Alkoholik

Nenutis me chlastat, normálně piju víc a nemůžu s tou diagnózu, v tom jsem jiná oproti těm, kterým by to asi prošlo. Přemýšlím, jestli jet na vodu s alkoholem nebo neurolem nebo antabusem, sama to nedám. Sem jsem to dopracovala

Dana napsal:
Nenutis me chlastat, normálně piju víc a nemůžu s tou diagnózu, v tom jsem jiná oproti těm, kterým by to asi prošlo. Přemýšlím, jestli jet na vodu s alkoholem nebo neurolem nebo antabusem, sama to nedám. Sem jsem to dopracovala

Danka,

najrozumnejšie to bude s triezvou hlavou!

To už píšu nesrozumitelné i strizliva?opila bych ti spis napsala, ze je mi to stejně jedno, tak proč nepit

Libo,tvych prispevku zde si velice vazim,ale proc se divis,ze Petrch zde nekomu "radi",kdyz to stale nema uplne vyresene...?Neni to preci zde jen pro "vylecene" alkoholiky.I on ma ostatnim co "dat",at uz treba jen to,ze bojuje atd..To by potom treba ti,kteri abstinuji x let meli mit take vetsi "pravo" radit nez ti,kteri nepiji kratce?To zde mam tedy radeji take nepsat?Omlouvam se,nemyslim to zle,ale kazdy zde je,dle meho nazoru,v nejakem "useku" cesty,ale jen tim,ze si toto forum vyhledal uz mozna neco pro sebe dela,neco si uvedomuje.Kazdemu preci pomuze neco jineho a nikdy nevis,co koho "nakopne".

Dano,já začala pít taky na úzkosti.Nevěděla jsem si s nimi rady,styděla bych se nějakýmu psychiatrovi vykládat o své žvotě,o tom jak jsem blbá a žiju s člověkem se krerým si nemám co říct,že chlastá,chodí domů poch.,pos.a dělá všude ostudu jak prase,že se za něho stydím,že se ho štítím,že ho nenávidím a pro jeho nevypočitatelné chování trpím strachem,úzkostmi,nespavostí...No,našla jsem si lék sama.Byl jím alkohol.Napřed mi dával,potom začal brát a nakonec přestal fungovat a já s ním.Dlouhé roky mi trvalo přijmout,že jsem alkoholička.Znamenalo to pro mne spoustu recidiv.Až jsem se konečně ztotožnila s tím,že mne chlast kdykoliv po něm sáhnu převálcuje a dostane docela jinde,než bych chtěla jela jsem se synem k doktorce pro pomoc.Bylo mi jedno jestli mi zašíje hubu na zbytek života,nebo pošle někam do klecovýho oddělení na rok,dva.Klečela jsem jí u nohou a upřímně prosila o pomoc.Odjela jsem na léčení a konečně se mi podařilo přestat pít.Toto byl základ k tomu abych mohla začít pracovat na všech stavech,kvůli kterým jsem začala pít.

Anonie má pravdu

Ahoj Anoine - to je jako ano i ne:)?

Jako Petr mozna neco nakousl, ale pak to presne popsal sam:

A/ u me se to dvema dvojkam vymklo
B/ na tu uzkostne depresivni svinuchu se pit nema.

mno a pak uz mi ani neradil:) a v poho, ja vim, ze mam problem, horsi nez s Petrem je to s okolim, to na me cumi jak z jara..... tedy jeho prispevek nic nezkazil

Ja: uz jsem ten prispevek pochopila, nemyslels, ze pisu opila, ale za si na vodu mam vzit strizlivou hlavu, ze?

Anoine: jak se drzis? jsi kvartal? pro mne je do kvartalu tezsi se vzit, ja jsem ten denodenni lahev vina a obcas i dve... dnes chci zkusit nula, no zatim tu s tou predstavou bojuju, naposled, kdyz to tak bylo, jsem se malem upila bylinnymi caji a vyvinula ve spidermana lezouciho po zdi, zenu s nutkavou potrebou poradku a upira....

Veřejné diskuzní fórum je pro všechny. Každý může napsat svůj názor, i když někomu se může zdát blbej:-).

Líba a Jana, dle toho,co píší, prošly tou nejhorší fází, která může alkoholika potkat. Je mi jasné, že radí s dobrým úmyslem, protože ze "své praxe" vědí, že jen málo cest vede k úspěchu.

Na druhou stranu sami musí vědět, jak je těžké s tím praštit, takže rady - úplně se na to Dano, hned vykašli, jsou super, ale v určitém okamžiku k ničemu. Dana si svůj problém uvědomuje a snaží se na něj najít řešení. Mám pocit, že u ní je to ztížené její panickou poruchou a úzkostí. Chce jít po cestě střízlivosti, ale to není vše. Střízlivost bez vyřešení psychických bloků je jen přežívání ze dne na den a nikam to nevede. Ego zpracované nemá, protože by měla, nic z toho, co se píše, by jí nerozhodilo.

Dano, ber si z příspěvků jen to, co vnitřně cítíš, že ti na tvé těžké životní cestě, může pomoci.Osobně si myslím, že nemáš spoleh na svého přítele, protože s jeho přístupem (rum na vodu patří) se ti bude abstinovat jen velmi těžce.

Já osobně bych na vodu nejela. Neurol vyvolává rychle závislost a vyměnit jednu závislost za druhou je jako jít z deště pod okap. Místo vody, bych využila dovolenou k zotavení, k nalezení dobré lékařské péče, atd.

Všechna rozhodnutí jsou jen na tobě a na tom, jak chceš prožít svůj život. Za sebe mohu říct, že práce na sobě se vyplatí a rozhodně bez alkoholu, úzkostí a další sraček se mi žije nádherně.

Jani, co na to rict? statistika mluvi o tom, ze mas pravdu. Lecebna by ted byl urcite nejcistejsi rez. Vis sama, jak byly ty stredni faze, kdys to zkousela, prala se a recidivovala. tam jsem ja. Ja se nechci omlouvat - mam sileny strach, az tu najdete muj prispevek s tim, tak jsem se ozrala, jdu na lecebnu:( nebo se vytratim, jako jini...

Neco delam. cas mozna ukaze, ze je to malo. ostatne vsichni jsme na stejne lodi s vlajkou alkoholik, jen zrovna v ruznych pristavech... Nekde jsem cetla, ze abstinence je poklad, ktery si alkoholik musi chranit zuby nehty. Vazim si te, ze se drzis a v tom jsi (ty a jini) pro mne vzor, kdyz oddaluju napiti se nebo prekroceni meze. a vlastne mi pomohlo, ze jsi zacala mluvit sproste:) kdyz piju, predstavuju si, ze ta sklenice je plna sracek a snazim se o hodne naturalisticke predstavy, haha

Dano,tenkrát jsem POPRVÉ VE SVÉM ŽIVOTĚ UPŘÍMNĚ PROSILA O POMOC,TENKRÁT JSEM SI POPRVÉ PŘIZNALA,ŽE BEZ POMOCI TO NEZVLÁDNU,TENKRÁT POPRVÉ V MÉM ŽIVOTĚ MNE VIDĚL NĚKDO PLAKAT.Bylo to zoufalství a bolest,které mne zcela poprvé donutily sklonit hlavu.