Alkoholik

Jana Mertosová napsal:
...nasávací reflex je vrodený ale fľašu alkoholu si v *maternici/děloze* zrejme už postrádal, však? Toto chceš naznačiť? Já se picnu!Kde na to chodíš?To nemá chybu!

Nuž, ak tvrdím, že si nič nevyberám, tak potom mi *niekto/niečo* diktuje - asi Mr.Alkohol.(ale nie ako nevedomému faetus-u/embryu za PC.)

Ani ja som sa s fľašou nenarodil - poctivo a svojpomocne som sa *snaživo/pilně* prechľastal až do ID!

Ja,samozrejme chapu,ze lahev mi nikdo nedrzi a ze si to clovek do sebe leje sam...Ale to,zda se clovek stane alkoholikem,si rozhodne nevybira.Nebo ty nekoho takoveho znas?Nekoho,kdo zacal pit jen proto,ze se chtel stat alkoholikem?Vetsinou takto lide neco resi a pak najednou zjisti,ze je neco spatne.A pak uz se to,bohuzel,ridi "nepsanymi zakony" nemoci...

A "kor" v dnesni dobe a tomto state,kdy je alkohol velice tolerovany...i mne davala babicka kdysi na bolest zubu Francovku na kostku cukru;-)

Já jsem celý život dělala VŠECHNO POŘÁDNĚ!Od malička mi to vštěpovali do hlavy rodiče.Propila jsem se velice poctivě a pořádně-až na dno!Ted´už mi zbyl holý život,ale i víra a naděje na lepší zítřky. Antibiotika jsem konečně dobrala.Ráno se jdu ucházet o místo.Tak mi držte palce.

Nad rozlitým mlékem se nebrečí.Jedno se uzavře a otevřou se jiné,lepší dveře-jen je člověk nesmí sám přibouchnout ale rozvíjet svoji vděčnost,za všechno čeho se mu dostává.I ty špatné zkušenosti k životu patří.Já bych se bez nich nenaučila ničemu!

Tu francovku s cukrem jsem taky milovala.Dokázala jsem si vymýšlet,že mne bolí v krku,aby mně ji babička dala.No a jako malá?Rumové pralinky bych mohla žrát na metráky!Ty mi nikdy nevydžely.

Jano,velice te obdivuji v tom,ze po vsech tech zkusenostech a takto bojujes prave o ten "holy zivot".Ja na tom jeste rozhodne tak "spatne" nejsem,ale potrebovala bych najit prave tu silu.A ted nemam na "mysli" jen alkohol.Ale snazim se a citim,ze nejsem na "spatne ceste".Uz jsem tady,kdysi,psala o mem tatovi.Pred cca tak 8-mi lety mu zjistili zhoubny nador na jatrech +cirhozu (nebyl! alkoholik) a davali mu asi pul roku.Tehdy se dostal na IKEM.Tam ho "otevreli" a zjistili,ze TO neni mozne odstranit a jedinou moznosti je transplantace (slo o maly,zapouzdreny,zhoubny nador,jinak by to nenavrhli.Jsou na to velice prisna kriteria).Tehdy mu,bohuzel,obvodni lekar napsal do zpravy(chteli jsme ho zalovat),ze pije nadmerne a nemel tedy sanci.Nebyla to pravda,ale male mesto...Tehdy tatka podstoupil velice bolestivou experimentalni lecbu,kdy mu do nadoru pichali 95% roztok alkoholu.Brecela jsem vzdy,kdyz jsem tam byla...Po nejake dobe se nador zacal zmensovat a po 5-ti letech tatku navrhli na transplantaci.Nyni je x let po ni a rika mi-"Ja si svuj zivot vybojoval a ty ho vzdavas".Takze,mam "vzory",nejen v nem,ale i sve mame,jen to nejde tak lehce,mam zase jine problemy.Jedine,co vim je to,ze to proste "jit muze" a ze to nesmim! vzdat..Jinak spoustu let jsem byla ja ta,co delala vse,jak ma.Co musela vse zvladat a nikdo o jakychkoliv mych problemech nevedel.O to horsi pro ne,kdyz jsem se slozila...To jen na okraj.

Jo,zapomnela jsem napsat,ze po vsech vysetrenich zjistili,ze tata prodelal 3 typy nelecenych ! (tehdy to zdravotnictvi bylo nekde jinde) zloutenek a z toho ta cirhoza.Tu jednu ani neznam...

Anoine napsal:
Ja,samozrejme chapu,ze lahev mi nikdo nedrzi a ze si to clovek do sebe leje sam...Ale to,zda se clovek stane alkoholikem,si rozhodne nevybira.Nebo ty nekoho takoveho znas?Nekoho,kdo zacal pit jen proto,ze se chtel stat alkoholikem?Vetsinou takto lide neco resi a pak najednou zjisti,ze je neco spatne.A pak uz se to,bohuzel,ridi "nepsanymi zakony" nemoci...

Áno - poznám! Denne sa vidím v zrkadle.Vedel som už v 15.rokoch, že sa nemám ožierať - ale chutilo mi to. A cítil som sa náramne dospelý - v uniforme žižkováka. Starí partizáni drístali povstalecké rozprávky a platili - ja som vďačne načúval a hrdinsky bojoval so zvyškom triezveho rozumu. Takto som sa učil fabulovať ako bájkár Ezop.
A šedá kôra/cortex čušala - zmaturoval som a pil veselo ďalej. To bývali junácke korhelice/pitky!

Na výške sme pili opreteky - lampasáci to vedeli vždy,už od c.k.mocnárstva.Karban, ženy, chľast a dlhy.

Chudobní nech makajú a my frajeri - pijeme!
Keby si sa trošku lepšie učil - mohol si chľastať s nami aj Ty.

Takéto a podobné slogany patrili do *krčmovej akadémie* - nielen ozbrojených zložiek ale aj papalášov a pracujúceho plebsu. Neskôr som sám pracoval ako roboš a pil a drístal rovnako. Ono - tie opilecké reči sú internacionálne-širokospektrálne.

Už sa za to nehanbím.Teraz triezviem a dopĺňam si priebežne poznatky o alkoholizme. Viem, že alkohol nie je rovnocenný súper a preto sa s ním neradno pasovať. Ignorujem ho - on vädne a ja naberám silu ako junák v rozpuku síl.

Aj pamäť sa vracia a zdravý úsudok ju nasleduje. Mám radosť sám zo seba.

Jana Mertosová napsal:
Já jsem celý život dělala VŠECHNO POŘÁDNĚ!Od malička...
Ráno se jdu ucházet o místo.Tak mi držte palce.

Janka,

hore hlavu a smelo vpred, do toho! Nech Ti to vyjde!