Alkoholik

bludi prima..dem zas na to..
no padla na me vcera beznadej..joo..ale kdyz ma clovek alkogen..

tak se duvod asi vzdy najde..
a s moji mamou..to je dlouha historie...jen me samotnou prekvapuje, ze kdyz piju..a to jiz podruhe ted..tak ji volam a
mluvim o tom jak jsem se jako decko bala kdyz chlastala ona...v te hlave to ma clovek naskladano..

Jasné...,
jsem tu a opět připravená,budu bojovat a budem to teď zvládat od nuly spolu.
Měj se moc krásně a šup na pláž a šup očumovat chlapy a pak šup podat tady informace

no pani masa sice bude pobourena...temi nasimi sliby..ale to neva..nas alkoholismus a nase abstinence...na plaz...jdu paaa

Tak ať to pani Máša nečte,nebo jí to taky může porazit.
A mimochodem,my nic neslibovaly,jen jsme si řekly,že jedeme dál.Sice od nuly,ale jedem.
Už se těším na tvé šťastné orláááááááá.

je mi strasne zle...a mam strach ze to sama nezvladnua bude se mi to opakovat, furt kolem dokola, je to desive..jako by clovek zesilel...libo jak se da dostat na tu ambulantni lecbu? zajit za doktorkou? nebo rovnou? musim neco udelat...se to zhorsuje a mam
fakt strach..ach jo jak si pak clovek ma vazit sama sebe

Zajdeš k obvodnímu, ten Tě přepošle k odborníkovi, a nebo přímo zajdi k někomu na psychiatrii v nemocnici, bývá tam ambulance, tam antabus předepisují, určitě to udělej.Není to ostuda.Jak se člověk začne protivit sám sobě, je opravdu zle, pije a pije.Vzdá život, takže bacha.Dávno víme, že ten chlast je ještě silnější, než si připouštíme.Zničí každého.Smrt, demence........A život bez alkoholu je fakt, nekecám, úžasný, smála jsem se té blbosti, nechtěla jsem ani náhodou si toto připustit, nevěřila jsem, a je to tak.Jsem stará, málo peněz, sama, dost nemocná, ale opilá hezkým životem!Uvidíte moji ptáčci, že to taky dokážete, půjde to, a pak mně dáte za pravdu.Na Mášu se nezlobte, asi ji alkohol moc ublížil, těžko věří, je příliš spálená.Hej, tak letíme, volně, lehce, svobodně.......

a jak dlouho se ten antabus bere?ja mam libi fakt veliky strach...jak to ze se mi to zase stalo...proc? to mi jedna zkusenost nestacila?? ale zacinam chapat ze sam to asi clovek opravdu tezko zvladne...nekonecny pribeh to je se mnou a s hnusnym chlastem..kdy uz tohle zkonci??

Petralo a všichni.Včera jsem až trochu zděšeně četla vaše reakce na Mašu.Ano vy máte právo na názoe,ale i ona.Jen řekla jak to na ní ,celá diskuze působí.Neřekla jestli má i ona nebo měla problém s alkoholem.A co vlastně řekla špatně ?Že tato diskuze je asi ve snaze abstinovat málo.Zkuste znovu přemýšlet o její větě "bojujete s alkoholem a ne sami se sebou.Nedá se nic dělat,ale s tím já taky souhlasím.Protože jsem to zažila taky.Několikrát konec,euforie z abstinence,která trvala i několik měsíců a pak najednou znova.Ten alkohol v hlavě byl pořád,to je v podstatě i teď. Na sobě jsem nepracovala,nic jsem neměnila,stejný způsob uvažování.Taky jsem Petralo dělala v opilosti to co ty.Volala jsem své matce.Ale nikdy jsem ji neřekla to,co jsem schopná jí říct až teď.Mami,mám tě ráda,kdykoliv ti pomůžu,necítím zlobu nebo nenávist,ale ublížila jsi mi.Takže jsem dál sebou vláčela tu minulost,tu závislost na matce,neschopnost projevit to co opravdu cítím,říct,to jednoduché "ne to se mi nelíbí" a vědět,že na to mám právo.Takže jsem vždy na chvíli přestala a pak se zase k alkoholu vrátila. Ten pocit,jak na chvíli utéct od reality,zapomenout,nemyslet....ten byl v hlavě pořád. Taky jsem zkoušela možnost nasadit antabus.Zase ,někomu pomůže,každý jsme jiný,pro někoho to cesta je.Já jsem ráda,že jsem nakonec zvolila léčbu.Přesto,že jsem se tam nenaučila přestat pít,to mám holt v hlavě zakódováno navždy.Ale,že koukám na svět jinak.Že jsem schopná ty hrozné zážitky z dětství,které mě ovlivnily už nechat být,nechat za sebou.Být konečně sama sebou,vychovávat děti tak ,aby věděly,že mamka stála 3 roky za h..,ale teď je to máma,jakou mají rády a potřebují.Je toho hodně,co dělám jinak a není to nějaká nucená křeč,to je hlavní.Je mi to přirozené.Je dobře si tady dodávat odvahu k letu,ale možná jen to nestačí.Pořád dokola se bavíme o tom,že je to nemoc a proto je asi lepší k tomu uzdravení vyhledat i odborníky.Zase někomu ano antabus ,ani léčba nepomůže,ale třeba Líba a já a další,nechci na někoho zapomenout, jsou důkazem,že to jde.A to píšu s pokorným vědomím,že tady můžu zítra napsat jak jsem se znovu napila.Ale teď k dnešnímu dni můžu říct,že jsem se 2,5 roku nenapila a ani jednou mě to nenapadlo.Možná,že to se vám snažila Máša sdělit.Že je možná a potřeba pro abstinenci udělat ještě něco.Píšu toto s vědomím,že mě taky vykážete z této diskuze,bylo by mi to líto,ale právě jde o to ,že je to můj názor a mám potřebu vám ho říct.Jsem s vámi,sama se znovu a znovu vžívám do toho jaké to bylo,ta snaha přestat byla velká,ale.....

anno to je jasne, ze kazdy ma pravo na nazor...s masou se nejak mijime...ale to nevadi...ano,ja to mam dneska se sebou tezke..je mi bidne a hnusim se sama sobe...proste to chvilku slo a ted to zas nejde..menim se postupne a neco jde pomaleji..
pujdu i do lecebny bude li treba a s mamou moji...ach jo...sama sebe jsem prekvapila...je to anno proces...tak bud trpeliva...my alkoholici...dyt to sama znas, no ne?

No právě,že to znám.Asi proto tak reaguju,protože jsem zažila několikrát tu marnou snahu se z toho dostat sama.A ten pocit zhnucení sama sebou mě nepřestane provázet do konce života.Není to snad masochismus jen neustála potřeba si to připomínat.Toho strachu ze selhání se nezbavím a ti je možná dobře.Asi kdybych se kasala jak je všechno OK,tak by to pro mě bylo špatně.Asi to je tím,že mě teprv léčebna otevřela oči.Když jsem tam fňukala,jak to bylo hrozné s mamkou a jaké mám teď ještě jiné problémy,tak mi natvrdo řekla,já tě litovat nebu,nauči se žít tak,aby jsi to zvládla řešit jinak,hlavně ne chlastem.