Alkoholik

o tomhle nemá cenu diskutovat... deprese není "blbá nálada" nebo rozlada... není to ani žádné "psychické narušení" .. je způsobena fyziologicky! ja vam verim, ze vam anonymni alkoholici pomohli a pomohli jiste rade lidi a dalsi rade lidi nemuzou vyhovovat ani nahodou, uz z principu, a ted to v žádnem pripade nemyslim pejorativne, jisté "stádnosti"... mně jednoduše vadí, že vy nepřipouštíte jakoukoli individualitu!

Jistě, každý jsme jiný, ale zde je diskuze o alkoholismu, je dokázané, že AA mají větší úspěšnost v pomoci alkoholikům, než léčebny, jsou mnohem dostupnější,proč je nedoporučovat.Podle nich se léčí dnes už stovky nemocí-skupinové terapie, a není nad to, když se někdo léčí zadarmo, bez berliček s práškama, a jde mu to.Nevíte, o čem je řeč.Jejich Kroky by měli dělat všichni lidé, naučit se pokoře, naučit se pomáhat, žít kvalitní život......

ale já vám to proboha neberu! jenže to je jako kdybyste chtela sdruzovat cukrovkare, ze maji stejnou chorobu! a at se vykaslou na pomocnou berlicku inzulin! vzdyt ani lekar nedoporuci kazdemu skupinovou terapii! a verte, ze moc dobre vim, o cem mluvim, ze jsem si prosla taky svym peklem, podobne jako vy... v lecebne mi skupinove terapie nevadily, byla jsem tak kvuli leceni a prislo mi to prinosne.. ale ted ten cas, ktery mam diky tomu, ze uz nechlastam, nechci travit tim, ze budu poslouchat, ze frantisek pil, prisel uplne o vsechno a byl na ulici, ale ted uz dva mesice nepije a ma duvod se smat!

a samozrejme proti tomu, ze clovek musi mit pokoru a uvedomovat si, ze sam nedokaze nic moc, nemuzu namitat vubec nic... sama jsem verici... ale predstavte si, ani tady nemam potrebu schazet se v nejakem spolecenstvi...

Ahojky všichni,
dlouho jsem sem nenapsala, ale řekla bych, že denně jsem s Vámi. I já jsem alkoholik, který se snaží přestat, x začátků a ještě žádný konec. I když si myslím, že pokrok jsem udělala a to trochu díky autonehodě, za kterou jsem nemohla, ale dá se říct, že mi trochu rozsvítila v hlavě. Nikomu se nic nestalo, odnesly to jen plechy. Najednou jsem si uvědomila, co by se stalo, kdyby to někdo odnesl na zdraví nebo na životě. Bylo mi z toho zle a klepala jsem se ještě celý den. A tak jsem si sama sobě řekla, že když dál, tak pokud možno střízlivě, ať z toho života mám ještě pár hezkých vzpomínek. Je to dneska 21 dní a zatím nepiju, pro mě úspěch. Sice prosinec byl náročný, všude samé večírky, na náměstí svařáky, vánoce, silvestr, ale ustála jsem to. Pro jistotu jsem všude jezdila autem, moje zásada vždy zněla, za volant bez alkoholu. Tak mě naštěstí moc dlouho nikdo nepřemlouval, abych se napila. Mám sama ze sebe radost a doufám, že ji budu mít i nadále. Líbo vím, neusnout na vavřínech, alkohol pořád číhá a čeká na slabou chvilku. Je pravda, že o trochu víc kouřím a piju víc kávy. Má náladovost se trošku usměrnila, je fakt, že všechno chce svůj čas, vždyť léta jsem tělo huntovala, tak se to musí někde ukázat. A dbám Líby rad: zaměstnat tělo i mysl! Všem přeji krásné střízlivé dny. A i kdybych to zvorala, budu bojovat.

Lindo nebojuj, alkohol je silnější, lepší je se naučit vedle něho žít,ať je, no a?Mám své vypito, a už ho neřeším!Je to těžké, ale určitě to zvládneš, střízlivá, hezká rána bez kocovin, svět vidíš úplně jinačí, lepší, nikdo Tě nevydírá, nesměje se Ti, pamatuješ si vše , co bylo včera, žádné okna, stává se z Tebe silná osobnost, plná klidu, pohody.Je to bezva!

Díky za všechny rady, co jsem si tady za ty měsíce přečetla, a že jich nebylo málo. Je pravda, že každé ráno nebylo a není zrovna růžové, ale je střízlivé. Zavedla jsem i metodu suchého domu,radovala jsem se, že přítel dopil s návštěvou slivovici a dneska jsem vylila šampus od silvestra, stejně byl zvětralý a co kdyby mě pokoušel. Doma nikdy moc alkoholu nebylo, co jsem si koupila jsem vždycky vypila a přítel, když má chuť na pivo, tak si na něj zajde. Jen se divil, proč si s ním nepřipiji na silvestra, tak malá lež, že bublinky mi nedělají dobře na žaludek. Ale zabralo to. Zatím se nechci přiznávat, stydím se. A tak to prožívám sama a vlastně i s vámi. Přeci to dělám hlavně pro sebe.

Však ten čas přijde, kdy se nebudeš stydět, bát říct-Jsem alkoholička.Je to úleva, velká výhra.Taky mě to trvalo déle, lidi v nás vidí zrůdy, odpad, ....jsme jen nemocný.Hlupák ten, kdo se mě směje, ale byla jsem překvapená, kolik lidí to ocenilo, uznalo, pochopilo.

Milá Hanko.Je mi k smíchu Vaše TEORIE-MUSÍM KONSTATOVAT,ŽE VAŠE ZLEHČENÉ ŽVÁSTY-O KTERÝCH S PROMINUTÍM PRD VÍTE-PROTOŽE JSETE JE NEZAŽILA NA VLASTNÍ KŮŽI.Deprese,strach,stavy úzkostí-pro alkoholika,který přestal s pitím?Jsou příznačné-protože alkohol,který požíval předtím tyto stavy rozpouštěl.Spoustu alkoholiků,kteří se rozhodnout nepít(abstinovat)musí ještě dlouhou dobou užívat léky,aby se těchto stavů zbavili,stejně tak je nutná psychoterapie či spolupráce s ostatními stejně nemocnými-aby mohli porozumnět těmto stavům a postupně se jich zbavili.JSOU I TACÍ-KTEŘÍ S TĚMITO PROBLÉMY NEJDOU NIKAM-PROTOŽE SE STYDÍ-V PODSTATĚ SITUACI NEUNESOU A VÝSLEDEK JE TEN,ŽE BUD´SE UPIJÍ NEBO VE ZKRATKOVITÉM STAVU SPÁCHAJÍ SEBEVRAŽDU.NIC VE ZLÉM-MILÁ DÁMO-ALE TADY JDE O ŽIVOTY LIDÍ.POKUD SE CHCETE JEN BAVIT?NAJDĚTE SI PROSÍM DISKUZI JINDE!DĚKUJI

Vážená paní Jano, než se rozhorlíte nad mými žvásty, laskavě si je pozorně přečtěte! Jediné, co jsem řekla a za tím si stojím je, že pokud někdo začne pít proto, že cítí úzkost nebo depresi, tak se takových stavů abstinencí nezbaví! ne vážená, depresivní člověk nebude každé ráno juchat nad tím, jak ptáčci pěkně zpívají a jak to teď hezky střízlivě vidí! Bude mít depresi, protože deprese je způsobena nevyvážeností chemického prostředí v mozku! A opakuji.. deprese! ne abstinenční syndrom po vysazení návykové látky!!!