Alkoholik

Zdravicko..ja pil od 13let ted mi 29let..zacalo to poklidne 3male piva a na srot jenze v 18 uz to byli flasky tvrdeho hodne piv a jak bezel cas prestal jsem s tvrdym a stal se ze mne podotknu jen pivar.pil 2rano pred praci dve v praci a prumerne 8 po praci kazdy den..vikendy byli narocnejsi.pred tydnem sem se rozhodl ze prestanu pit a naridil si povinny abstak chtel jsem k psychiatrovi ale nesel.a ne tedy psychiatr antabus nebo sincro co nabizeji mi z toho pomohlo..stacilo byt 6dni doma hroznovy cukr vyprostovak restart vitaminC a detox caj teda jeste protoze jsem pivar tak placebo birell..neutnul to hned jak rikaji ale pomalinku sjizdel.tri dny potil klepal pak prestalo zacali halucinace bludy prosteDELIRIUM TREMENS tezke dalsi tri dny..a konec..bylo to slozite ale nepiji tyden a tato zkusenost s abstakem mi dokazala ze uz to nechci ani videt abych nemusel prozivat znovu...BYL TO MUJ CHTIC A JE DAL VSE JE JEN O TOM VERIT A CHTIT.JE TO O VULI..BUDTE SILNI..SORRY ZE TAK DLOUHE JSEM NEJAKEJ SPISOVATEL..TAKZE KAFCO RANO FANTA OBED VODA CELY DEN VECER BIRELL JEDEN A SPAT

Ahoj urcite souhlasim.Pil jsem 17le asi 10 az15 piv.Miloval jsem pivo,ale nedokazal jsem nic vyresit.vse jsem odkladal az bylo pozde.To mi nabouralo manzelstvi.Pred dvouma tynama jsem mel srdecni kolaps z nervu.Namerili mi 1,5promile.Jak jsem se dostal domu a vypil 8 piv sel jsem do hospody jako obvykle dal jsem dve a zarek jsem se ze koncim nepiju sedm dni,ale je to narez,cista hlava resim to co mi nikdy neslo.Az na ty abstaky,ale verim ze bez chlastu bude lip.

Ahoj Romane, žít bez alkoholu je jako se znovu narodit. Člověk jinak jedná, rozhoduje, myslí, objevuje a poznává své vnitřní opravdové "já". Držím pěsti, aby ti tvé odhodlání vydrželo, najdi si aa skupinu, ať nejsi na to sám.

ahoj, sice nevim zda to budete jeste cist ale mam to same... Jak jste se s tim vyporadala?

Ahoj, tak ja piju od nejakych 18. ti let, ted je mi 29. Mam taky dlouhodoby problem z alkoholem. Uz se kvuly tomu se mnou rozesel pritel ale ted mam rodinu, kterou uz nechci kvuly alkoholu ztratit. Zacla jsem s vinem, chozeni po barech, diskotekach kde uz to bylo i tvrdej alko a treba i dva dny v kuse. Ted piju uz jen sama, malokdy s nekym jinym ale vzdy je mi tak zle rano ze nejsem schopna niceho pres celi den. Jsem na matersky dovoleny a jako matka bych mela zvladat rano udelat snidani, odvezt maleho do skolky, najit si praci, udelat obed, veceri uklidit, ja vsak kvuly tomu nezvladam vubec nic jen celi den trpim a lezim v postely Dost me to stve, chci s tim neco delat ale vzdy kvuly tomu dostanu deprese a zacnu to znovu zapijet. Doufam ze to tu uz nekdo aspon zvladl a ty co chteji prestat drzim pevne pesti. I ja se snazim ale zatim to dopadlo spatne. Kdyby chtel nekdo se snazit mi nejak pomoct (vim ze musim sama ale kazdy povzbuzeni pomuze a ja nemam zkoro zadne pratele) tak mi prosim napiste.Dekuju

Katko-nemáš jenom problém.Jsi závislá.Stala jsi se už alkoholičkou.Nechceš ztrácet druhé,ale ztrácíš sebe.Může tě toto váhání vyhledat pomoc stát život.Máš dítě.Pro ně,ale i sama pro sebe musíš radikálně zvolit co chceš,co nechceš,čeho jsi schopna,neschopna.Proč tomu tak je.Hledat odpovědi jen u sebe.Rozhodně bych neváhala a vyhledala pomoc psychiatra,psychologa-tam je nutné se objedat pokud možno hned zítra.Objednat se tam.Někde se čeká i 2týdny a víc.Zkontaktovala někoho z nejbližšího AA jestli potřebuješ kontakt napiš odkud jsi.Domluv se s ním,kdy jsou setkání Anonymních alkoholiků a začni chodit tam.Pomůže ti to nepít.Pokud i toto selže?Požádej psychiatra o pomoc a kontaktuj léčebny.Za ty 3měsíce léčby ti život za to stojí.Nebo ne?

Ahoj mela sem to co ty a mozna horsi.Mela sem takove stavy ze se mi klepala hlava a musela sem celej den chodit nemohla jsem si sednout.Mela sem pocit ze umru a nemohla sem po alkoholu vubec mezi lidi vadilo mi ze se na me divaj a klepala sem se.Na prsou sem porad citila pocit strachu a uzkosti a lekala sem se vic nez normalne.Rozhodla sem se jit na psychyiatrii a vse do detailu jim rekla.Myslela sem ze mam socialni fobii a tak sem vzdy pila kdyz sem nekam sla.Abych se uvolnila.A na psychiatrii mi rekli ze jsem alkoholicka v zacatku.Takze me objednali na protialkoholove sezeni a dali mi prasky na deprese.A to sem si myslela ze nejsem zavisla a ze mam nejakou fobii.No ted jsem teprv dvy dny bez piti a klepou se mi ruce a sem nervozni ale dam to kvuli detem.Az se z toho dostanu a zaberou prasky tak snad budu v pohode a nezjisti mi nejaky dalsi psychicky potize.Protoze takovehle stavy sem jeste u nikoho nezazila.Kazdopadne dojdi nekam dokud je brzo!a neboj vsude jsou hodni a je to anonymni.Preju ti hodne stesti a pevnou vuli

Tak ono to vlákno už je to rok staré.

Psychiatr moc nepomůže a na prášky bych nespoléhala. Zajdi na AA, anebo nějakou terapii. Jako zdejší Anča alias Jitka Nová, má s tím zkušenosti.

Vidíš co to s tebou dělá, tak se drž a ani sklenku. K vůli těm dětem.

Jo a co ta Jana Mertos? Jak je na tom? Už nějakou dobu je na léčení...

Upřímně chci všem co se rozhodli přestat pít vyjádřit velký obdiv. Sám jsem pil od svých patnácti let pravidelně. Každý týden jsem s kamarády vyrazil do města na tah a spil jsem se az do němoty. Necítil jsem že by mě alkohol nějak omezoval a proto jsem pití považoval za normální. Ve svých 18 letech jsem se s přítelkyní a kamarády odstěhoval od rodičů a tím začal můj problém se závislostí. Pili jsme každý den a co je ještě horší u pití jsem neskončil. Experimentoval jsem s marihuanou. Po nějaké době se u mě probudila psychicka nemoc. Nechtěl jsem si přiznat že jsem nemocný a tak jsem to začal řešit pitím. Pil jsem od rána do večera. Mezitím mě přítelkyně přemluvila abych se zacal lecit s psychyckou poruchou. Nevěřil jsem že mi to pomůže tak jsem pil i když jsem bral léky. Po nějake době jsem se začal cítit normálně, ale pít jsem nepřestal. Pil jsem opravdu každý den a s menšími přetržkami asi 5 let. Už jsem nepil jen kvuli tomu že bych měl nějaký problém, ale kvůli tomu že jsem to potřeboval. Zjišťoval jsem že jsem toho otrok a hroutil jse mi svět pod nohama. Musel jsem s tím něco udělat. Tak jsem se rozhodl přestat s alkoholem ze dne na den a teď už jsem měsíc čistý. Musím přiznat že první dny byl opravdu horor, ale jakmile se clověk dostane z nejhoršího, tak si zacne uvědomovat co mu vsechno alkohol vzal a že se za tu dobu co pil nepohnul z místa. Nebudu ani mluvit o tom jaké finanční problémi kvůli alkoholu vznikli. Chci poděkovat moc své přítelkyni, Bohu a rodině že mě pomohli s rozhodnutím přestat. Vím že je přede mnou dlouhá cesta, ale už cítím zase radost ze života. Všem přeji hodně štěstí a hodně vnitřní síly do boje s démonem jménem ALKOHOL!!.

Marek píše:
Upřímně chci všem co se rozhodli přestat pít vyjádřit velký obdiv. ... Všem přeji hodně štěstí a hodně vnitřní síly...

"Gratulujem! "..."a Tebe, prajem - výdrž!"