Alkoholik

Do jisté míry je zvláštní, že my, alkoholici, radíme jiným od alkoholika odejít.
Ale mě také nejvíc "nakoplo" to, když mi syn řekl, ať na něj nemluvím, že jsem ožralá.
Vlídný a laskavý přístup na alkoholiky nezabírá. Nabídka pomoci ano, ale to by si v prvé řadě musel pokorně přiznat, že je alkoholik.
Jinak Genno to napsal z pohledu chlapa a naprosto trefně. Průser nastane- jen je otázka, kdy to bude. Možná za rok, možná ještě dnes.

Gennosuke napsal:
Lenka napsal:
Mně se ten člověk už zhnusil tak,že už ani nejsem schopná na něj sáhnout .

Lenka napsal:
A já se bojím,že si třeba vezme děti na víkend a pojede s nima někam na výlet a bude tak vožralej že se vyflakaji v autě.

Nezlob se prosim ale jsi pitoma nana ! Znic sebe a znic si zivot - Tvuj problem a Tvoje volba.
Ale...

"Napriklad autonehoda s trvalymi nasledky nebo smrti muze klidne vysplhat na +10 000 000Kc! A jste manzele... takze vsechno napul!"

Gennosuke,

..."chválabohu, NIE všetko sa dá rozdeliť na polovice!"

Napríklad: ..."ak opitý/á manžel/ka "vyfasuje" za zabitie pri autonehode 4 roky pôstu od slobody, tak si TOTO bremeno rozdelia a každý si VECNE/(reálne) aj odpykáva "svoje" 2/(dva) roky (TOS)?!?"

"NIE je všetko v živote LEN "číra" matematika ale občas aj LOGIKA; s kauzalitou"...

Moc děkuji.
Žádost podám.

Zdravím vás všechny.Tak sleduji,ze tohle tema se opět trosku rozjelo.Omluvam se predem za chyby,pisu narychlo a z mobilu.Ja jsem mesic od pritele.Za celou tu dobu nebyl schopny se za svym synem podivat a to prosim pekne jezdi do prace kazdy den (coz je dalsi z jeho argumentu,ze nema problem s chlastem) a ta prace je kousicek od nas a ani na pul hodinky se za klukem nezastavil.Jednou za uherak napise jak se mame.V tu chvily me chytne hrozny vztek.Ten chlap uz je asi opravdu beznadejnej pripad.Zadny zajem,jen po sms obcas a jen kdyz je opilej.Jen jsem chtela prispet a napsat jak se veci maji.

Pro Ednu:
Padnout na dno...ale jak tak vidim a sleduji pritele,jeho dno snad ani neexistuje.Dve deti dvojcatka,kdyz mu bylo 23 nakonec pak vychovavala jeho mama (babicka) a nakonec stejne skoncili v dd a kdyz si nasel me,ja nereagovala na ostatni,co rikali,vzdyt je to alkoholik...ono za prvy musim si priznat,ze jsem nana pitoma a za druhý on se tak snazil to schovat a tutlat a obhajovat a vymlouvat,ze i ja jsem uverila,ze on je vlastne chudak,ktereho vsichni jen pomlouvaji.No a ted jsme mesic od sebe a zadny zajem.Ani to,ze prisel o me a dalsiho syna neni jeho dno.On problem nema,do prace chodi a kdyz prizna problem,tak opilej.Ale nic s tim nedela.

Já při pití taky chodila do práce, vždy jsem se nějak posbírala. Ale bylo to čím dál těžší. A dalo se očekávat, že to půjde jen dolů- absence, zbytkáč a tak. To si nemůže dovolit ani kopáč na silnicích, natož já ve školství.
Neměla jsem problém si to přiznat, já věděla, že jsem alkoholik. X-krát jsem to zkoušela zastavit, ale to NEŠLO! Až když jsem našla podporu zde na Krávách, tak se cosi stalo a já došla až do dnešního 40. dne... Já vím, není to moc, ale pro mě je to kolosální úspěch!
Alkohol je tak silný nepřítel, že jak tu radí ostatní- lze to jen přijmout. Nebojovat, přiznat si, že je silnější než já a že není možné ho dostat pod kontrolu.
Chlapi z principu tělesné konstituce vydrží víc než ženy. Takže pravděpodobně ještě Tvůj expřítel chvíli pojede ve svém zaběhnutém systému nesystému. Ten break point jednou přijde, ale zaplaťpánbu, Ty už u toho nebudeš.
To, že se nejede podívat ani na syna, je bez komentáře. Buď ráda, že je to tak. Jednoznačně je to tak lepší.

Edno:
Drzim ti pesti,at to zvládneš.Pritel se asi na oko snazil.Tady vydrzel nepit mesic a pak jel k mamince a tam se opil....Ja nevim,kdyby chtel pomoci,tak mu pomuzu.On nechce a v prvni rade ani za synem neprijde.Je pravda,ze jsme se kdysi dost pohadali,ale kvuli piti to nebylo a take byl dva mesice pryc a ani jednou za synem nebyl a ani na jeho narozeniny neprijel.Takze podle me jeho dno proste neni.On nema takovou povahu,ze by se sebral a sel na leceni.Kazdy je jiny.A ja obdivuji kazdeho,kdo se u toho dostane.Muj tatinek prestal pit,kdyz mi byli 4 roky.Byl na Cervenaku.Me je za chvilku 33 a tata stale nepije :)Jde to,ale muj tata mel jinou povahu.

Já si nemyslím, že nemá dno. On už dávno na dně je.
A Ty si nedělej iluze, že mu podáš pomocnou ruku a on ji vděčně přijme a změní se. Jeho život jasně ukazuje, že jen stahuje na to dno lidi s sebou. Vůbec nezkoušej se ještě nějak angažovat při jeho změně.
Já chtěla takto měnit exmanžela s hraniční poruchou osobnosti, ale nebylo to možné. On sice občas přiznal, že přestřelil, nicméně vždy měl přece důvod, proč se to stalo (obvykle jsem za jeho afektivní vulgární a agresivní chování mohla já nebo děti, vždyť jsme ho vyprovokovali). Psychiatra vyhledal až po našem rozvodu a nakonec se jaksi dal dohromady. Nicméně, i on je "nemocný" a drží se. Ale myslím, že kdyby se mu něco v životě zvrtlo, může to opět sklouznout, dříme to v něm, i když to má teď pod kontrolou. Ostatně jako u alkoholika...

To mas pravdu.On uz na dne je.A jemu to jedno.Tak musim se přiznat, že stale ve me drima nadeje,ze mu vse jaksi docvakne.Treba,kdyz napise,zda se muze vratit.Jenze na to ja vzdy odpovim ano,pokud se pujdes lecit a pak je ticho...a znovu dokola.Tak snad neumre nekde sam a neznici jeste vic lidi.Tri deti uz pripravil o tatu.Tak snad se sebere.Vim,ze to jde.mj tata se sebral a sel a muj svagr taky.Ale mam takovy pocit,ze na to clovek musi fakt mit povahu.Nas tata by mamu samotnou nenechal.Jako pritel ie u sve maminky a z mu je 39 a ani opilej se nesnazi videt syna...tak to je no.

To, že by (byť zatím hypoteticky) slíbil, že se půjde léčit, to ještě nic neznamená. Viz stovky lidí, kteří sem píšou, několikrát byli na léčení a znovu sklouzli k pití.
Ono něco jiného je stopnout pití, přežít tu první dobu bez alkoholu, a něco jiného je vydržet. Já to vidím na sobě. Už sice nemám abstinenční příznaky, ale pořád v určitých situacích hlodá vzadu v mysli ta myšlenka na báječné úlevné napití se, na ten pocit, kdy se ti do krve milosrdně rozlije alkohol a zbaví tě starostí, navodí dobrou náladu. V takové chvíli musím zapnout nejvyšší obranné mechanismy a najet na tvrdou disciplínu. Není to jednoduché. Kdo tohle nezná, řekne si no bóže, tak nepij... Ale alkoholik to už má doživotně jinak a musí být svým způsobem furt ve střehu. A to vyžaduje změnu myšlení i návyků, které se v podstatě třeba alkoholu ani netýkají.
Čili bych moc nedoufala, že když by se Ti i podařilo ho dohnat k léčení, že by to byla výhra. Výhra by byla, kdyby změnil svůj přístup k rodině, k životu. Což se, budu upřímná, za daných okolností nestane.