Alkoholik

Vězení působí na každého jinak. Můžeš tam nabýt poznání, najít smysl života nebo se úplně zbláznit. Určitě to ale člověka změní, poznamená a třeba to na první pohled není viditelné, ale tam uvnitř a podle nějakých náznaků... no měl sem vězně v rodině tak něco o tom kapku vím, ale jak by to vcelku zapůsobilo na mně netuším. Měl sem jen hrůzu z toho, že bych musel zůstat v léčebně a to by mi tam pomáhali. Před časem jak jsem z jiných zdravotních důvodů skončil doma na většinu svého bytí, tak sem si zpočátku připadal asi jak v tom vězení, ale mám kontakt s oklím, technický vývoj mně to trochu ulehčil- mobil, pc, internet a aspoň troch povzbuzující je, že to není úplně přikurtován u gauče, střídá se lepší a horší období.
No nic, čtěte, bděte a vše dobré

Tak o to víc Ti držím palce, když to máš takhle - jak píšeš, trošku složitější. Moc rád čtu třeba, jak občas píšeš o zahradě, stromech. Já se narodil s asfaltem mezi prstama a asi to tak zůstane. O to víc je to pro mě zajímavý. Je vidět, že to nemáš načtený, ale za života.

Takže knihomol (asi holt nemám tu zahrádku!) přelousk tentokrát :

Blues a bluesmani, smrt na Missipi. Vyšlo 1985, jen cyklostyl.

Vylíčení života prvních amerických černošských jazzmenů.
Drogy a whiskey, schůzky s ďáblem.

Elmor Lewis: "Cestovali jsme od tingl tanglu a pili. Musel si chlastat, když jsi hrál každou noc, všude narvaný dupárny, všude drsný chlapi a jejich ožralý ženský. A ty byly kolikrát drsnější. A my jsme nepili tu jemňoučkou whiskey, jako páni běloušci. Kdepak dát si sklenku s ledem večer na verandě a čučet na západ slunce. Kdepak, my sme se nalejvali tou otrávenou whiskey kajmaní, želví anebo rovnou vopičí. Pak si hrál, jak ďábel a bylo ti jedno, jak dlouho vydržíš. Protože spousta našich hochů z toho umřela. Prasklý srdce z toho dýmu a chlastu všude.

Dinky Jones: "Spousta skvělý muziky a pálenýho chlastu. A málo platný, ty nejlepší muzikanti byli černouši, řízlí indiánskou nebo cikánskou krví. Chlast a marjánka, to víš, že jo. Ale kdo pil od rána, nevydržel dlouho. Takový stáli brzo za bačkoru. Kdo se nezdrží, nevydrží, říkám já."

Marley Luis Chochotamba: "Tancovalo se a jelo celou noc. Pět dní v tom tejdnu, kdy byli slavnosti. Já koukám na Woodsona, že si dává láhev whiskey hnedka za kopák (vůdčí buben) a po každým sólu to do sebe leje rovnou z flašky. Něco vypotíš, ale kořalka neni pivo. Celou noc se takhle mořil. Až se umořil. To já nevim, jestli si třeba ještě něco nepích. Lidičky tleskali a tleskali eště ať přidá, ale to on už tam ležel za bubnama rozvalenej a mrtvej. Mě ho bylo líto, já ho měl, jak bráchu, ale já mu dycky říkal, že takhle skončí. Jestli včas nezabrzdí. To bylo jistý, jako dát si pistoli k srdci a zmáčkout spoušť."

Dost možná, že právě černí jazzmeni byli u počátku mýtu geniálního muzikanta, který paří a fetuje, zazáří a umře. A nebyl to jen mýtus ... Jimmi Hendrix, Janis Joplin, Jim Morrison ... no, jdu si radši něco pustit, pokračování příště.

Sochari, oba Jimmy mame zaramovany na zdi, plus UJD... Jinak mymu manžovi se u nas rika Jimmi. A to jako Morrrison... Je mu i podobnej. Se vsim vsudy
Ctu jak o zivot, trham knihovnicky normy Uz se mi to zajimave prolina. Manža odjel na Jawe 250 v vource a desti do kolbenkya ja koukam , jak se mu blejska na cestu. Kdyby se nesetmelo, jeste si ctu na balkone. Uz se tam ale malem pres ty jeho bylinky Jimovsky nevejdu, taky
rachot toto

Na co jsrm si vzpomnela z knihy Mudr. K. Nespora: pri abstinenci pro alkoholika dat si alkohol neni projevem svobodne vule, je to jen atak jeho nemoci a je treba si to vcas uvedomit.

Vedrem zlenivělej volím místo čítárny biograf menší:

www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10318730018-polosero/214562222000012/

Heinz Peter Rohr: Závislost.

Po porážce "Třetí říše" říkali někteří: "Prohráli jsem válku!", a jiní prohlásili: "Jsme osvobozeni!"
Ve fázi aktivní závislosti je chorobně závislý člověk v hrozné nutkavé situaci. Návyková látka už dávno nezpůsobuje pozitivní pocity. Nemocný látku potřebuje, aby zmírňoval ty nejhorší abstinenční příznaky a otupoval silné nepříjemné pocity. Je to takový stav, jako by se člověk octl v kriminálu, v kriminálu závislosti. Jestliže v mnoha věznicích panují humánní podmínky, pak v kriminálu závislosti vládne permanentní teror s extrémními fyzickými a duševními mukami. Kdo se z tohoto kriminálu dostal, např. pomocí odvykací léčby, ten prožívá citelnou úlevu. Někdy jsou pak chorobně závislí lidé vysloveně euforičtí, protože už nejsou návykové látce vydáni na milost.
Dveře do kriminálu však zůstávají otevřené dokořán-je tak snadné se tam vrátit. Za člověkem v recidivě opět zapadnou dveře a vůbec není jisté, zda se znovu otevřou.
Chorobně závislí, kteří se rozhodli, že už nebudou žít v tomto kriminálu, prožívají abstinenci jako svobodu. Abstinence je ten největší statek, je to základ života v sebeurčení. Je možné, že člověk má pak obavy nebo jiné nepříjemné pocity, protože se mu zdá, že přišel o něco důležitého, že mu nálada klesne na nulu, ale všechno je lepší než vězet v kriminálu závislosti. Abstinence je tedy vítězství, které se ničím nenahradí. Veškeré problémy se dají skutečně zvládnout jen za střízliva.
Člověk už neprožívá abstinenci jako omezení /Už nesmím pít/, ale jako výhru.
Pro ty závislé, kteří chtějí žít ve spokojené abstinenci, je nevyhnutelné, aby viděli abstinenci pozitivně.
Dokud ji hodnotí, jako ztrátu, zůstávají lidmi, kteří musejí žít s nedostatkem. Vzdávají se něčeho, co by vlastně chtěli, a proto zůstávají nespokojeni. Jejich trvalá nespokojenost nezmizí sama od sebe. Zde je pramen mnoha recidiv.

Sochaři,
tato slova jsou v podstatě všeříkající. Komplet, včetně závěru. Týká se mě celý příspěvek, bohužel ten konec taky, nelze to ale nějak silou obrátit. Někdy jsem v pohodě a mám ten pocit, o kterém se mluví vprostřed, poslední dobou se tam ale bohužel vtírá ten konec. Ta nespokojenost, nutkání - pramen recidivy...Nepodléhám, jen mne to mrzí.

Ale víš o tom, děláš na tom. O to jde, že víš, že jsi na cestě. To je hodně nadějný. Já roky lil, pořád se v tom klouzal, jak vystrašený štěně i když jsem se potahoval maskou tvrďáka a hulváta a pak to přišlo. Tenhle Rohr mi taky mluví z duše, přesně vím o čem píše.