Alkoholik

Ahojky Jezinky ,
moc vás zdravím....
Hlavně Ivanku!!!!Ivuš,ať se stalo to co se stalo,tak vím,že ty v sobě máš moc síly a mohla by si jí rozdávat.Jsi stále ta šikulka a vnímavá holka jako vždy a moc jsi se naučila.Nevzdávej to a opravdu si opět přečti povzbuzující vzkazy tu,vím že je to těžké...a hlavně pro mladou ženštinu jako jsi ty,ale vím...,ty to dokážeš.
Pa a držím palečky.

To je pravda Ivano, jsi silná holka a přemýšlíš. Kdyby ne, tak v tom jedeš dál a dál. Hlavně to nevzdávej. I v léčebně nám říkali, že někdo prostě tu recidivu potřebuje, aby začal opravdu abstinovat. Je to těžké,když jsi mladá a spousta lidí kolem tebe popíjí. Nemysli si, ale, že tohle nemůže stát i nám starším. Zrovna nedávno jsem mluvila s jednou paní co byla v léčebně jako já a nedávno ji přišla domů návštěva a jí prostě bylo hloupé s nimi nedat. Ale včas si to uvědomila a pokračuje v abstinenci dál.
Zku si udělat tabulku, co ti přináší abstinence a co ti naopak podle tebe bere a naopak, co ti přináší pití a co ti bere.
Vydrž a drž se dál.

Ahojky Anno,
jak se máš a jakto,že nechrupeš v tuto dobu?Co práce,je v poho?
Ale jistě je a moc ti to přeji.
Měj se.

Ahojky vsem bojovnicim/kum tady.S Ivcou velmi citim v tom smlyslu,ze je mi nejblize veku a jeste se nemuzeme odrazet od dna,jelikoz jsme tam jeste nedosly,ale jiz tusime,ze kdyz budeme pokracovat,tak tam drive ci pozdeji dojdeme....
O to je to horsi vid??Stale me napadaji myslenky,ze muzu pit obcas trochu,dokonce i muj manzel mi nedavno rekl,ze mu chybi to,ze si se mnou obcas vecer nemuze dat vinko...Kdyz to nevidi on,ze je to vazny,jak to mam brat vazne ja??????

Tak přesně teď jsi Markét udeřila do hřebíčku. Já to mam úplně to samé. Partnerka by si se mnou taky občas chtěla dát, ale rozhodně už nechce ty moje excesy. Co ale s tím? Já bych si taky dal aspoň trochu, ale mam strach, že to zase dopadne katastrofálně a to už dopustit nechci.. Nevim přesně jak to řešit. Buď teda partnera/ku informovat o tom, že pít prostě nemůžeme nebo si občas prostě dát ale s mírou...

Jiro,podle me jedine reseni je to,ze si s partnerkou promluvis,jako jsem to udelala ja.On vubec netusil,ze se mi to vymyka kontrole.Jo ,zazili jsme dobu pred 10 lety,kdy jsem o sobe nevedla a kdyby jen nevdela,ze...Ale to bral jako normal k veku.A dnes se tak dokazu ovladat,ze to temer vzdy dokazu okocirovat-TEMER-a to je prave to,pokud NE,tak to je masakr...vsak vis...Takze s pravdou ven,manzel vi,ze jdu zitra do AA,priznej barvu,ulevi se ti a pokud je to ta prava-pochopi..Drzim Ti palecky,stejne jako vsem tady-i me!Marky

Markét, moje manželka ví o mém problému s alkoholem. Trpěla se mnou tři roky než jsem to začal řešit. Až když se s naší dcerou odstěhovala, pochopil jsem co tím chlastem ztrácím. Na AA jsem začal chodit, byl jsem tam již dvakrát a už jsem i povídal, moc se mi ulevilo a cítím se tam dobře. Jen mě mrzí, že manželka, protože není alkoholička by si chctěla se mnou jako s manželem dát třeba občas vínko nebo, prostě tak normálně do pohody. Ale já i ona víme, že to nejde. Jen je mi to kvůli ní trochu líto.. rozumíš mi..

Jíro, však ona pochopí, že je lepší mít střízlivého Jíru, než s troškou alkoholu pro ni a Tebe nalitého.Měla by se mrknout na Al-anon.Zeptej se u Vás na AA, kde jsou nejblíže, nějakou literaturu Ti dají.Tam partnerům, nealkoholikům hodně dojde, pochopí Tvůj stav.....v Brně , 4.11. je sraz,AA i Al-anon.74625

já myslím, že jsem se už na svoji hranici dostala, nebo prostě...
pamatuju si, jak jsem tady psala naprosto zoufalá, zmatená,... pamatuju si ty zoufalý příspěvky. Takový na hranici života a šílenosti..... Asi už toho mám dost.

Taaakze-dnes jsem byla poprve v AA a tak se podelim o svuj zazitek.Abych pravdu rekla,mam z toho trochu rozporuplne pocity.Za 1.jste meli,hlavne Libuska,co me o tom neustale utvrzovala pravdu v tom,ze jsem nemusela mit z niceho strach,ze to byla pohoda.Kupodivu i presto,ze bydlime v nejmene civilizovane casti Londyna,tam byli i celkem "normalni" lide.Takova vsehochut.Od pani,co to vedla,asi tak 50let,vegetarianka,cvici jogu-moje parketa,pres par mladych holek,co jedou i v drogach,pak nekolik milych panu-jak oni sami rekli-byvalych ozralu a pak 1 pan,co na tom byl opravdu,ale opravdu zle-mel rozbitou hlavu,smrdel a nemohl ani poradne artikulovat.Na tabuli byly vypsany vsechny kroky-12 a pak uz jeden za druhym vypravel svuj pribeh.Pak se vybraly nejake penize a byl konec.Kdyz jsem se zeptala,kdy se budou probirat ty kroky,tak mi vysvetlili,ze to musim probrat se svym sponzorem,ktereho si mam peclive vybrat.Zatim mam chodit na co nejvice mitingu na ruzna mista.Z toho jsem byla trochu zklamana-buh vi,jak dlouho bude trvat,nez si nejakeho sponzora najdu.Jak muzu nekoho poznat blize,pokud ho slysim jen tak 5-10 minut vypravet svuj pribeh??A co kdyz si nevyberu spravne nebo co kdyz me odmitne??Navic nemuzu si nekolikrat tydne litat po vecerech po meetingach a nechat maleho na starost manzelovi-je v praci od rana do vecera a to po nem proste nemuzu chtit.No nebudu lhat,odchazela jsem odtamtu trochu rozcarovana,mela jsem neskutecnou chut si koupit neco k piti-to mam vzdy,kdyz si neco nastinuju a pak to neni dle meho ocekavani,ale odolala jsem a dosla domu.Ocekavala jsem,ze moje terapie zacne tim dnem co tam prijdu a ne ze budu muset shanet jeste nejakeho cloveka a teprve pak se do toho poradne pustit.No ale asi to tak ma byt a musim to tak brat.Tak jo,jedna holcina mi rekla,ze pristi tyden v utery jde do AA nekde jinde,zda tam pujdu s ni,tak to zkusim,ikdyz dojizdet se mi teda vubec nechce,ale kdyz pry mam zkusit co nejvice skupin,tak jich aspon par urcite vyzkousim.Tak tot vse.Jestli mate nejake tipy,rady,jak si vybrat sponzora a co to vubec obnasi,zda muzu treba oslovit i tu pani,co tam tu skupinu vede,atd budu moc rada.Tak pa a hezkou strizlivou noc vsem,Marky