Alkoholik

Ahoj, jako dlouhodobě abstinující (3 roky) ti můžu poradit jediné. Neřeš ted jestli je něco důstojné nebo ne a soustřed se pouze na jedno a to nepít..nic jiného není pro tebe momentálně důležité. ty osotaní věci řeš, až budeš sama sebou jistá, že třeba případný rozchod s partnerem zvládneš..a i když ti většina lidí psala, že je jeho chování hrozné, podle mé vlastní zkušenosti ti musím napsat, že mi svým blízkým děláme alkoholismem ze života také pěkné peklo a nemají to jednoduché..mě taky tohle přítel dělal a at si každý říká co chce, myslel to dobře. PS: Pořád jsme spolu a já pořád nepiju..přeji hodně vůle a zvládni to...

Ale no tak Láďo. Nejako si "zmúdrel". Všetko by si riešil cez schody. Po 2 rokoch si mal recidívu. Ako by asi zareagovala priateľka, keby si vtedy nejakú mal? Ona by ti tak verila, dôverovala a ty by si jej toto spravil? Veď aj nám si tu písal, že si vypil len jedno pivo a po pár mesiacoch z teba vyšlo, že tých pív nakoniec bolo v ten deň podstatne viac. Alkoholici sú dokonalí klamári. Skús sa vžiť aj do pocitov partnera alkoholika, ktorý vždy po každom pokuse nepiť zlyháva. Ta kontrola z dôvodu obáv po recidíve!, nie po prvom pokuse nepiť, je častý jav. To nemá nič s láskou spoločné a ani s dôverou ako takou vo vzťahu. Nepleť si dôveru vo vzťahu napr. či nie je partner neverný(iný príklad ma nenapadol).
U mě po dlouhých letech chlastání, nastal zlom a snaha problém řešit. Už jen toto rodičům stačilo k tomu, abych si pomalu začal jejich důvěru získávat. Nebylo a není třeba k tomu žádná kontrola telefonáty případně alko-tastrem. Prostě důvěra s vědomím, že když selžu už ani toto nebudu mít. Což se u mě v září potvrdilo. Rodiče se o mé recidivě dozvěděli a okamžitě mi bylo sděleno asi toto: Prožili jsme hochu s tebou dost. Jsi dospělí a dál tě už podporovat nebudeme, je konec, podělal sis to sám. Už k nám nejezdi, nevolej a zapomeň. Trvalo mi více jak měsíc to s nimi urovnat a znovu je přesvědčit, že to byl jen úlet. Už je to dobré a já vím, že prostě nesmím. U mě po dlouhých letech chlastání, nastal zlom a snaha problém řešit. Už jen toto rodičům stačilo k tomu, abych si pomalu začal jejich důvěru získávat. Nebylo a není třeba k tomu žádná kontrola telefonáty případně alko-tastrem. Prostě důvěra s vědomím, že když selžu už ani toto nebudu mít. Což se u mě v září potvrdilo. Rodiče se o mé recidivě dozvěděli a okamžitě mi bylo sděleno asi toto: Prožili jsme hochu s tebou dost. Jsi dospělí a dál tě už podporovat nebudeme, je konec, podělal sis
to sám. Už k nám nejezdi, nevolej a zapomeň. Trvalo mi více jak měsíc to s nimi urovnat a znovu je přesvědčit, že to byl jen úlet. Už je to dobré a já vím, že prostě nesmím.
Sú to tvoji rodičia. Čo majú podľa teba asi tak robiť? Snažia sa ti dôverovať. A never tomu, že nemajú pochybnosti, či to tentokrát už zvládneš, keď si bol schopný zlyhať po 2 rokoch. Si naivný ak si myslíš, že ti po toľkých rokoch pitia a po recidíve, na 100% veria. Fakt si myslíš, že si ich po mesiaci nepitia dokázal presvedčiť, že to bol len úlet?

To modré sa nejako nezadarilo

Inak, manželstvo ako také je len taký teologický konštrukt ktorý používame lebo sa to tu tak robí, ale fungovať nemôže - či s alkoholom, alebo bez neho. Alebo si spočítajte šťastné manželstvá okolo seba. Byť s niekým spokojne celý život, to v akej rozprávke kto kedy videl?

Včelař napsal:
V mém případě si myslím, že má žena by testr nikdy nepotřebovala. Přišel jsem domu po skutečných dvou pivech, ona na mě koukla a řekla tys zas něco pil? Ne. Fakt! Nekecej - vidím ti to na očích. Co tam viděla dodnes nechápu, ale vždycky to trefila
Presne. To ja absolútne nechápem ako vedela tá potvorka moja kedysi, že som si dal poldeci vodky. Schválne som si nedával pivo, aby nebolo cítiť. Oni snáď tie žienky majú v hlave sonar alebo niečo podobné. Potvory...

Já myslím, že když teda partner vytáhne ten tester, že to není žádná šikana, ponižování. Je to zjištění, že je to se mnou vážné. Neustálý kolotoč pití a recidiv. Záleží jak se tedy přitom chová, i v jinak v běžném životě, jestli je nadřazený, má touhu ovládat. Spíš je tam většinou jen ten strach, že je protějšek zas navalený a že zas bude peklo. Partner by si mohl založit svoji diskuzi žena pije = peklo doma.

Člověk si věci moc bere, kor když se nemůže vymotat z pití. Všichni mi ubližují, já to abstinování snad nezvládnu. Katarína to vzala jako pojistku, motivaci, Olga to též zvládla a vztah dál funguje (jinak Olgo gratuluju, jen tak dál!). Někdy si ty zbytečné starosti a problémy vytváříme sami jak jsem kdesi psal.

Mono nenech se v abstinenci zviklat, nenech se ničím deptat a rozhodit. Ani náma ne, klidně napiš co cítíš, snaž se mít klidnou hlavu, soustřeď se v prvé řadě na abstinenci. Až si budeš sebou fakt jistá řeš ostatní věci. Ten čas se zkraje hrozně vleče...

No jinak já když roky pil tak mi přišlo, že na mně není nic vidět, nikdo nic nepoznal. Po dlouhých letech se to zlomilo, stačil hlt vodky s kolou a choval sem se už jinak, že to na mně druzí hned poznali, cítil jsem ty jejich oči... Sám sem byl celkově už v prdeli a delší dobu bez dávky jsem nezvládal.

Sú 3 typy partnerov alkoholikov:

1. typ: Taký, ktorý akonáhle uvidí problém s partnerovým pitím - vy..ere sa na neho okamžite a nasleduje rozchod (v tejto skupine prevládajú muži, ale nájdu sa aj ženy, hlavne ak je vzťah bezdetný)

2. typ: To je taký, ktorý sa najprv snaží partnerovi pomôcť, podporuje ho v liečbe a dáva mu ešte šancu, aby sa z toho ,, vyhrabal", ale ako s postupom času vidí, že to nikam nevedie, dokonca sa situácia ešte zhoršuje, tak až potom to celé vzdá pošle ho do prdele a snaží sa zachrániť aspoň seba (to je asi aj môj prípad)

3. typ: Je taký, ktorý vo vzťahu s alkoholikom zotrváva celý život , už rezignoval, naučil sa s tým ,, žiť", zachrániť ho môže iba alkoholikova smrť, ale to už býva často neskoro.(tu prevládajú hlavne ženy, sama také poznám a nieje ich málo)

Tak, čo Žilinčan, ktorý typ partnerky by si si vybral ty ?

Já jen, myslíte si, že někoho znáte. Ale ono kolikrát trvá nějakou větší dobu než poznáte to jeho jádro. Život bývá někdy i přetvářka, tam uvnitř má jiné postoje a názory, ale nedává je najevo. Lidi mně už dokázali těžce překvapit. V dobrém smyslu i ve zlém.

Laďo, představ si, že bys selhal. Stát se může úplně cokoliv, i mně. Jak by reagovala tvá nová přítelkyně? Víš to na sto procent? Co když znervózní a začne se chovat jinak. Při opakovaném selhání by na tebe ten tester vytáhla. Shodil bys ji ze schodů? Nebo možná užs jí řekl na to svůj názor, takže by to neudělala. Ale stejně, jak by pokračoval ten vztah? Ona ví do čeho s tebou teď jde, ale ty nevíš jak se doopravdy zachová.

Tak si přemýšlím, co by kdyby. Představuju si různé scénáře ve svém životě a jak bych je řešil. Abych zas nebyl moc překvapený a nezůstal čumět s otevřenou pusou a nebyl schopný ničeho. Mám teď hodně času, tak si to můžu dovolit. Netrápím se ničím, jen zabavuju mozek. Dřív jsem to nedělal, radši nemyslet sem si říkával. Jaksi bylo, jaksi bude.

Petře. To už je zavádějící.Mne přijde,že s alkoholika děláte neschopného magora, vše v životě si dělá každý sám i rozhoduje o svém životě. Jak alkoholik nebo jaký koliv jiný člověk. Pokud se rozhodne v čemkoliv, tak to tak udělá.Pokud to tak chce. je to správné. Každý máme svůj život a rozhodovat pouze o svém ne o druhých životech,at v dobrém nebo ve zlém. Věřit v sebe je důležité a ne aby někdo věřil mne.Pokud nebudu věřit v sebe a sobě a spoléhat,že někdo věří mne, je vcelku prohra. kdo věří v sám sebe nepotřebuje jinou důvěru,ale pochopení a o všem se pobavit. Strach ničí člověka i vztahy i Samotného co se strachem nechá ovládat a svádí to na to co si už užil. Strach pohltí ty co nevěří v sebe ani v druhé. Bojí se co by mohlo nastat...přitom má svůj život a rozhodovat o svém a ne mít strach. Proto by měl přijmout fakt, že má každý vše ve vlastních rukách a podle toho jednat ne se pořád bát.

Jana napsal:
Morfeus napsal:
Souhlasím s Dee. Partner by neměl být léčitel alkoholika. Naopak je lepší ho tou nemocí obtěžovat, co nejméně. Měl by to pochopit. Jestli to nepochopí, tak rozchod.
A protože s alkoholikem se žít nedá, tak lépe neobtěžovat alkoholika a jít o dům dál.

Tak to je na partnerovi/partnerce. Já mám na abstinujících alkoholicích rád, že nepijou alkohol. Je to jen malá část české populace,která neholduje popíjení. Nealkoholických abstinentů je zatraceně málo. Je tu riziko, že se znovu rozpije. U nealkoholiků je to riziko také.. A obě kategorie mají nevyčíslitelnou spoustu dalších rizik. Svět není černobílý a nejsou dvě kategorie monstrum-alkoholik vs. normální slušný člověk... Jestli to tak chápeš, pak máš podle mě problém ty.