Alkoholik

Dobrý den Alkajdo, a co Váš syn máte ho u sebe?

Teď jsem napsala sáhodlouhou odpověď a vypadlo mi to, nenapsala jsem kod. No, ano, mám ho ted u sebe, před 14 dny odjel na týden za tatínkem. Ted je zase u mě.

To je dobře. Už kvůli němu s tím udělěte co je třeba. Už jste tady psala, že Vám na něm záleží. Aby jednou nemusel vyslovovat tu větu, kterou jste před chvilkou napsala o své matce.
Tolik jste toho už dokázala ( pomoci své sestře) jste statečná. Já když jsem se dozvěděla, že můj syn bere pervitin, tak jsem rychle mazala k odborníkům, hlavně proto, že jsem se velice bála, že nastane situace, kterou nebudu absolutně schopná zvládnout, protože jsem byla v těchto věcech neznalá. A Vy jste dokázala svojí sestru doprovázet od heroinu.
Hlavu vzhůru a jděte do toho, fakt, syn i Vy stojíte zato. Jak už psaly Hanka s Ivlikou takhle byste mohla o syna jedině přijít. S Vaším partnerem je zatím asi dobrá dohoda, tak to nepropásněte a projednejte to s ním dokud je čas.
Moc fandím K

Připojuju se ke Květě taky si myslím,že jsi statečná,probud to v sobě a vyhecuj se,únik k flašce nic neřeší,ale to ty už moc dobře víš,jen si oddaluješ co tě čeká a nemine pokud nechceš skončit ty víš jak.Taky moc dobře víš,že tě tvůj syn potřebuje,tvoje sestra v tobě taky určitě chce mít oporu.Taky víš,že alkohol je nejhorší antidepresivum,jen to zhoršuje.Nebo chceš být troska?Chceš umřít?Moc tě něco trápí,asi jsi na hodně věcí sama,ale víno,ani ta sedmička není tvůj přítel,naopak je to zákeřnej podrazák!!

a vis co je na strizlivosti taky krasne?Az pominou abstinencni priznaky tak se konecne poradne vyspis.Bez alkoholovy spanek,klidny a hluboky.Ja nemohl v dobe meho piti prakticky vubec poradne spat,Poceni,nespavost,tresy.Fuj,uz bych o nechtel zazit.

Já taky ne, bylo to to nejhorší co jsem v životě zažila a co mě pomáhalo v abstinování,vzpomínka na absták.Po první léčbě jsem si říkala že to bylo jen z nervů,pořád jsem si nechtěla přiznat že alkáč jsem a za rok jsem tam byla znova s mnohem horším astákem než poprvé.Ted už to mám srovnané,taky si říkám příště už by to asi bylo delírko a protože se mám ráda žádný příště NEBUDE.

Ahoj, jsem na tom podobně, což se tady scházet a chlubit se, že jsme vydrželi, vzájemně se hecovat, fandit a držet si palce.já držím obvykle 2-3 měsíce, pak bouchnu

Ono v léčebně se dá vydržet, ale venku je to horší, všude plno chlastu,starosti, normální život, mně pomohli taky AA.Díky jim nepiju 6let.Každý z nás nikdy před žádným doktorem, terapeutem neřekne plnou pravdu o sobě, v AA se cítí mezi svýma, a najednou ze sebe dostane tu bolest, trápení, uleví se.Cítí zázemí, najde radu, pomoc, vše zadarmo, jen tak.Jenže člověk AA pochopí až po čase, když tam vydrží chodit déle,sekta jistě nejsou,vymysleli, založili je alkoholici, a kdo jiný by nám měl víc rozumnět,pomoc, než stejně nemocní, jako jsme my.

Libo,tak už mi nemusíte odpovídat na to,jak dlouho abstinujete.Už jsem to zjistila

Pro ostatní,co navštěvují AA.Já jsem začala používat od AA: "Abstinuji dnes" a myslím,že mi to pomáhá i na zvládání bažení.Jak to máte vy?

Já se tím nechlubím,znám lidi , co abstinují daleko víc, déle.Ale je to áčkařská zásada, dobrá-Dnes!!!se nenapiju,ten den se dá zvládnout, nevypadá to děsivě, to nikdy, a den za dnem a je měsíc, rok.......vůbec jsem si nevěřila, a nikdo v mém okolí, že to vydržím.Není to lehké, ale dá se to vydržet, návratnost je bezva, radost ze života.Já žiju, protože nepiju.