Alkoholik

Ptáčci, Lukáše znám osobně, slibuji, že dohlédnu na jeho dobrý let!V lese bylo fajn, hub málo, ani jsem je nehledala, dala jsem se na borůvky, lesní jahody, pak volal vnuk,právě, když mně to začalo bavit, učil mně na počítači, nyní jdu na kurz balení cigaret, to jsou záhuly!V tom lese je nejlépe.

libo,tys zena geroj, tak at ti to bali samo, to se vzdy sikne...
furt je se co ucit,hlavne se nenudit ze jo...

Zdravím po dalších několika dnech ostatní.Zatím mám jen 19 dní "bez",ale musím napsat,že mi je stokrát líp.Už žádné příšerné stavy, spím celou noc,žádné pálení na prsou.Doma se to rapidně zlepšilo,děti si se mnou povídají,dokonce se mnou začal trošku komunikovat i manžel.Antabus beru 2x týdně, jednou doma a podruhé v ordinaci.Krev, ledviny i štítná žláza jsou v pořádku,játra jsou horší,ale doktor říkal, že během měsíce, dvou, by mohly být v pořádku.Pokud se kolem pije,někdo mě někam zve,vymluvím se, že jsem na dietě, a mám pokoj.Zapomněla jsem dodat, že mi doktor řekl, abych měla někoho, před kým budu v pondělí zapíjet prášky.Myslela jsem na syna,ale pak došlo k náhodě, kdy má dcera viděla v mé kabelce krabičku od léků, v níž mám léky na doma.Ptala se, na co jsou.Po chvíli jsem jí to řekla.Ale to není vše,nabídla se, že bude tou malou "bachařkou", před níž prášky budu zapíjet.Není jí ještě ani 12, ale je vidět, že ji můj styl nežití hluboce zasáhl, a ona chce mít normální mámu.Dojalo mě to.Děti stojí při mně a já už je nechci zklamat.Dnes jsem vyhodila poslední kostlivce ze svého šatníku.Držte mi palce,čeká mě ještě hodně dlouhá cesta.

Ahojte,

Andreo
je fajn, že máte "malou bachařku" .. celej ten Váš příspěvek se mi fakt líbí že to jde všechno už líp...

andrejko, to jsou uzasne zpravy, to mam velkou radost,
casto jsem na vas myslela a jsem rada ze jste se k nam pripojila,
tak piste a zijte zeno,pujde to, vida zde se jiz rysuje silna letka, jatra se spravi...ony nastesti regeneruji, drzte se a piste..deti jsou silna motivace..tak huraaa..

tak vida bludi,jake silne hejno,
sokol ty,orel ja, liba holubicka, dodo...uz se dele neozval,
jak to jde dodo?, ivana, lukas, gisela...jak vam je gisel?
andrea..no neni to prima?? nejakou mam radost, neb nekdy jen smutne prispevky, tak letime kraaa, vlastne orlaa..

a jeste anna,no uz je nas skoro 10, hm..
to budem za chvili udelovat pecky za zasluhy,

ze jo,liba nepije ...ani nevim libi kolik let 7?
anna 2,5...
pak asi bludi ty..
pak ja..
lukasi kolik vy?
pak iva, dodo, andrejka, gisel?..

no zda se zenas triumfne jen zahadny pan C, se svymi 30 lety,
ale na nas nema..letka je letka,
kapitanko libo jste spokojena s takovym druzstvem,
ja teda jo...to mam zas dnes veselou...no nic
tak si drzme palce

Lukáši,naprosto souhlasím s tím co jsi napsal.Na jednu stranu to byly finanční problémy,které jsem neustála a od kterých jsem utíkala k pití a tím pádem ,nechce se mi to ani říkat,se to hodilo,že jsem byla špatná já.Ale,absolutně, v žádném případě,se za to nechci schovávat.Jedna kamarádka mi řekla,jestli nejsem trochu masochista,že si to stále připomínám,ale i to mě drží,nezlehčovat to jak to bylo příšerný,co bolesti jsem celé rodině způsobila,kolik jsem toho promeškala,kde všude jsem nebyla se svými dětmi......Ono mi to tam skáče každý den,třeba jdu se synem do koncert a jsem šťastná,že tam fakt můžu být,ale i když s nima dělám úkoly,že jsem v pořádku a můžu.Myslím,kdo na to zapomene jak je to šílený,ten život s chlastem,tak si to začne zlehčovat a padne do toho znova.Jak jsem možná někde psala mě drží POKORA k tomu,že jsem to dokázala přestat a s tím jsem šla z léčebny.Ale zároveň jsem si už tam uvědomila,že se potřebuju ve vztahu chovat jinak,být rovnocená ,ne závislá,uvědomit si své potřeby,hranice.A jelikož jsem byla v léčebně,kde není rodinná terapie,tak se vlastně můj muž nedozvěděl co mi vadí a co potřebuju jinak.Protože ode mě chtěl,abych jen přestala pít a zůstala stejná.K tomu aby to pochopil,by jsme potřebovali někoho třetího,samozřejmě psychologa,terapeuta.Ale s tím má problémy opravdu hodně lidí a není to problém jen u žen.Já jsem to možná špatně napsala,já ho nechci předělávat,ani měnit,to může jen on sám,to je jasné,já jen potřebuju ,aby pochopil,že na našem vztahu je spousta krásného,ale i něci špatně.Ještě jinak,pochopit,že to co cítím,je moje a mám na to právo.A je potřeba komunikace a potřeba se někde sejít.Ano mluvíš o čase,ale já zatím nevidím moc velký posun.A to co potřebuju a chci nejde a tím pádem mám pocit,že stále bojuji.Vím ,že jsem silná,ale někdy jsem moc unavená.Tak končím,teď jsem unavená zcela fyziologicky protože je právě 23 hodim.Díky za reakci

Andrejko, děkuji za krásné novinky, dojaly mně!Každý den si říkám, jak je dobře , že nepiju, to vidím, tamhle něco hezkého prožívám, pořád si tu krásu připomínám ještě nyní, neusínám na vavřínech střízlivosti.Bolí mně pěkně hlava, ponocovala jsem, Rolling Stones v Tv, Och.Ach!Jdu do lesa.Vyčistit si hlavu, probrat se, asi! nasbírám pár borůvek.Tak Letko-úsměv, a vzhůru ke střízlivosti.Hezký den.Napadla mně jedna sprosťárna-Na chlast sereme zvysoka, v letu.Je až na zemi, my jsme u nebe.

Dobré ranko všem,
moc mě potěšili dobré zprávy od Andrejky, drž se. Trochu jsem zatlačil slzu, moje mamka se vždy snažila z pití dostat sama, spoléhala na vůli a vždy nakonec selhala. Až posledních pár měsíců se drží hodně dobře a to díky jejímu příteli a vlastní snaze, moc jí teď věřím a doufám, že to tentokrát zvládne. To s dcerkou "bachařkou" je krásný:-). Má vás moc ráda a vím jaké to je v tomhle věku za štěstí mít doma střízlivou mámu. Mně se to vždycky poštěstilo tak maximálně na měsíc a průběh dalších pár měsíců můj mozek časem nějak vytěsnil, ale už za to fakt nikoho neobviňuju, byly i hezký chvíle. Přeji Vám i celé rodině, co nejvíce šťastných společných chvil.
Já jsem teď pátý měsíc po léčbě, ale i po ní jsem si prošel kratší přerušovanou recidivu. Stopnuli jsme to s doktorkou a se ségrou nasazením antabusu před dvěma měsíci. Mně teď dělá "bachařku ségra" a dělá jí moc dobře:-). Od té doby se u mne vše zase zlepšilo a snažím se jít dál. Neabsolvoval jsem tvrdou protialkoholní léčbu, moje léčba byla zaměřená na schyzofrenii, podle doktorů bych jí nezvládnul a problémy s alkoholem staví u mne až na druhé místo. Takže se každý den snažím přijímat dvě duševní choroby a díky lékům a tomu, že se mi konečně daří dokopat se, abych něco dělal, se teď docela daří. Jsou slabší chvilky, ale to má každej, takže není proč fňukat. Mějte všichni hezký den, já pádím do práce, vytvářet hodnoty, konkrétně hrníčky k sežrání:-). Mějte se