Alkoholik

Zdravím všechny, kteří se snaží abstinovat. Chtěla jsem už dávno založit téma, ale nebylo moc času, teď mě k tomu nakopl příspěvek Sochaře. Jde o to, co vás při všedním dni nějakým způsobem( pozitivním nebo negativním) ovlivnilo,motivováno nebo vás přinutilo se zamyslet ba dokonce se zastydet.
sochař navštívil kostel,kde byla nastenka s prosbami deti, aby rodiče nepili a on si uvědomil jak je rád, ze už nepije.
Něco v tomhle duchu.

Tak nic, píšu to už počtvrté a myšlenku asi nedokončím. Na tomto webu je spousta příběhů, situací, ale chtěla jsem je sjednotit do jednoho vlákna. Dám další příklady všedního dne: Allie nabourala autem a po roce abstinence s klidem dýchla do balónku uvědomujíc si i po takové době, jak je to prima.
Nebo stojím ráno v 7,00 po noční u kasy a přede mnou týpek tak 40, červenej a opuchlej jak prase, táhlo z něj na sto honů, kupoval nejlevnější vodku, pak šup do auta a mě naskočilo" bože děkuji, že už nemusím".
Každému z nás co abstinují určitě naskakují tyhle situace, myšlenky, pocity ať už pozitivní( to je super, že už nepiju), nebo negativní( bože takhle jsem to měl/a taky hrůza).
Takže pište, pište, pište, pište i obyčejné věci, co vám docházejí.
P.S. Jestli se mi to zas neuloží, tak už na to prdím. Hezký den a omlouvám se za chyby.

Ahoj Drahu, hmmmm těžké téma na první pohled brnkačka, ale od rána nad tím dumám

A teď super pocit: jsem v kuchyni a chlopek mi pomáhá vařit. Poslala jsem ho do jedné, málo používané skříňky pro něco a najednou přišel ten šťastný pocit - otevřel skříňku a nic tam skovaného nebylo - byla to totiž jedna z mých schovek. Podal mi misku a nechápal, proč se blaženě usmívám.

A tyto drobné denní zážitky mě motivují nevzdávat to, nepodlehnout.

A co Vy, ostatní?

To je přesně ono Renčo, jen tak nějaká maličkost
Mě třeba na začátku abstinence řekl jednou synek večer u čtení pohádky:" mamko tobě nějak voní z pusy." Styděla jsem se hrozně

Ahojte všichni

Výborné téma, Drahu

Pro mě je asi největší motivací fakt, že už se ráno nebudím se strachem a totální depkou, co že jsem to minulou noc prováděla či řekla. Většinou teda obojí Výčitky jsou tytam. Tenhle pocit je opravdu k nezaplacení a jsem za něj moc ráda.

V druhé řadě bych zmínila zlepšení zdravotního stavu. Já osobně byla zavodněná jako blázen, opuchlá, škaredá, třepající se věc. Teď se sama sebe neděsím, po ránu v zrcadle, což je taky pokrok

Celkově se už tolik nebojím. Já měla strach snad ze všeho a ze všech, dokud jsem se nenalila

Tak ještě e moc popisovat nemohu, ale me vážně pomáhá byt v tom baru, vidět, jak je přítel spokojeny, ze nepiju a sam ma jen nealko. Koukat se na ty ostatni, někteří v pohodě, ale někteří úplně mimo. Je mi jich líto, je to ale jejich volba a JA K NIM nepatrim

Dcera si me pamatuje namol jednou, syn prý asi třikrát-statečně jsem to ukrývala... Pokaždé musím nahlasit, co jsem si dala k pití a syn si se mnou placa dlaní za každý úspěšný den. Jednou jsem totiž po kalbe ráno skolabovala a on se strašně leknul, ze jsem umřela. Nevěděl, ze jsem pila. Ja ANO a ten jeho strach byl šílený. Neměl by už nikoho. Dodnes si pamatuje, jak čekal na tatu, az se vrátí z prace a jak před smrti skolaboval.. Nedavno jsem padla znovu, ale to mi jen vypnuly nervy do nohy. Chtěla jsem doslapnout a noha jako by nebyla Ten pocit, ze nemusím lhát synovi ani sama sobě byl úžasný

Leni: síla,dojemné
Takže :
Nemuset lhát, nemít výčitky, nebát se, neklepat se, po splasknutí lepší vzhled

Dobré tema.. Na léčbě při postupu na další urovně jsme museli napsat a pak na velke komunitě přečíst všelike elaboraty co kdo vytvoří na tema "Co od léčby očekavam".Strašně jsem si s tím lámal hlavu,ale byl na to nějaký čas,čas si to všechno v bedně poskládat,a když jsem to dával do kupy,tak jsem se de facto už nevědomky podilel na utváření mojeho dalšího stavu a bylo to v léčbě hodně důležité období..tam dobře vědí jak na to:)Napsal jsem hlavně,že se už nechci bát,nechci přidělávat starosti nejbližším,chci být v kontaktu s okolím s úsměvem a bez zábran,nechci lhát,chci dobře usínat a vstávat,chci se těšit do práce,na další den,chodit rovně..Když jsem to tam zpocenej četl,nemohl jsem popadnout dech,nervozitou a trémou se třepal i můj erární župan,tak mě to samotnému znělo jako hodně vzdálená budoucnost..No a buch ho,ted je to teprve čtyři měsíce co jsem zpět a moje přání se plní,můžu se na sebe podívat,užívám si dny,chodím rovně a z doslechu jsem se dozvěděl,že i rovně působím..Vážení,to je taková pecka,že to stojí za všechno na světě,je to to,co mě každý den dává sílu,co mě sytí,je to moje živá voda a přineslo mi to obrovský klid a mír tam dovnitř,kde dřív byl samý zmatek,strach,spěchání a lež..Za to díky vám i tady na foru,je to pro mě normal ofiko doléčování,ty všechny příběhy tu jsou podobné a hodně k přemýšlení,dávají znát,jak závažný je alkoholismus a všechny ty jeho triky a fígle..Uff..

Hezky napsáno souhlas..O to jde..A ne o to, tady sdílet jestli sem se vydržel týden nenachlastat..To nikomu nedá vůbec nic, ale nechám je při tom..Pokud to někomu pomůže tak není alkoholik, ale pouze vypitá lebeda, což má s alkoholismem společné pouze to C2H5OH

Léčiteli, každý den bez chlastu pomůže, tělu i duši. A proč nepsat i o dobrých pocitech? Podělit se o ně. Nepripadam si jako vypita lebeda. Ale tak třeba alkoholik nejsem, třeba jsem byla jen někde na hranici a zalekla jsem se Ty mi to jistě prozradíš