Alkoholik

Zara napsal:
Pijak napsal:
Můžeš klidně i znova na AA.. Třeba to projde bez divení tentokrát

Však já psala, že jdu v pátek na AA a vím, že ten "hlavní", co tam býval dřív, už tam nebude.... A nebyl to pouhý sekretář, ale byl to člověk, který si prošel závislostí na drogách a alkoholu, vyléčil se a snažil se touto cestou předat své zkušenosti dál.... Už tam není, ne proto, že by to nezvládl, ale proto, že se přestěhoval do jiného města ....

Aby si se z něho nepotento Ono nikdo není dokonalý. Já také ve "vyléčených" dřív viděl ikony a mudrce... Pak jsem pochopil, že jsou to taky jen nemocný lidi. A spadnout do toho může každej i po 20 letech..

Agi napsal:
Zaro, Tvůj příběh je jak přes "kopírák" s tím mým. Naštěstí maminka ještě žije, a trochu si dala říct. Také vím, jak je to těžké porušit svůj rituál pití, jak jsem celý den jen přemýšlela, už abych byla doma, a konečně ještě nepřevlečená si nalévala první skleničku. Když jsem si loni v září poprvé řekla dost, asi jsem neměla ještě v hlavě srovnáno, že fakt už nikdy nesmím ochutnat. Protože jinak by se nestalo, že jsem o Vánocích dala sklenku a do měsíce mého "kontrolovaného pití" jsem byla přesně na dávkách jako předtím. S obrovskou rychlostí doháněla, co jsem zameškala. Tentokrát nepiji zatím tři a půl měsíce, a nějak to vnímám jinak. Alkohol mám kolem sebe, ale nechci ochutnat, a nelituju se pro to. Konečně, přesně jak mi tu říkali, že po třech měsících to bude lepší, se tak stalo. Krásně tvrdě spím, usnu v deset a vzbudím se v půl sedmé, nejsem unavená a večer si udělám čaje, nebo minerálky.Musím říct, že stále hodně piju, jako bych vždy potřeboval něco popíjet. Několikrát si za den vzpomenu, co bude večer, ale není to silné bažení, prostě jen myšlenka na chlast. Ale s lehkostí odejde do vteřiny. Prostě vím, že tu chlast je, ale není mi líto, že si ho nekoupím. Měla jsem hodně stresů a zatím mě nenapadlo vzít do ruky alkohol. Doufám, že tohle sem napíšu i za rok. Jinak denně si tu čtu, už tak trochu pro zábavu, která je i poučná.

Agi,

děkuji za Tvůj komentář, moc si ho vážím. Víš, co je smutné? Je mi do breku, když toto píšu.... Moje máma neumřela z chlastu, ale umřela proto, protože přestala pít... Já vím, že to zní divně a nepochopytelně, ale je to tak.... Pila tolik let, pak jí zjistili cirhozu jater a měla to řešit... Nějakou dobu se tomu vyhýbala a když přestala, naordinovali jí tablety a léky... Přestala pít, ani nevím, jak to po tolika letech dokázala, ale začala paradoxně chátrat... Začala mít takové stavy, že je těžké o nich psát... Byla závislá na péči ostatních, měla stavy, kdy nevěděla, co dělá... Přišla jsem třeba na návštěvu, přivítala mě ve dveřích, pozvala dál a z ničeho nic se začala vyslíkat do naha, otevřela dveře a šla ven...

Myslím si, že spousty lidí si neuvědomuje, co tato nemoc může dokázat...

Já, jako dítě, jsem svou mámu obviňovala za to, jak je špatná, ale teď si říkám, že něco špatného bylo v jejím životě a ona s tím neuměla pracovat...

Pijak napsal:
[quote]Zara napsal:
[quote]Pijak napsal:
Můžeš klidně i znova na AA.. Třeba to projde bez divení tentokrát

A kde tedy můžeš hledat berličku? Když jsi ke všemu tak negativní? Já vím, že každý musí začít sám u sebe, ale co když potřebuje nějakou pomoc z vlastní zkušenosti, bez předsudků?

Pijak napsal:
Zara napsal:
Pijak napsal:
Můžeš klidně i znova na AA.. Třeba to projde bez divení tentokrát

Však já psala, že jdu v pátek na AA a vím, že ten "hlavní", co tam býval dřív, už tam nebude.... A nebyl to pouhý sekretář, ale byl to člověk, který si prošel závislostí na drogách a alkoholu, vyléčil se a snažil se touto cestou předat své zkušenosti dál.... Už tam není, ne proto, že by to nezvládl, ale proto, že se přestěhoval do jiného města ....

Aby si se z něho nepotento Ono nikdo není dokonalý. Já také ve "vyléčených" dřív viděl ikony a mudrce... Pak jsem pochopil, že jsou to taky jen nemocný lidi. A spadnout do toho může každej i po 20 letech..

ALe já se z něj nepotento, jen je to teď pro mě berlička a to je snad důležité, mít se o co opřít....Jestli Ti to přijde málo, tak jsi měl oporu v něčem jiném... Já nemám potřebu škatulkovat, já hledám pomoc...

Já nejsem ke všemu negativní, to ti jen tak připadá a já ti to vyvracet nebudu. AA považuju za dobré. Idealizování členů mi připadá jako blbost. Psycholog mi připadá taky jako dobrá cesta, ale ne jeden konkrétní, ale obecně. Psychiatr totéž někdy může pomoct, nakonec i kněz. I ta skupinová terapie může být dobrá. Ale neidealizuji konkrétní kněze, doktory atd. Kolik doktorů se třeba zhoršilo? Kolik se přetvařovalo? Nespočet. Lidi se mění. Ve skutečnosti jsem pozitivní. Jen už nejsem naivní blb. Howgh.

Pijak napsal:
Já nejsem ke všemu negativní, to ti jen tak připadá a já ti to vyvracet nebudu. AA považuju za dobré. Idealizování členů mi připadá jako blbost. Psycholog mi připadá taky jako dobrá cesta, ale ne jeden konkrétní, ale obecně. Psychiatr totéž někdy může pomoct, nakonec i kněz. I ta skupinová terapie může být dobrá. Ale neidealizuji konkrétní kněze, doktory atd. Kolik doktorů se třeba zhoršilo? Kolik se přetvařovalo? Nespočet. Lidi se mění. Ve skutečnosti jsem pozitivní. Jen už nejsem naivní blb. Howgh.

Já si přeji, aby mi někdo pomohl a je mi jedno, jestli to bude kamarádka, přítel, doktor nebo člověk, který si přošel tím, co já...

Chci přestat pít a zatím nevím jak...

Já věřím, že když ti vydrží pokora, že s pomocí ostatních to zvládneš, děláš dobře už to, že víš, že sama to nedáš. Prostě neřešme drobnosti, dojdi kam jsi objednaná a nic víc teď neřeš. Toť má rada (jsem taky nedokonalý nemocný člověk mimochodem a to nepiju pár let).

SKupnova terapie, skupiny - proste uskupeni stalych lidi (v malem poctu) odchazi na skupinu jednou tydne. Netoleruji se absence, za ty se vyhazuje. Alespon v Sananimu jsou v tomto striktni a vi proc. Proste a jednoduse je potreba skupinu drzet kompaktni a ne aby se jim drolila - zavisle lide byvaji nespolehlivy, na vse maji vymluvy atp. Mas zajem se lecit, budes chodit jednou tydne, nechodis, nemas zrejme zajem, tak nerozkladej skupinu a cau.
Probira se tam kde co, jak jde cas a prodluzuje se cas abstinence, tak se postupem casu resi i bezne veci - prace, mezi lidske vztahy. Cim dyl ti lide abstinuji, tim vice je ta skupina tak nejak o zivot, nez o tom, jak nepit.
Je to uzitecne a zaroven skupina muze byt pro nektere jedince psychickou zatezi, zkouskou. Ja jsem na te skupine vytacek do vrtule zeny - ne schvalne. Proste me nektere veci zajimaly a tak jsem se ptal, stoural do toho a to nedelalo nekterym dobre Cas od casu v te skupine nekdo zrecidivuje, to muze zamavat s nekterymi lidmi. Tak se terapeuti ptaji, co to s kym dela. A terapeuti skupinu nevedou, jen na ni tak nejak dohlizi a ptaji se a poslouchaji.

Jestli sis koupila lahev alkoholu, tak si nemohla byt rozhodnut si ji nekoupit. PRoste si ji chtela, tak sis ji koupila, nelakuj nas

Ad regresni terapie: jedna nemuze nikdy stacit. Zadna jedna terapie nestaci. Terapie je na mesice, roky .. nebud blazen

MichalB.Já se jí nechci zastávat, ale spíš chtěla vyhovět kámoškám a nekazit zábavu, než, že by se chtěla sama primárně opít.. Já se takhle taky neubránil zkraje. Proto je dobrý chodit mezi lidi, co nepijou. Líp se mi odolávalo nabídkám k pití.

Hlavne zadnou paniku. Pijes x let, tak je nesmysl cekat, ze se to podari vyresit za par dni, tydnu. Zacni dochazet na skupiny a individualni terapie a uvidis, ze to pujde. Ze zacatku to muze drhnout - to kdyz prijde chut a clovek s tim tzv. "bojuje" - jedna strana presvedcuje napij se, druha nepij. To casem polevi, hlavne to nelamat pres koleno - to se me vyplatilo. A hlavne, to bylo dulezit pro me, uvedomit si, ze nepiju kvuli sobe a to ze se to pozitvne odrazi na ostatnim je vysledek toho, ze nepiju kvuli sobe.