Šmarjá Justýn nedepkař
Jsem tu chvíli nebyla a teď mám výčitky já že ty se tu topíš a já někde lítám. Vždyť víš jak je alkohol zrádný a co s námi dokáže, a nejen s námi ale i s lidmi co alkoholici nejsou, ale jen se chtějí opít a bavit se.
Byla jsem ne koncertě ve vší počestnosti

ale ouha já nepiji ale všechny okolo to značně znepokojuje, otázky tipu - jako ty si fakt nedáš? No to si už asi nebudeme rozumět atd. No řeknu vám celkem síla, druhý den jsem měla vážně o čem přemýšlet. Pomalu ale jistě se dostávám ke všemu co člověk na začátku radši zavrhoval, jako že přijde o kamarády, bude muset změnit hodně věcí a hlavně svůj postoj k věci.....tohle vše mi tenkrát přišlo moc násilné. Jenže on je to FAKT....prostě to tak je, a to člověka učí že se sám učí o sobě hlavně. Že nic není tak jak si naivně myslel, a že i pevné přátelství může ovlivnit alkohol. Dřív když jsem se chovala jak prase - bylo mi to vyčítáno no ale aspon jsem udělala nějakou tu šou. Teď když vím že alkohol je pouze oblbovač mého pravého já, chci být sama sebou - je mi to opět vyčítáno. Bo lidi s udivením zírají jak odcházím po svých a jěště k tomu brzo.
A víte co - náramně jsem se bavila, páč si pamatuji každé slovo.
Pozorovala jsem co alkohol dělá pomalu ale jistě s ostatními a tentokrát žádné bažení nenastalo. A užila jsem si kapelu
Justýnko nesmutni to klopýtnutí tě nakopne dál, a já věřím že ty to dáš, a že musíme procházet peklem které si bohužel děláme samy, ale můžeme žít v míru a být zodpovědný a šťastný.