Alkoholik

Zdravím všechny. Jsem alkoholik, který absolvoval ústavní léčbu a v současnosti dva roky abstinuji. Dnes při pročítání těchto stránek jsem narazil na krásný a hlavně upřímný příspěvek Jany Mertosové o její recidivě. V průběhu mé léčby jsem se často setkal s názorem, že recidiva patří k léčbě. Zpočátku mě brali čerti a tvrdil jsem, že je to blbost, ale v průběhu léčby a hlavně po ní jsem s pokorou uznal, že je to obrovská pravda. Myslím si, že jsem se během léčby na život vedle alkoholu připravil dobře(vím že dva roky je ještě krátká doba, ale přece), ale stále vím strašně málo o recidivě. V léčebně jsem se seznámil se svou současnou přítelkyní a občas se o této situaci bavíme. V abstinenci je nám fajn a pořád si nějak neumím představit co by se muselo stát, abych já nebo ona začal znovu pít. Jak jsem tu již několikrát uvedl před alkoholem mám stále velký respekt a snažím se být připraven na každou situaci. Janě Mertosové tímto moc děkuji a pokud sem přispěje kdokoliv se svými zkušenostmi budu moc rád.

Ahoj Karle, moc ti fandím, dva roky pro nás krátká doba rozhodně nejsou, přece je to 730 dní, což je úctyhodné. Ráda sem přispěju se svojí zkušeností, abstinovala jsem 7 měsíců díky antabusu a potom jsem si myslela, že jsem již v pohodě. Jenže opak byl pravdou, když jsem se na Silvestra zase napila a ted je to ještě snad horší. Když začnu, nedokážu 3 dny přestat, než mi je fyzicky špatně. Proto jdu opět znovu na antabus, který mi pomohl. Jsem objednaná na pondělí a mám strach, jak to zvládnu, poprvé to šlo v pohodě, ale teď si nejsem jistá, že budu v pohodě. Je mi necelých 30 let a dělám vysokou školu, a vůbec nechápu, jak mezi těma opilýma stavama můžu tak úspěšně stále zvládat zkoušky mám deprese z toho, že se mi to vrátilo a řeším je jak jinak než chlastem!

No a z toho mám právě trošku strach. Teď když abstinuji a jsem střízlivý je mi naprosto jasné, že pokud bych se napil, není jiné řešení než znovu absolvovat léčbu. Ale pochybuji, že takhle budu přemýšlet pod vlivem. Asi bych ten mejdan prodlužoval a nástup na léčbu odkládal co by to šlo. Ona představa, že budu zase čtyři měsíce zavřený v blázinci - nic moc! No a právě proto by mě zajímalo, co tě k tomu opětovnému napití dovedlo? Prostě jen ta silvestrovská atmosféra, nebo nějaký stres...

Dovedlo mě k tomu to, že jsem se pohádala s přítelem a opustil mě na silvestra při naplánováným večeru, že budeme spolu. Tak je to přítel, když ti dělá takový podpásovky a nechce ti pomoct? A takových podpásovek bylo víc, i když se NIC nestalo, tak řeknětě, jesli je potom pokaždé chyba v nás! To teda ne.

Máš pravdu.Jakmile se mozek dostane do kontaktu s alkoholem změní se ti myšlení,priority,žebříček hodnot...Prostě změníš se v myšlení.Máš pocit,že máš všechno pod kontrolou.Touha pokračovat v pití vítězí,začneš si nalhávat a lhát.Pokud na čas přestaneš a dál se sebou nic neděláš?Přesvědčí tě to o tom,že jsi dobrý a že pít můžeš,že to umíš.Že to jde-COŽ JE OVŠEM CELÉ LEŽ TVÉHO-MÉHO ALKOHOLICKÉHO MOZKU!Nastartovat bez léčebny bylo pro mne nemožné!

Jana Mertosova napsala :
Máš pravdu.Jakmile se mozek dostane do kontaktu s alkoholem změní se ti myšlení,priority,žebříček hodnot...Prostě změníš se v myšlení....

Máš úplnou pravdu.A to je rozdíl mezi pijákem a alkoholikem.Piják chlastá protože chce, baví ho to.Alkoholik po prvním napití se už chlastá proto, že nedokáže přestat ani kdyby chtěl..ta změna myšlení během okamžiku je šílená.Je zvláštní, že ač si lidstvo myslí jak je chytré, tohle nedokáže nikdo vyléčit, přijít na to proč se někomu tak děje a někdo chlastá denně celej život a nic

Souhlasím!
Jak se změní myšlení, šílenost! Věda by měla jít kupředu! Vymyslet nějaký očkování již při narození, pro jistou imunitu vůči alkoholu Ale tím by se asi zrušilo tohle fórum a lidstvo by vymřelo.

zakázat chlast

Kéž by to bylo tak jednoduché

Pro většinu lidí přestat pít opravdu jednoduché je, pro nás alkoholiky je to těžší, ale jde to.