Alkoholik

Ivo, marihuany se syn vzdával jako poslední,věděl, že není jako ostatní konzumenti ( příležitostní), ale kouřil ji téměř denně, což je na psychiku požádný záhul. Dnes žije v realitě a dobře, vidí ten rozdíl v myšlení i ve fyzičce.
Pamatuji se, že než-li přestal úplně, tak si plánovitě jednou v roce chvíli hulil, alě těžko se mu vracelo nazpět a to potřeboval fest, aby mohl dobře fungovat v práci i ve sportu. Takhle to měl asi dvakrát než-li přestal úplně.
Je to asi těžký se nadobro vzdávat něčeho od čeho si člověk slibuje pohodu, někdy je to nutné, a jde to.
Ivo, máte život před sebou, vybírejte pro sebe jen to nejlepší.

Ivanko,jestli hulíš,tak jak píšeš,tak to teda taky není dobře.Nevěřila bych,kdybych to neviděla na vlastní oči v léčebně.Není tak fyzická závislost,to víš ,ale setsakramensky psychická.Jeden útěk z reality,jsi nahradila jiným.Většina těch lidí,co se tam s trávou dostala,byla fakt pěkně dlouho mimo.A to už za "střízliva".Je to u tebe určitě o lidech s kterými jsi.Když má někdo vedle tebe 2 3 piva,tak se s ním ještě bavit můžeš,ale když je zhulenej tak to fakt nejde.A taky si uvědom,že když budeš hulit,tak se k tomu klidně můžeš napít.Máš to těžký,jsi mladá,ale zamysli se na tím jak píšeš,že je to pro tebe únik.Přemýšlej na tím,z čeho útíkáš.Ono to omezit,to je stejně jako s alkoholem,ten taky nejde jen omezit.Je to buď a nebo.Ale myslím,že to víš,jen se chceš ujistit.

Ivi,ale to právě nejde ,ta střední cestaˇ. Je to buď a nebo.Prostě jsme překročily určitou hranici a už nemůžeme tu střední cestu.No a divný to zas tak není,nemáš v sobě asi spoustu nevyřešeného.Já jsem se naučila zvládat spoustu věcí jinak,nechat minulost konečně za sebou,je to hodně co je potřeba udělat ke změně,ale vím jedno ať mi je sebehůř,tak už nemám sebemenší chuť se něším otupit.A věř mi,že právě teď to nemám doma fakt jednoduchý,ale už chci být i tomto dost nepříjemném stavu střízlivá.Ivanko ,myslím ,že jsi fakt vyměnila závislost na alkoholu, na závislosti na trávě.Samozřejmě,že to není fyzická závislot,ale psychická.Zahulíš si,protože chceš ten účinek.

Zkus přemýšlet, ne o tom jestli existuje nějakí střední cesta,ale o tom,že máš chuť vypadnout,že to nezvládáš.U mě to pití,začalo prakticky ze dne na den,najednou ten šílený pocit,že už to dál nejde,že není cesty ven.Víš tady spoustu lidí řeší,jestli je zavislý nebo ne.Piješ nebo pila jsi pro účinek,aby jsi zapoměla,unikla z něčeho alespoň na chvíli.I když jsi věděla,že to problém nevyřeší a bude to ještě horší.A to samý děláš i s trávou.Ivi zkus se opravdu soustředit na to,proč máš pořád takovou potřebu někam utíkat.Pro tebe by asi byla opravdu cesta,přes psychoterapeuta.Poradila bych ti aby jsi fakt zkusila léčebnu,ale vím,že se do toho prostě nechce.Až tam jsem se zastavila a začala si dávat život do kupy.Kdybych já prodělala takový očistný proces takhle mladá,tak jsem to sebou nemusela tahat celý život,až to skončilo jak to skončilo.

To jo Ivy tykala, protoře jsi mi tak nějak blízká, vykání je k tomu, že už jsi vážně dospělá a zodpovědná za svou budoucnost, kterou budeš v brzské době prožívat studiem a to může dost ovlivnt tvou další cestu, ale asi tušíš jakou hlavu k tomu budeš potřebovat.?

Strach je často průvodním jevem z hulení.Doufám, že už jsi se z toho vyspala.

Synovi je 31.