Alkoholik

Ahoj všem tady, chtěla bych prosím poradit. Mám přítele, který pije, ví to, ví to i jeho rodina, ale problém je ten, ze to neřeší. V práci je zodpovědný, pije víceméně doma, alkohol neschovava, ale proste pije. Přes den - to nemůže pít, s nim moc není řec, v podstate se těší domu, protože si muže dat… přes týden pije jen pivo, to mu stačí malo ikdyz snese velmi, podotýkám velmi moc, ale já už poznam i lok piva, okamžitě je změna v chování. V pátek kdy začíná víkend je schopen vypít o láhev a půl whiskey, člověk který ho Mezná, by řekl, ze vypil par piva… K lepšímu. Jeho otec se upil, nechce jít k lékaři, nebyl několik let, boji se jich celkove, a já nevím jak ho donutit, má vysoký tlak a má jist léky, jedl je chvíli - před několika lety a pak přestal. Jde mi o to, ze mu nebývá zle, nemá kocovinu, muže pít kdykoliv, cokoliv, v jakémkoliv množství… takhle to trvá několik let… sem tam si nepamatuje - ne vše ale nepamatuje co řekl v alkoholu, když pije a nastane menší konflikt, banální, mezi nama dvěma, je hned zlý, ne agresivní ale začne na me psychicky, arogantně atd… ale přitom má jakoby leosi naladu v alkoholu, vaří, tancuje, proste jakobyste dali nekomu šťávu. Trápí me to, jeho otec se upil, jakmile zacnu o tom, ze pije a z e s nim zajdu k lékař, tak se tomu směje. Je u všech oblíbeny, velmi komunikativní a je s nim zábava, ostatní ho mají za sympataka, věcně usmevaveho, jsme z Moravy, takže okolí - jeho známí pijou taky, ale tak typicky po práci pivo… nejhorší je, ze on splňuje všechny své pracovní povinnosti, o deti se postará taky, ale je proste pořad na plech večer a pak usne únavou z prace. Všimla jsem si, ze se to na mas odrazi, protože já mi v alkoholu moc nevěřím. Několikrát jsem se přesvědčila, ze mi lhal když byl opilý a něco řekl, jenže druhy den to nevěděl. Víkendy jsou nejhorší v tom množství alkoholu… já si myslím, ze je alkoholik, on si to nemysli, ani jeho rodina, ale ta to neví. Vidí ho jen na akcích a tam se přece pije tak nic divného. Jinak je akční, vymysli, výlety, má dobre nápady atd… ale to vše v alkoholu jde mi o to aby nedopadlo jako jeho otec. Ještě bych chtěla podotknout, ze je velmi tvrdohlavý, má svoji hlavu a opravdu na neho není páka. Nevím co dělat. Odrazí se to i na našem vztahu co se týká intimnosti, dokáže mi to vynahradit později - rano , ale v tom opojení usina…. taky před nim nemůžu nic říct, protože když je opilý, hned se naštve a odchází. Nebo je hned se vším hotovy a jde. Vím, ze musí chtít sám, ale víte jak to je už jednou mi byl nevěrný když byl opilý, já na to prisla a moc nás to oba mrzelo, máme totiž krásný vztah. Jsem o něco starší, zalezi mi na něm, ale jsem z toho vycerpana, snaží se, zacli jsme znovu, ale ten alkohol tomu nepřispívá. Můžete mi prosím někdo poradit jak dal? Tak moc bych mu chtěla pomoct, jen nevím jak. Je mu 40, ale jsem přesvědčena, ze za par let…. Tady už nebude možná jsem se potřebovala jen vypsat, nemůžu se jet tak nekomu svěřit., malo kdo by to pochopil, není pro me nebo nás řešení, tak se na neho vykašli. To bych samozřejmě mohla, ale nechci, je opravu úžasný člověk a moc si rozumíme. Dekuji všem, kteří si to přečetli cele a za jakékoliv rady.