Alkoholik

Budu se snažit.Hlavně ikdyž přijde nějaka těžká životní situace.Zkusit to řešit jinak než pitím.Ikdyž je to teď težký.Už kvůli synovi se chci změnit.Boužel problémy mám teď i s manželem.Nějak sme to všechno uspěchali.A teď zjišťujeme, že to mezi náma není ono.To mě taky dost nasměrovalo k pití.Právě s ním jsem snad od dětstvý.Pořád to byla sranda.Nějaký pařby a tak.Jenomže jak se syn narodil, už to sranda nebyla, ale pro manžela jako by se nic moc nezměnilo.Nechává toho na mě docela dost.Občas mě i ponižuje ikdyž se snažím.A s alkoholem si musím pomoc sama,ale mohl by mít trochu pochopení.Klidně předemmnou otevře pivo a nebo mi nadává ať jdu zas chlastat a tak.No a do toho se musím starat o domácnost.Neříkám, že to nezvládám,to ne.Syna strašně miluji, pořád si hrajeme a ráda uklízím, nebo vařím.Ale připadá mi, že mě manžel už ani nemá rád.Že mě akorád rád shazuje a já jsem pak šíleně nervozní a už se těším na víkend jak zas vypadnu...Samozřejmě už to takhle dělat nechci.Ale sama nevím proč to tak všechno dopadlo.

Ahoj Marto, takze je to tak ako som predpokladala. Alkohol pouzivas na to, aby si zabudla na to, ze nie si stastna a ze tvoj zivot si si asi predstavovala trochu inak.

Samozrejme nepochybujem, ze svojho syna milujes, ale asi to bolo na teba vsetko prilis rychlo a aj to bola velka zmena v tvojom zivote.

Je to tazke, ked nemas podporu manzela co sa tyka alkoholu. Ale ani ja som ju nemala najprv u priatela, teraz uz ano. Ty sa musis zmenit a prestat sa nicit alkoholom len kvoli tebe, kvoli nikomu inemu. Potom sa mozno zacne aj on inak k tebe spravat a zacne si ta viac vazit a pokial nie, je to jeho problem.

Mas to tazke a myslim si, ze by ti velmi pomohol nejaky dobry psycholog, kde by si sa mohla vyrozpravat so svojich bolesti a zacala hladat cestu ako z toho von. Mas cely zivot pred sebou a nenechaj si ho znicit alkoholom...Skus si najst ine veci co ti pomozu sa odreagovat od toho domaceho napatia...Chod von, ale nie na disky, chod si zasportovat alebo nieco podobne...

Tak jsem to zase nezvladla.Mesic jsem nepila.Byla jsem uz stastna,ale zase sem udelala akorat ostudu po dedine.A manzela zklamala.Zase.Nevím cO mám dělat.Bojím se jiít na anonymni alkoholiky,aby mě tam někdo neznal.Ale jsem zničená a mám šílené deprese,uzkost.Až bych nejradsi zkocila pod vlak.Stydím se jít ven na ulici.Musela jsem odejit s nové brigády protoze mi bylo strasne zle.Co máám delat Potřebuju pomoct.Ja taková přece nejsem jak si o mě všichni mysli,že jsem kur...Já se tak ale boužel chovám kdyyž jsem uplně na kaši.Potrebuji pomoc.Prosím Ja chci vrátit cas.

Stydíš se....ono to stejně všichni ví.....nekoukej na to co lidi, ale mysli na sebe? Není se čeho bát

Marti,

inu stalo se, co chceš dělat dál? Má cenu ti tady dávat nějaké praktické rady, co myslíš?
Není lepší, než se nachlastat, dát si nedělní projížďku v novém voze s čistou hlavou, zastavit se v cukrárně na větrník a doma u televize si pak sníst polárku a vypít kávu?
Zní to divně, vím, byl jsem jako ty, chlast byl na prvním místě, druhé místo byl zase chlast a poté stud, okno, strašná kocovina a nakonec většinou neschopenka.

Pomoc existuje, ale musíš chtít

Marti, minulost zmeniit nemozes, jedine co mozes ovplyvnit je tvoja buducnost.
Pises, ze sa hanbis ist na AA, aby by ta niekto nepoznal..A zaroven pises, ze si si zas narobila kopu hanby, takze hanbu si uz spravila a tym, ze pojdes na AA vacssia uz nebude..
A pritom som presvedcena o tom, ze vacsina tych co ta pozna, asi vie, ze mas problem s alkoholom, takze novinka to pre nich nebude, skor ziskas ich respekt, ze sa snazis s tvojim problemom nieco robit.
Ja som na AA sice nechodila, ale ked som prestala pit, vsade som vyhlasovala, ze som alkoholicka a nech ma nenukaju. Bolo mi uplne jedno vtedy, co si o mne myslia, potrebovala som zachranit samu seba. A tak to musi brat aj ty, vykasli sa na to, co si myslia ostatni, teraz ide o teba a tvoj zivot a pokial s tym nieco nespravis, tak velmi pekne perspektivy ta necakaju.
Inak, tym ze som kazdemu otvorene povedala, ze som alkoholicka a pit nemozem, tak som na kredite u priatelov a znamych nic nestratila, prave naopak..

Marti, Kira má pravdu. Na nikom a ničem jiném krom Tebe a syna nezáleží. Manžel Tě evidentně moc nepodpoří,podle toho, co píšeš si to "pivo" taky rád dá. Lehce se mi to radí, vím. Ale i já prožila relapsy (znovu jsem se napila) a to po roce. Stane se prostě,no co. Stává se to lidem i po desítkách let Zpět to nevrátím a skokem pod vlak nevyřeším. Začni znovu a ber to jako poučení a výstrahu, kdy tě to příště může potkat. Vydržela jsi měsíc s nadávajícím manželem s pivem v ruce na gauči - jsi hvězda!! A na lidi se vykašli, Tvůj život žít nebudou. Máš výhodu oproti jiným zde, že nepiješ denně, nepotřebuješ "hladinku". Až mne, téměř důchodkyni , děsí, kolik je tu mladých maminek s litrama vína denně. Jsi na tom líp než ony a zvládneš to. Zkusila bych na Tvém místě najít opravdu toho psychologa - pomohl by Ti. Hodně štěstí a drž se, zvládneš to

Ale vůbec to nezní divně.A ano je lepší si zajit do cukrarny.Než ta šílená kocovina.Jenomže to říkám teď.Ikdyž tak moc chci aby se to už nikdy neopakovalo,najednou příjde nějaka situace a já jsem v tom zase.Je to špatný Já ale už nechci pít.Jenomže nevím proč se to pořád opakuje.

Marti, aj ked si to neuvedomujes, tak este to tak nie je, ze nechces uz nikdy pit. Podla mna este s tym nie si stotoznena,ze mas zacat uplne abstinovat a preto vzdy v nejakej tej situacii podlahnes alkoholu.

Poznam to dobre, pila som ako ty. Raz za cas, ale ked uz tak poriadne a do mrtva. A tie hanby a nasledne kocoviny, uzkosti, depky, az mi presiel teraz mraz po chrbte ked som si na to vsetko spomenula. A takto som to tiahla az do 40-ky. A tiez som si po kazdom zatahu vravela, ze nikdy viac, ale najdlhsie som to vydrzala 8 mesiacov a potom zas odznova.

Ale odrazu nastal nejaky zlom a naozaj som sa rozhodla, ze uz nechcem a ze mi staci. A to moje odhodlanie bolo take silne, ze len vdaka tomu som to zvladla. Ja som vtedy bola odhodlana, ze keby sa posmyknem a samej mi to nejde, tak sa dam zavriet aj na liecenie. Lebo mojou najvacsou tuzbou bolo prestat definitivne pit a vystupit z toho kolotocu, vsteko ostatne pre mna v tej chvili bolo vedlajsie.

Takze musis sa uplne nahecovat, a ked ti to nejde same, vyskusaj vsetko - AA, najdi si psychologa. Ak to budes velmi chciet, tak to dokazes.

JanaK a Kira děkuji vám že semnou komunikujete.Moc mi to pomáhá se nad sebou zamyslet.S manželem je to teď už fajn.Nikdy předtím jsem sním o tom pití moc nemluvila, ale teď jsem mu všechno řekla.Jenomže stejně on mi stím pomoct nemuže.Nejvíc ze všeho mám strach že mě někdo pozná, a začne na mě nějak pokřikovat.A stát se to muže už jsem udělala takovych pruseru a ostudy že nevím jak začít znova žít.Já se vážně nesnáším.Mám ze sebe strach.A všechno mě to strasně mrzí.A hodně kamarádu mě spíš nechápe.Spíš mi ještě nadaji.Co jsem to zas udělala.Je to těžký.