Ivlika mě nedávno poprosila, abych poreferoval o včerejším "Vítězném únoru" - návštěvě AT poradny. Musím říci, že to bylo ještě bombastičtější, nežli jsem čekal.
Celkem jsem tam strávil cca 1 hodinu a 20 až 30 minut.
Zbytek ale napíšu až večer nebo zítra, teď se jdu vyvenčit.
Konečně se dostávám k napsání alespoň přibližného článku, takže pokud jste ještě na netu, tak chvilku vydržte.
Především mě překvapila obrovská síla a upřímnost s jakou paní Jančíková (adiktoložka) k problémům přistupuje. Na konci našeho sezení mi řekla, že jejím hlavním cílem je, aby lidé byli především šťastní. Musím uznat, že i tohle je můj životní cíl i cesta, na kterou jsem se kdysi vydal a z nějakých důvodů před časem z ní sešel. Vlastně jsme ani o alkoholu toho tolik nenapovídali, spíše jsme "řešili" moji přítelkyni. Jak jsem v průběhu všech těch sezení během minulého roku zjistil, tak paní J. velmi dobře rozumí mezilidským vztahům, skoro bych řekl, že na adiktologii je jí tak nějak škoda.
To říkám spíše z legrace, ono všechno souvisí se vším a u nás ten alkohol hodně souvisel a do jisté míry stále souvisí se vztahem s Ditou.
Téměř celou dobu jsme rozebírali náš vztah - jak jsme žili, kdo co dělal, nedělal, platil, intimní vztah atd. atd. A nakonec se mě paní J. zeptala - když Vás tak poslouchám, nebyla by lepší pro Vás malá živá kočička? Také byste se o ní musel starat, neodjížděla by Vám na týden do práce a zároveň za svými rodiči, zmizel by tam ten negativní vztah s těmi rodiči. Neutekla by Vám, když byste se napil a nevynadala za každou chybu. Řekl jsem, že je to hezká myšlenka, ale moc mě neláká. Dita třeba umí vybrávět vtipy, je větší, a tak mě lépe zahřeje a ten vyhaslý intimní vztah se jistě také dá časem napravit. Paradoxem ale zůstává, že to samé řešení navrhnul pan doktor Mílek Ditě v roce 2006, kdy jsme také měli vážné partnerské problémy spojené s úzkostí a depresí, naštěstí tenktrát ještě nebyly žádné problémy u mě s alkoholem, ty začaly až o rok později. Tenkrát naopak pan Dr. Mílek navrhnul Ditě pejska.
Pochopitelně, že v posledních dnech a hodinách mi Dita píše samé sms a upřímně, mě se po ní také začíná stýskat, i když před 14 dny udělat takový kravál kvůli mému jednomu napití po roce abstinence a pak se ještě demostrativně odstěhovat a dostat vynadáno od její maminky bylo nefér !!!
Hned v pátek jsem ale dostal nápad - co kdybychom za paní J. došly do poradny příště nebo kdykoliv jindy oba dva, aby moje adiktoložka měla přesnou představu, jak vlastně Dita vypadá, jak se chová, docela dost si od toho slibuji. Myslím, že s tím Dita souhlasí.
Pravda je, že když jsem se Dity ptal, co ji všechno na mě vadí, tak řekla, že v zásadě "jen" ten alkohol, tak jsem se paní J. zeptal, jestli by nebylo dobré, abych preventivně užíval Antabus, aby Dita mohla klidně spát, ale paní J. říkala, že pro mě je to zbytečné, nehledě na to, že nemám v pořádku jeden jaterní test.
Před malou chvílí mě napadla ještě "praštěnější" myšlenka - tak ať si Dita koupí nějaký detektor na alkáč a já ji do toho v náhodných časových intervalech fouknu, třeba by to byla nakonec docela i legrace.
Myslím, že Dita celou situaci již docela chápe, ten alkohol by se tak nějak dal "zkrotit", teď jde ještě o to, aby to pochopili její rodiče, tam to moc optimisticky nevidím. Řešení to bude platné a účinné, až na něm bude kulaté razítko a podpis od tchýně.
To je zatím vše.