Alkoholik

Haha, pánové , já teď budu mluvit pouze za ženy. Mám svou práci ráda ale: mám vlastně ty šichty dvě a plus mám ještě být sexy a v klidu. Nevíš co to je, dokud to nepoznáš na vlastní kůži mít děti. Možná by mě to bavilo jako být doma, tzv. žena v domácnosti. Manžel ten co obstará obživu a já bych měla vymazlenou domácnost, dostatek času na děti i na své potřeby, jako jít si v klidu zacvičit, pak na nějakou kosmetiku, abych byla pořád krásná a měla dostatek energie na večerní techtle mechtle.
Bohužel jsme asi nároční, teda chtěli jsme dům, tak musíme makat oba. Můj muž má taky dvě šichty, protože žijeme právě na baráku, takže je to pořád něco budovat, spravovat, sekat trávu, dřevo a furt něco. To ale třeba muž žijící v bytě nemá.
No to je jedno, myšlenka se mi ztratila. Zkrátka, kdo chce něco mít, tak musí dělat. Tak to je. Znám lidi, co mají hovínko a jsou spokojení, šest lidí v 1+1 sociálním bytě, nikam nejezdí, nic nedělají, jen čumí na TV na ordinaci a je jim to jedno. My jsme chtěli žít v domě, mít zvířata, jezdit na výlety a bůhví co ještě, tak makáme jak šrusi, dokud nám tělo dovolí.
Hlavně se tím nestresovat a jenom to volně přijímat. Chci to dělat, tak to dělám, nechci to dělat, tak to nedělám a prd se stane. Žiju dál.
No nevím jestli jsem to napsala dostatečně srozumitelně, asi ne, každopádně doba je hektická, ty lidi jedou jak mašiny, no a někdo to hůř nese, alkohol je známý uvolňovač, je ho plná televize, plné obchody, společnost je chlastem nasáklá tak už je jen krůček z uvolńování přejít do závislosti. No tak další román. a zase jsem se neučila. Jo a ještě ke všemu se musím učit. A to je dobré, aby neměl člověk brzo Alzheimera Džus.
Omlouvám se za chyby, už se mi ani nechce to po sobě číst.

Ahojky skupinko,

tak jdu s kůží na trh. Vydržela jsem 14 dní nepít, poté přišly chutě. První chyba byla koupit si víno domů, i když jsem odolala, stejně mi to bylo prd platné. O víkendu jsem měla svátek, přišla rodina, donesla víno a já to nevydržela, vypila jsem sedmičku... Styděla jsem se sem napsat, cítím, jak mě tu podporujete a já vás zklamu. Vím, že to nedělám pro vás, ale pro sebe, ale právě vy mi dáváte sílu se přes to přenést, než budu dost silná na to, abych to zvládla sama. Co bylo zvláštní, že mi po tom pití na druhý den bolela hlava, jako bych měla migrénu, trvalo to celý den. Člověk si myslí, jak mu alkohol pomáhá, že se uvolní, vypne mozek, ale druhý den si připadá jak vygumovaný, bez energie. Musím sama uznat, že to nestálo za to, protože těch 14 dní, co jsem nepila, jsem se cítila jaksi líp. Jak psala Drahuška v nějakém komentáři, najednou jsem i já měla pocit, že věci nějak líp stíhám, zvládám, navíc jsem více v pohodě. Teď chutě zase ustaly a já doufám, že na hodně dlouho .... Všem, co mají pevnou vůli, ale i těm, co ji nemají, přeji krásný zbytek dne

Ahojky ve spolek ,
tak včera večer dobrý, jen ta noc Nemohla jsem usnout, jak jsem byla nadopovaná čajema, a když už se mi to konečně povedlo, tak manžel chytil žravou a začal mi vedle ucha chroupat jablka a sušenky. Jsem myslela, že ho uškrtím. Ráno se divil, proč jsem tak zpruzelá, ale udržela jsem se a svedla to na absťák.
Dnes mám chutě jako blázen, snad jako nikdy. V sobě druhou matchu a asi 4 litry vody.
Zaro, hlavně žádné výčitky, říkala jsem si, že jsi včera nepísla .
Doufám, že jedeš znovu bez alko.

Michal B, doufám, že ta chvíle jednou nastane, že se nebudu chtít napít, už aby to bylo.
Díky za Vás.

Karolino, nedoufej a makej

Zaro, já ti naopak přeji, ať tě výčitky pořádně žerou ????, a dlouho. Ať tě naopak doženou k trvalé abstinenci. Jsi měkká, buď na sebe přísnější, žádné výmluvy na návštěvy, a ty co přijdou s chlastem, žeň z domu. Ať si chlastají doma. Kruci, proč chlastáš, když to nechceš, jak píšeš ???

Ahoj Zaro, v podstatě si k tomu směřovala už od toho minulého týdne. Bohužel. Nu což, teď by bylo nejlepší zkusit si to probrat sama se sebou a příště už stejnou chybu neudelat.
Přijde mi, že si to večerní pití tak nějak idealizujete nebo možná omlouváte tim, že my ženský máme hodne prace. ...ale furt je to jenom pití, to uvolnění - relax nebo naopak to nakopnutí k dalším povinnostem jednou skončí. A jedinou otázkou je JAK to skončí. Buď se člověk vymaní, utne to a pit přestane a nebo se člověk propije do stavu, kdy to nebude lahvinka ale dvě, kdy to nebude relax, ale kazdodenní pád do bezvědomí, kdy už to nebude příval energie, ale vysavač.

Ahoj Allie, ahoj vespolek všichni Právě že si to večerní chlastání my ženské idealizujeme, vždyť to ze začátku tak pomáhalo, vždyť si to zasloužíme a podobné obhajoby. Nesmysl, podvědomí už dávno ví, že to je špatně, pocity viny, před dětmi stud, hlavně aby nikdy nepřišel nečekaně a neviděl mě, no a když jo, tak řeknu, že to je mimořádně. Už dávno uvnitř víme, že to není normální. Jenže svědomí povolí a zas je nějaká příležitost a omluva- výmluva. Do pořádného průseru- pak se to zlomí (možná), do zhnusení sama nad sebou.
Hodně jsem se nasmála, jak jsem na začátku svého vlákna, když mi radily léčbu, začla to své pití obhajovat: Já přes den nepiju, jen večer, jen kdyxž potřebuju nabrat sílu na večerní povinnosti a konec pití ve 20,00 a bla bla bla. Alibismus jak sviňa. No Allie, víme, znám tvůj příběh, ale prosím tě, ještě jednou, kdy se to ve tvojí hlavě zlomilo. Co byl ten impulz. Díky.

Allie,

musím s Tebou souhlasit. Tak, jak jsem byla ze začátku přesvědčená, že to dám, že mám chuť a potřebu s pitím přestat, jako by se vše začalo vytrácet a z pocitu "Nechci, nepotřebuji" přešlo vše do pocitu "Neřeším, vždyť je to jedno". Ale ono to není jedno a to je potřeba si uvědomit. Člověk hrozně rychle najede do starých kolejí a pak se veze, ale kdo pak zastaví ten vlak? Můžu jen já, jen já jsem za sebe zodpovědná. Včera večer jsem otevřela to víno, co bylo nachystané pro řemeslníka a já přemýšlím nad tím, kam tak rychle zmizelo mé odhodlání a přesvědčení, že chci přestat a přestanu. To jsem takový slaboch? Asi ano... Ale konec přemýšlení, jsem tady proto, abych s pitím přestala, takže dnes začínám od začátku. Místo večerního vína začnu zase sportovat, jak jako dřív. Mám sice přetržené vazy, ale horní část procvičovat zvládnu. Budu sem opět psát, jak jsem na tom, protože mi pomáháte.Držte mi prosím pěsti, ať to zvládnu, ať je moje vůle silná...

Zara napsal:
Allie,

musím s Tebou souhlasit. Tak, jak jsem byla ze začátku přesvědčená, že to dám, že mám chuť a potřebu s pitím přestat, jako by se vše začalo vytrácet a z pocitu "Nechci, nepotřebuji" přešlo vše do pocitu "Neřeším, vždyť je to jedno". Ale ono to není jedno a to je potřeba si uvědomit. Člověk hrozně rychle najede do starých kolejí a pak se veze, ale kdo pak zastaví ten vlak? Můžu jen já, jen já jsem za sebe zodpovědná. Včera večer jsem otevřela to víno, co bylo nachystané pro řemeslníka a já přemýšlím nad tím, kam tak rychle zmizelo mé odhodlání a přesvědčení, že chci přestat a přestanu. To jsem takový slaboch? Asi ano... Ale konec přemýšlení, jsem tady proto, abych s pitím přestala, takže dnes začínám od začátku. Místo večerního vína začnu zase sportovat, jak jako dřív. Mám sice přetržené vazy, ale horní část procvičovat zvládnu. Budu sem opět psát, jak jsem na tom, protože mi pomáháte."Držte mi prosím pěsti, ať to zvládnu, ať je moje vůle silná"...
Zara,

...môžem Ti aj podržať alebo vyliať pohár žiadostivosti a baženia.

"Vôľa Ti je iba na príťaž, ak si vedome dokážeš vrstviť na seba TRIEZVE dvadsaťštvorky. Vystavaj si z nich triezvu pyramídu a rozhliadni sa smelo zhora (vôkol)!"

"TO JE VÝHĽAD!!!"
(...ver mi, že stojí za TO úsilie a vynaloženú snahu.)