Alkoholik

Taky jedna, tak nam pak napis, zda si dodrzela ten den D.

Treba to pujde

MichalB napsal:
Taky jedna, tak nam pak napis, zda si dodrzela ten den D.

jaky mas na mysli? napisu jak to davam po 8 mem kvetnu, po prvnim terminu v odmastovaci ambulanci..ale ja vim uz ze zkusenosti,jak mi to pujde relativne dlouhou dobu a cim cistejsi telo a mysl,tim vic si budu namlouvat ze uz muzu trochu zase....evidentne vnitrni rozhodnuti porad jeste ne tam, kde by byt melo...potrebuji najit nahradu za alk, sport ci co a ted mam obrovskou nechut k nicemu...vsazim trochu vic na indiv.terapii, mam zname,kterymm pomohla...ale neslo o alk

zatim jsem toho nazoru-spise si moc preji,aby to tak bylo, ze kdyz s pomoci odbornika rozklicuju duvod meho piti, momenty,ve kerych jsem oslabena a proto utikam k alk, zjednodusene- dusevni pricinu piti,a naucit se dejme tomu nejakyma technikama,jak to eliminovat, ze bych to mohla mene bolestneji prekonat,ze striktni abstinenci,ala p.nespor...vazim si ho, no comment,ale furt si proste myslim,ze to jde i jinak...do pribehu lidi na tehle strankach mam zatim jeste hodne daleko,presto jsem alkac jak vysitej,

Erika napsal:
Ja myslela, že po roce abstinence, má člověk vyhráno

Z ciste lekarskeho hlediska je alkoholik povazovan za "vyleceneho" pokud udrzi dva roky absolutni abstinence.

Z praktickeho hlediska nic jako "alkoholik co ma vyhrano" nebo "vyleceny alkoholik" neexistuje. Zavislost zustava do konce zivota a jakakoliv recidiva i po velmi dlouhe dobe (roky) okamzite vraci zpet na zacatek.

Ja jsem mel v prubehu 3. roku abstinovani 4 nebo 5 kritickych situaci ze kterych jsem se dostal bez recidivy spis jen diky shode stastnych okolnosti. A pomohlo i to ze po te spouste prochlastanych let a dalsich letech boje se zavislosti uz dobre vim kdy a jak ta svine v hlave zautoci takze jsem s tim vicemene pocital . Velice hnusne alko-sny mam obcas stale - naposledy napriklad tento vikend. Nezbyva nez se s tim naucit zit. "Normalni" a "jako driv" uz bohuzel nebudu nikdy...

Taky jedna, jestli si alkoholicka, je jedinym důvodem tvého pití závislost. ...

Súhlasím s tebou Allie. Možeme sa baviť o dôvodoch začiatkov pitia. Ale v prípade závislosti, je už dôvodom na pitie čokoľvek. Správny alkáč si vždy dôvod nájde. A dokáže to celkom rozumne aj zdôvodniť, že človek veci neznalý, mu to zožerie aj s navijákom.

Dekuji za podrobne info, ale trochu jsi me postrasil. Az tak dlouhou trat jsem necekala

"Normalni" a "jako driv" uz bohuzel nebudu nikdy...

Džíno. A čo v tvojom prípade znamená normalni a jako driv? Pretože ja si práve teraz pripadám normálnejší, ako kedysi.

pro "taky jedna". Já znám mraky alkoholiků (byla jsem na šesti léčbách), ale neznám nikoho, komu by pomohla ambulantní léčba. Možná kdyby byla opravdu intenzivní, tím myslím psychiatra, který nasadí nějaká AD, psychoterapeuta (ne psychologa, kterému se vykecáš a to je všechno, opravdu psychoterapeuta, který tě donutí na sobě pracovat), k tomu chození na AA a braní antabusu... tak to možná jo. Ale málokterý alkoholik má v začátcích abstinence schopnost takové disciplíny (já jsem třeba lempl líný pořád ).

No, a tvrzení, že po roce abstinence má alkoholik vyhráno... tak to vás tedy krutě zklamu, alkoholik má vyhráno až když na smrtelné posteli zrekapituluje, že roky předtím nepil. Jinak alkoholik nemá vyhráno nikdy. Znám pána, který do toho spadl po 12ti letech, a už se v tom zase plácá 5 let. Alkoholismus je neskutečně nevypočitatelná a zákeřná nemoc. Čím vás ale mohu trochu potěšit, já asi po dvou, třech letech ztratila chuť na pití. Klidně sedím na oslavě, kde ostatní pijí, nebo mám v lednici flašku vína a piva pro návštěvy, nalévám jim a to svinstvo je mi lhostejné, spíš naopak cítím odpor, když si uvědomím, jak chutnala vodka, fernet, víno z petky (hnus neskutečnej), snad jediné, co mě mrzí, je že už nemůžu vaječný koňak a šampaňské . Nepiju 5 let a 9 měsíců, život teda radostný nemám, ale ŽIJU. Pít dál, už je po mně. Byla jsem několikrát na hranici smrti (rozbitá hlava o roh vany těsně vedle spánku, našel mě táta v alkoholickém bezvědomí v kaluži krve, nesčetněkrát předávkování prášky a do toho flaška vodky, málem umrznutí, když jsem usnula v zimě jen v tričku na celou noc venku, JIPky, ÁRA, prostě konečná stanice. Zachránil mě asi pud sebezáchovy. Prosím, uvědomte si, že alkoholismus je progresivní nemoc, stále se zhoršující, "taky jedna" a Emo, vy jste na začátku, nejeďte tím vlakem dál, ušetřete si ty hrůzy, které by vás při pokračujícím pití potkaly, vydržte to, běžte i třeba do léčebny, překopejte svůj životní styl.