Alkoholik

Věro a nemáš to naprosto stejné tak i v životě?Všude se najdou určité typy lidí s kterými se musíš vyrovnat(protože jinak by ses musela uchlastat).Žijeme ve společnosti,která je dost často drsná-stejně jako realita.

Jano, nech jí, třeba je lepší než my, silnější!To, že není, co jí čeká, víme, kdo chce kam, pomožme mu tam!Už jsem psala, že přijde doba, kdy tu bude prosit o pomoc,možná to už ani nestihne, je to její život.Jak jasné-ona si přizná, že je alkoholička, my jí ubližujeme, lékaři, v léčebně také, asi celý svět se přidá, ovšem ONA všem ukáže!Jen si přeji, aby nováčci tady si z ní jistě nebrali příklad.Schází pokora.

To už byl můj poslední příspěvek k tomuto jejímu vláknu.Je to pro mne přínosné vidět sama sebe,jak jsem to měla tenkrát,když jsem doopravdy chtěla všechno jen ne přijmout vnitřně,že jsem se stala ZÁVISLOU na alkoholu.Slovo alkoholička se mi příčilo,stejně jako slova víra či dokonce Bůh.Jak by ne,když jsem jím byla po celou dobu svého dospělého života.Všichni to měli v hlavě vyjebané-že já nejvíc ?!To už je otázka na tělo.

No ja doufam, ze ne vsichni alkoholici musejí nutně ztratit schopnost sebeironie, jako se to stalo Janě a Líbě.

Vemte si příklad třeba z Jorgy..

Já jsem hrozná já vím. nezabíjejte mě:)mě to strašně provokuje, ta vážnost a uvědomělost a nemůžu si pomoct. Musím si vrtnout.

ale na druhou stranu to taky trochu přeháním s tím vrtáním. Omlouvám se. Nejlepší je (podle mě) takovej nějakej kompromis mezi pohledem na svět mým a Jano-Líbiným.

Jsou to dva exterémy. A mně nejde dívat se na svět tou zlatou střední cestou. To si umím přiznat.

Ježiš to teda je na Jorgu dost hluboké moudro:-) abych tu proboha ještě nezvážněla:)

Jorgo,vybarvila jsi se trochu líp,než jsem čekala,to je příjemné překvapení Má se to tak,že jsi asi s alkoholem ještě nepokročila tak daleko,jako my někteří.Nadhled,sebeironie,jak píšeš,ti snad bude ještě nějaký čas stačit.Všechno jde zjednodušit,zlehčit,vidět vesele,dokud není ouvej.Pak si třebas člověk přizná,že popíjení=snaha nevidět realitu,je prostě únik,stejně jako bulimie a jiné psych onemocnění,je zaměření pozornosti jinam,aby člověk přehlušil skutečné vnitřní trápení,které není schopen řešit.Nevím,jak to mají jiní.Já měla velký niterný konflikt a pití pomáhalo spoustu let.Nevěděla jsem o tom,že alkohol mě vlastě brzdí v řešení věci,ale jen ji prohlubuje.Nepíšu o lidech,kteří pijí pro radost,ožerou se,je sranda,pak blbě a tečka.Možná i takový jsou,nevím to.Zatím jsem se při hlubším náhledu vždy setkala s podobným scénářem,lidi vždy něco hledají,řeší,málokdo chlastá a přitom je úplně ok celistvá spokojená bytost.Díky Líbě,Janě,tady,mi došlo,že pokud budu popíjet,těžko vyřeším svý stavy.Dosud jsem viděla problém ve svém životě,ale ne v alkoholu.Ten mi připadal,že pomáhá.Až když jsem začala dělat co nejdelší pauzy v pití,rozkrývaly se věci,na které jsem neměla předtím odvahu.Prostě jo,abstinence je léčivá,jak psal Já,ale i dřina,a asi to vše souvisí i s věkem,to prohlédnutí prostě těžko přijde ve dvaceti.Každý život je duchovní cesta a je vlastně nakonec úplně jedno ,jaká bude,zda ji propijem,co pochopíme a co ne-komu na tom záleží?Jde jen o to,jak to kdo chce.Osobní volba:) Tak nech někoho sluníčkařit,někoho se trápit--a vyber si tu svoji,aby jsi byla šťastná,protože to je ten jediný cíl,vytvoř si svůj život.

Humor,sebeironie to já myslím že každý by ti mohl povyprávět.Moje hrana byla, když jsem dala prát prádlo,popíjela u toho,nepustila přívod vody,po vypnutí pračky jsem to suché špinavé pověsila.Takle si fakt nepředtavuju,že taková jsem,bylo to pak spíš smutný. Jinak mám kamaráda,který už 2x rozmlátil celý byt, napadl cizí lidi, při přestávce na oběd v práci se opil a nevrátil už několikrát.Stále má pocit,že za to nemůže alkohol ale lidi,co ho štvou.čekám s napětím,co přijde u něho dál.Mám ho ráda,je to náš rodinný přítel,ale po tom,co u nás v noci počůral skříň,rozmlátil wc,už k nám nesmí na noc.Je škoda člověka o kterým víš,že je jinak plný nápadů,chuti něco dělat,ale končí to vždy stejně,u rumu

Lenko díky za "hlubokou" radu. Abstinence není moje cesta. Já myslím, že to vsichni alkoholici moc všechno ten život hrotíte. Všichni krom Jorgy:)

A že člověk si občas dá alkohol já na tom nevidím vůbec nic špatnýho, když se nepije denně ale tak nějak jenom na chuť. Mně fakt přijde, že v léčebnách vymývají mozky. Nevím jak to dělaj ale lidi, co vylezou (které jsem teda poznala já), jsou všichni nějak stejný..a strašně všem radí hluboké rady. O tom je celý tohle téma vlastně. že mě to sere:))

A já taková teda bejt nechci. br.

Jorgo,
abych to taky trochu odlehčila,vy jste mi připomněla, že jsme za mlada říkali-existuje voda, vodka,voděnka-a řídili jsme se heslem, že je nejlepší zlatá střední cesta a té vodce jsme se věnovali daleko víc, než vodě, nebo voděnce.Taky to potom špatně dopadlo, takže ze svých letitých zkušeností radím, nedělejte to, nebo opravdu dopadnete tak, jak se tady dočítáte.
Držím Vám palce a přeji hezký weekend!
Helena

děkuji za rady tady všem:) Jdu večer na víno a dám si nějakej luxusní pozdní sběr. Bílé suché. A jdu na víno pro radost, jen tak. ne abych si léčila depku nebo zapíjela nějakej neúspech. Nevidím na tom nic co by mělo být špatně.