Alkoholik

Jak alkoholik začne abstinovat tak povstane a je zas sám sebou, chce podporu a chce se do všeho zapojit, ale ono je to pak hodně těžké, po tom všem co způsobil pod vlivem.

Když jsem pil, byl jsem ten neschopný magor. Přiznám si to. Teď abstinuju a už si to o sobě nemyslím, minulost nezměním, ale snažím se být lepším člověkem a napravit tu spoušť. Něco už spravit nejde, alkoholik zaplatí za všechno dvakrát tolik.

Medovka napsal:
Sú 3 typy partnerov alkoholikov:

1. typ: Taký, ktorý akonáhle uvidí problém s partnerovým pitím - vy..ere sa na neho okamžite a nasleduje rozchod (v tejto skupine prevládajú muži, ale nájdu sa aj ženy, hlavne ak je vzťah bezdetný)

2. typ: To je taký, ktorý sa najprv snaží partnerovi pomôcť, podporuje ho v liečbe a dáva mu ešte šancu, aby sa z toho ,, vyhrabal", ale ako s postupom času vidí, že to nikam nevedie, dokonca sa situácia ešte zhoršuje, tak až potom to celé vzdá pošle ho do prdele a snaží sa zachrániť aspoň seba (to je asi aj môj prípad)

3. typ: Je taký, ktorý vo vzťahu s alkoholikom zotrváva celý život , už rezignoval, naučil sa s tým ,, žiť", zachrániť ho môže iba alkoholikova smrť, ale to už býva často neskoro.(tu prevládajú hlavne ženy, sama také poznám a nieje ich málo)

Tak, čo Žilinčan, ktorý typ partnerky by si si vybral ty ?

Nejsem Žilinčan, ale kdybych byl sobecký vybral bych si jako ten pijící alkoholik tu první možnost.. Je to jednodušší, než žít s někým, komu jsem ublížil, staral bych se jen o sebe.. Mimochodem, co když ta partnerka má nějaké jiné problémy (dluhy, chudoba) a nad vodou jí drží ten alkoholik, který kromě toho chlastání také sakra dobře vydělává (často jsem to viděl kolem sebe). Má jí opustit, aby se jí zbavil?

Medovka, ťažký výber... ktorá má najväčšie prsia?

Morfeus,
no pravda je, väčšinou taká, že ten sebec - pijúci alkoholik si vyberá tu 3. možnosť.
Áno alkoholik môže dobre zarábať, podľa mojich skúseností sú to väčšinou veľmi šikovní ľudia, ale ked závislosť začne naberať obrátky, môže byť vyhodený z práce (čo nieje nič zriedkavé) a nad vodou ho drží skôr partner ( ja teda poznám viac takýchto prípadov.
Alkoholizmus je predsa progresívna choroba a jej napredovanie je takmer isté - pokiaľ dotyčný neabstinuje.

Žilinčan,
no čo som mohla od teba (chlapa) čakať, však.....

Takový dovětek. Vemte si alkáči svůj poslední rok. Jak dlouho jste byli pod vlivem a jak dlouho abstinovali. Alkohol z těla vyprchá za chvíli a překlenete absťák a pak je vše v pohodě? Není, pořád vám to zatemňuje mozek, uvažování, máte těžké cravingy, učíte se žít jak malé děcko. Takový měsíc a půl abstinence vůbec nic neznamená. Po letech abstinování mám občas alkosen a myšlenky na alkohol, někdy víc, někdy míň. Je to ve vmě navždy, je to postižení se kterým žiju. To okolí nás vnímá jinak, už nejsme konzumenti, ale závislí alkoholici. To jim přepne a chovají se k nám jinak, pak chtějte jako alkáči nějaká svoje práva nebo co! Podpora, pochopení, slitování, odpuštění, důvěra - to je pro nás luxus. Něco se z toho podaří, něco ne. Jsou lidé, kteří s námi žijí i tak, mají nás rádi, ikdyž jsme alkoholici. Nedávají nám to najevo, ale je to taky navždy v nich. Žijete si, abstinujete a pohoda. Když k něčemu dojde, k hádce, krizi, vmetou vám to občas do tváře. To jací jsme byli, co provedli, to co jsme - vychlemtaní alkoholici.

Tím jsem chtěl vlastně říct, nemyslete si, že když jste pít přestali, že všechno bude v pohodě a všechno se spraví, že jste borci co abstinujete a měli by vás plácat po ramenou a brát vás jako dřív, jako rovnocenného spolehlivého člověka. Nic nečekejte, pokud vám vztah vydržel, buďte rádi. Až po dlouhém čase abstinence se to jakžtakž usměrní.

Než jsem se rozpil, rád jsem měnil místa pobytu. Teď jsem definitivně zakotvil, co nejdál od příbuzných, ti mně sice stále otravují, máme nevyřešené věci, ne k vůli chlastu. Moje nové okolí o mé závislosti moc neví, jen že ze zdrav důvodů nepiju. Ti rodinní příslušníci jsou takoví jací jsou, jeden je fajn, další tři vám dávají najevo, že jse pro ně alkodementní nula. Tak to většinou bývá.

Tím se nenechte odradit, život je krásný, užívám si ho co jde... vypsal jsem se hergot na půl roku

Vystihla si to pekne Medovka. Myslím, že tretia kategória žien je najčastejšia. Tam je už tá spoluzávislosť. Niekde tu na fóre som čítal taký názor, že sú to vraj slabosi. Ľahko sa to niekomu píše....

> Tím jsem chtěl vlastně říct, nemyslete si, že když jste pít přestali, že všechno bude v pohodě

To si zde nekdo mysli? Nevim, mozna mi neco uniklo ..(?)

Ked to tu tak citam tak moje myslienky su rozne a tak pridam aj tie moje. zit s alkoholikom je tazke zanecha to rany na tele aj na dusi. viem o com pisem. ked som bola mala tak som si slubovala ze ja toto svojim detom nikdy neurobim co urobili mne moji rodicia ale opak bol pravdou. urobila som to mozno nie v takom rozsahu ale stalo sa. ked sa o tom rozpravam s mojim manzelom to je clovek tolerantny ale vsetkeho raz je dost tak on si mysli ze ja si uz ten pohar vina mozem dat. ten kto to nezazil nevie. my alkoholici teda ti ktori to vyskusali na vlastnej kozi vieme,ze jeden pohar je spustac. teda pre mna isto ano takze stastie nepokusam.Tu z tohto fora si myslim,ze len DEE ten pije pripitky a drzi sa. ale o tom nechcem napisat. my sme ludia rovnako ako ini. v kazdom manzelstve, vztahu to obcas zaskripe nikde to nie je super vsade je nieco. tu doveru si treba ziskat a vybudovat. treba o tom hovorit to plati u nas doma. mne tiez manzel niekedy povie poznamku na moju minulost a ta ma boli ale nehnevam sa pretoze ma pravdu a ja mu tiez sem tam pripomeniem nieco z jeho minulosti.ja teraz po 15 mesiacoch co nepijem zacinam davat doporiadku vsetky vztahy. na zaciatku nepitia som zmenila pracovny kolektiv, priatelov. byvat som ostala tam kde aj predtym a susedia mi moju minulost pripominaju tymi ich usmevmi a klebetami. casom to prehrmi pretoze nebudu mat o com rozpravat. doba sa meni. a myslim si ze som sa zmenila aj ja a aj moje manzelstvo a vsetko okolo mna a je to len na mne ako s tym nalozim a vysporiadam sa. v hlave mam vzdy ten alarm ze akonahle upustim z ostrazitosti tak mozem spadnut.nehovorim ze nikdy sa nenapijem alkoholu ani to neslubujem zijem pre dnesok ale to dnes nikto nemoze povedat s istotou ze uz sa to nestane. ja som za to,aby sa davali ludom druhe sance ale musime si ju zasluzit

Nerozumíme si, snažil jsem se reagovat na nadřazenost a aroganci partnerů, ne nic jiného. Ač abstinující alkoholik, chcete li někteří, alkoholik, s jistotou říci, že už nikdy neselžu nemůžu. Nedůvěra je a bude na místě vždy, s tím jsem naprosto u rodiny i partnerky smířen a srozuměn. Nemůžu a nemám to nikomu za zlé. Píšu ale o tom, že pokud by například v mém vztahu vyšla najevo neduvera nadřazeností partnera tím, že bych byl kontrolován telefonáty či snad alko-testerem, nebyl bych v takovém vztahu i kdybych měl z dotyčnou 10 děti a 20 firem.

ladis

Stale tu riešite, že na čo všetko má právo abstinujúci. Ja netvrdím, že si máme sypať popol na hlavu za svoju minulosť. Spomínate tu niektorý dôveru vo vzťahu, že ju musíte mať. Odmietate akúkoľvek kontrolu v začiatkoch. Samozrejme, že dôvera áno. Ale automaticky? Len preto, že teraz chvíľu nepijete? Aj pol roka, rok je chvíľa. To je práve to. Začínate abstinovať a začnete inač rozmýšľať. Chceli by ste zrazu všetko dohnať. To, čo ste roky upierali partnerovi, zrazu chcete pre seba. Pretože aj vy ste ľudia a máte svoj život...Renáta, nikto nepíše, že máme ako abstinenti žiť v strachu čo bude. V tom strachu totiž niekedy žijú partenry.