano přesně tak to pomalu dopadlo, manžel se o mne doma postaral. Těch 70 dní mě nabylo neskutečnou energií a sebevědomím, nezahodím to ani za nic, a už vůbec nespadnu zpátky, jsem připravená se nikdy nenapít, bez neurolu bez berliček, pít nechci a nebudu....pak mohu žít. Otevřelo mi to oči, vy jste měli ve Všem pravdu, pokud jsem si musela vzít před akcí prášek bylo to proto, že jsem si nebyla sebou jistá, pokud si nebudu jistá nikam nepůjdu i kdybych neměla už nikdy nikam jít. Je mi to jedno, je to můj život a střízlivé mi je nejlépe. Nic ten pocit nemůže nahradit.

nabilo... píšu jak z druhé třídy na základce

Je to fuk, jak píšeš, hlavně , že píšeš, a dostáváš tu bolest ze sebe.Kéž by byla poslední.Moc ti to přeji, jako všem.Já už vím, jak chutná střízlivý hezký život, neměnila bych ho.

Ahoj Děkuji všem za podporu Teprve dneska mi je už trochu lépe. Předtím jsem měla pocit, že bych měla být do konce života zalezlá pod postelí a už nikdy nevylézt... Jsem na sebe neskutečně naštvaná. Resp. nenávidím tu část své osoby, která je schopná takhle jednat a pod být pod vlivem jak vymaštěná loutka. Na jednu druhou stranu jsem teď ráda, že tyhle všechny hnusné pocity cítím, protože je to zase další nakopnutí jít dál a podat ruku tomu vědomí v sobě, které je silné a zdravé a umí si poradit. Zjistila jsem, že se v tom nebudu zbytečně pitvat, protože to nevrátím, ale prostě si budu pamatovat ten strašnej pocit selhání. Tak ať je vám všem dobře a máte co nejhezčí dny. Krásný večer Eva

Ahoj všichni, tento víkend, speciálně sobota, byla nějaká "začarovaná". Stalo se mi totéž, co Justýně a Pavle 7. Bohužel Jak píše Justýna , teď už nemá cenu se v tom pitvat , jedeme dál.

...Upravila jsem si jméno, je nás tady víc Lenek.

Začarovaná sobota nebyla, jen jste selhaly, opily se.

Ahoj Líbo a všichni! Dlouho jsem zde nebyl(naposledy strana 12), a tak mám co číst . Přesně před dvěma lety jsem touto dobou seděl ve vlaku směr Jeseník - Javorník - Bílá voda. Je to už dva roky co jsem nastoupil léčbu a současně dva roky abstinence! Skvělý dva roky. Jak pročtu všechny příspěvky, tak něco málo taky přispěji.