Alkoholik

Bludi,rozumím co tě tak naštvalo,Máša má asi zkušenost s alkoholem jako my,a proto možná vidí někdy ty naprosto opakující se chyby.Určitě se musí změnit nějaký ten mechanismus žití,to tady pořád říkám.Ale já jsem sama nikdy nic podobného jako ty a ostatní tady na té diskuzi nezkoušela.Teď nebudu říkat ,"kdyby",protože to je tak na dvě věci,ale možná by mě to nakoplo dřív něco dělat.Měla jsem pocit,že jsem tak nějak jediná na světě,kdo chlastá.Mášo,měla by jste víc popsat váš problém s alkoholem,protože těch cest jak se z toho dostat je mnoho. A pokud někomu pomůže i tato diskuze,tak je to dobře.Bludičko,zkusila jsi si to,no a něco to stebou udělalo.Že asi tudy cesta nevede.A jsi chytrá holka,že když to nepújde,tak víš ,že je cesta třeba taková jakou jsme zvolily já,Líba a ostatní.A vůbec,už mě ten chlast sere.Podívejte těch příběhů,zkažených životů,rodin.Teď když někam jdu a nepiju,tak jsem za divnou.Někteří mí známí to vědí,tam problém není,ale zas na druhou stranu si to na čelo nevytetuju.No,nezlobte se,já si toho panáčka fakt nedám,jsem totiž abstinující alkoholička.Pustíš televizi a tam 59 reklam na pivo a chlast vůbec.Prohibice ,ta se taky neosvědčila,ale ta benevolence státu k alkoholu je děsná.Možná tady Mášo vidíš zrcadlo sama sebe.Tolikrát jsi si říkala jak přestaneš a pak zase.Víš proč dál chodím na setkání alkoholiků,protože jsem mezi svými a nechodí tam jen ti kteří abstinují,ale i ti co zrecidivovali,vrátili se znova z léčebny.Pro "vyřešení" problému s alkoholem není jediná cesta ,ale pořád je to lepší než se zavřít doma a pít.

Jsem ráda,že jsi tu.
Jsem ráda,že Líba pomohla je to přece naše bílá holubice
Myslím na tebe,pořádně si odpočiň a když bude chuť a síla určitě dej vědět.Vím,že z tebe bude zase orel kabrňák.
Měj se krásně.

a chapete to holky ze ta moje mama se mi ani neozvala...jsou to velici herci ti moji rodice ani jsem do dneska nevedela jak moc se na ne zlobim a jak moc me to vsechno bolelo...no budu se s tim muset poprat jinak nez chlastem...ze jo...mam taky deti a jak tak na ne myslim, ze bych je dala nejakym chlapum...za panaka...budu to muset te svoji mame vsechno rict...za strizliva..jen at mame jasno..s libou jsem o tom mluvila..to bude dulezita soucast leceni

V pohodě,jen jsi mi taky něco připoměla.Taky ti moc přeju ať vykročíš zítra do AT tou správnou nohou.Určitě zase bude dobře.

Přesně tak jsem to Anni myslela.
O paní Máše nic nevím,a tak si udělám vlastní názor a v tu chvíli mi to přišlo dost mimo mísu.
A souhlasím i s tím,že jsem si to zkusila a cestu tu ještě vidím...
Dříve jsem to řešila sama a říkala si tak od zítra,tak od pondělí a podobně a nikdy to nevydržela tak dlouho jako teď,nejdéle to byly snad 4 dny.Ale teď cítím něco jiného než před tím.Nejsem v tom sama,tady jsou lidi jako já,snaží se jako já,mají to těžké jako já a jsou tu i ti co tu hrůzu mají za sebou...jako ty,jako Líba a dokážete poradit.Před tím než jsem našla tyto stránky jsem si myslela,že jen já jsem ta co pije a má problémy a z toho plynulo to sebelitování.To dnes už nedělám,nelituji se ani náhodou a myslím,že jsem na sobě i dost věcí změnila.Nebo ne změnila,ale prostě to přišlo samo když jsem na svět začala koukat trochu jinak.Ale určitě mi to tady pomohlo,nevyléčilo,ale je to jiné.
Krásný večer.

Pro mě to bylo jako součást osvobození,to že jsem dokázala říct matce,tohle mi mami moc ublížilo,to mě ovlivnilo.Nepochopí to ani nechce,ale už mě to netrápí.Je tam jen lítost.Rozhlédnu se kolem sebe a je mi dobře.

Přesně tak Petrato,
vše jí můžeš říct...a pěkně se vztyčenou hlavou a střízlivá.
A Petrato mama ví proč se neozývá,raději dělá,že se nic nestalo,ale ve skutečnosti se za vše stydí a bojí se toho,že jednou budeš mít tu sílu jí to říct do očí.
Vím,že jsi silná holka a život si dáš brzy do pořádku a budeš na sebe móóóc pyšná(a já jsem na tebe pyšná už teď)

a ja jsem si myslela ze me ma rada..dyt je to mama...preci...
ale asi je vse jinak...no to dnesni alkoholove peklo snad
ma i smysl a zase jsem o neco moudrejsi...vlastni rodina...nechce nic videt..ale zase clovek najde jine treba i cizi co pomohou...slaba jsem jak mucha...ale uz vidim zase svetlo...bludi..orlaaa pujde to..

Víte co jsem si hlavně uvědomila v léčebně,že jsme odsouzeníhodné osoby,ale těch příběhů ,co jsem vyslechla,co jsme byli nuceni zažít.A konkrétně já, jsem si myslela,že je to normální a hlavně,že já to dělám špatně a chyba je jen ve mě.Skra,sakra,sakra !

Ráda tě určitě má,ale tenkrát jí chlast zatemnil mozek.
Proto teď dělá,že se nic nestalo.Až po vystřízlivění si člověk uvědomí,že se choval jako idiot a pak se za to stydí a někdo se k tomu pak neumí postavit čelem.
Jsem ráda,že ti zas svítá a vím,že bude zase dobře a zase si budem jen tak poletovat