Alkoholik

Co člověk to názor a někdy dochází k nedorozumění a špatnému pochopení co chtěl pisatel vlastně sdělit a každý píšeme ze svých zkušeností, ze svého pohledu, jak my to cítíme, co se nám stalo a jak reagovali druzí.

Znám ženu, která si fakt myslela, že to její pití je v pohodě. No bóže, tak občas večer vypila flašku vína, jen raz to přehnala a děti posrané, ušmudlané a že je s ní vlastně zábava, když má špičku. Manžel to viděl samozřejmě jinak, půl dne v práci a dělal všechno za ni, lezl mu na nervy ten vydýchaný chlast, spal na gauči, sex s napitou ženskou ho nepřitahoval a po čase měl toho plné brýle. Samozřejmě se to s ní zhoršilo a rozpila se. Pak si to uvědomila, zasekla se a začla abstinovat. A chtěla všechno zpátky tak jak bylo! Muž jí řekl, že až dokáže nějaký čas nepít, teprve bude mít ve vztahu zpátky všechna práva - to jsem o tom psal, ste svépravní- ale doma je to k vůli pití už jinak. Posunuté hranice. Jasněže nevydržela ani tři měsíce, kolotoč se roztočil a skončila v léčebně, pak znova a znova a co bylo dál nevím. Sorry, neznám konec příběhu, nechtěl jsem o tom napřed psát, páč sem se pak odstěhoval.

No ty vynálezy moderní doby, testery a třeba kamery na pracovišti, ty by mi asi vadily, ten pocit jak šéf sleduje každý můj pohyb. S testerem bych já osobně problém neměl, si fouknu no, třeba denně, pro svůj klid, doma nebo v práci. Ja psal o čipování, už dnes se čipují zvířata, jako klidně se můžou začít čipovat i lidi, z důvodu dohledu, už teď mají domáci vězni náramky, jsou aplikace v mobilu na sledování-hlídání dětí, a to se ještě rozjede klonování ve velkém, jako co čekáte, vývoj lidstva jde neustále kupředu a posunují se hranice co je normální a co už ne. Vyrůstal jsem v jiném režimu a jaké byly zvyky, jak to chodilo ve společnosti a v práci, přejde třicet let a jsme zase někde jinde, homouši se promenádují po náměstích, zvítězil pseudohumanismus a vítáme jak oslové invazi půlky Afriky, jezdíme až k jejich břehům a vozíme si je sem a naši bezdomovci mrznou, matky samoživitelky nemají ani na obědy dětem do škol...

jo promiňte, teď sem se trochu rozjel
pěkný den, už to nemažu

Nejvíc chyb sem nadělal za střízliva, dodnes pykám. Neuvědomoval sem si důsledky a následky svého počínání, některé věci jsem nechtěl vidět, byl jsem jako slepý.

Jednu závažnou chybu jsem udělal v opilosti a pak, když jsem se snažil nepít a napravit to, jsem uslyšel to - nemáš právo. Až pak mi vlastně došlo co jsem udělal a jak to zapůsobilo na lidi. Bylo pozdě.

Tady člověk může přemýšlet nad všemi těmi názory a zkušenostmi, třeba si z toho něco vezme

Jo Ja, k té demokracii, no já jsem rozčarovaný. Dřív nebylo koho volit a museli volit všichni, dnes se vždycky najde nějaká strana, které hlas dám, ale lidi nechodí. Demokracie jo, volilo 55% lidí, to je tragédie. Jednou jsem u voleb chyběl, jinak chodím pravidelně. Jsem zastánce referend, které by nejradši omezili, to sem slyšel z úst vašeho kteréhosi politika a myslím, že by se nerozpadlo ani ČSFR, průzkumy v 92 byly jasné. Rozhodli politici, ktří nakonec stejně jednají jinak než mají v programu, udělaj si koalici, kommpromis a tak to vypadá. Tzv. nové elity, ty nás zahubí, řítíme se do pěkného háje...

Jinak se omlouvám za odbočku, zkrátka tolerance, korekce, věci a zvyky se nustále mění, vyvíjí, třeba já nikdy vlastně moc nezaregistroval, že lidé si dávají štědrovečerní přípitek jak jste psali, v mé rodině a v mých vztazích se tohle nedělalo, je to jen podle mně taková záminka si dát do nosu a na Silvestra sem si užil v horách na chatě se známýma a bratrancem, dostal jsem dětské šampáňo se Zvonilkou, mňam to byla lahoda

Môj manžel bol tiež kedysi ten humorný, zábavný pijan, avšak časom sa zmenil na spiaceho, kvartálneho ožrana, ktorý doma nikdy nerobil žiadny cirkus, nemlátil nás ani nič podobné - a predsa ubližoval.

Už len ten pohľad na blízkeho človeka, ktorý sa ničí priamo pred vašimi očami - je zničujúci.

Ten smútok v očiach našich detí, keď sa v rozbehnutom alkoholickom ťahu, dopotácal spitý domov, smradlavý, pošpinený, ledva stál na nohách a zvalíl sa na postel - ten človek, ktorý mal byť ( kedysi aj bol) pre nich vzorom a oporou, ich opakovane sklame a zlyháva.

Alkoholizmus zmení človeka na nepoznanie - ani ja som ho už nespoznávala, nebol to už ten, koho som si pred rokmi brala a milovala. Stal sa z neho sebecký, egoistický pokrytec, ktorý len klamal a klamal. Sálal z neho nepokoj, nervozita, bol popudlivý a vťahovačný a hoci stál vedľa mňa, duchom bol stále akoby niekde inde. Prestal byť pre mňa oporou, väčšinou som sa nemohla naňho spolahnúť a nevedela som, čo bude zajtra. Rodinné dovolenky už nepripadali do úvahy, keďže tie posledné pokusy nedopadli dobre a rozpil sa aj tam.....

Takže, aj keď v rodine alkoholika nedochádza k žiadnemu fizyckému násiliu - ničí vás to rovnako.

Medovko v tom máš pravdu. To už se dostal daleko a o těchto alkoholicích jsem nepsala. Jen o těch co si to uvědomili dříve,než je to tak dostalo.To potom jo a musí to být děs. To moc držím palce aby manžel toto pochopil a abstinoval a tobě že máš ještě sílu.

pert napsal:


....Než jsem se rozpil, rád jsem měnil místa pobytu. Teď jsem definitivně zakotvil, co nejdál od příbuzných....

To je moudré rozhodnutí! Mám to taky tak

Mona napsal:
... dal mi dýchnout ... Beru antabus k tomu cipralex ....

Můžete mi prosím někdo z dlouhodobě abstinujících poradit? Cítím, že je to pro mne velká zátěž, být v pohodě a přesto čelit narážkám, nevím jak dlouho to snesu.
Bojím se, že jeho neustálé narážky na pití, ač jsem střízlivá, mne natruc prinutí se napít.

Případně moc děkuji

S pozdravem MS

Ahoj,
no je potřeba si položit otázku, zda ti takový vztah vůbec stojí za to. Sám za sebe bych ti v něm nedoporučoval setrvávat.
Abstinuješ sama od sebe? Ambulantně? Nebo jsi byla i v léčebně? Asi k nějakému lékaři chodíš, když ti předepisuje léky, ale to bude pravděpodobně psychiatr, ten s tebou stejně asi vztahové problémy neprobírá...to by měl provádět terapeut.
Jinak léčebna má jednu takovou výhodu a to, že tě od takovýchto vztahů izoluje a ty časem třeba "chcípnou" samy od sebe, nebo přijdeš sama na to, že ti samotné bude líp....
Vím, že některým pacošům terapeutický tým prostě a jasně nedoporučil se vracet do starých vztahů....může to být příčinou recidivy.

Renáta,
už neverím, že pochopí. Dala som mu dosť času a nestalo sa.

Najviac ma vždy dokázali zmiasť tie jeho ,,prestávky" medzi pitím ( 2 - 3 týždne ) niekedy to bolo dlhšie, ale aj kratšie, kedy dokázal normálne chodiť do práce, dokonca aj športovať. Vtedy som vždy uverila, že naozaj chce a bude abstinovať, ale on nechcel a nemal to v pláne. Jediné, čo chcel je kontrolovane piť a o to sa pokúša dodnes. Je dosť možné, že aj tie pauzy medzi alkoťahmi boli niekedy skôr o pokusoch mierne piť ako o abstinencii.

Nehovorím, že mu to v tej hlave raz ,, necvakne ", ale teraz nedokäže ptehltnúť svoju pýchu a privysoké ego, pokoriť sa sám pred sebov a priznať si porážku pred alkoholom.

Mám len jeden život, nechcem už viac čakať kým on bude chcieť abstinovať a premrhať svoj život s alkoholikom.