Alkoholik

Tak můj kámoš má diagnostikovanou cirhozu jater už asi 4 roky, dokonce měl komplikace (ascites), byl hospitalizovaný. Je velký pivař. Snažil se abstinovat, ale vydrželo mu to většinou max. pár týdnů. Jinak dá denně v průměru 12 piv (defactp nic jiného nepije a bude mu 45)a světe div se, nedávno byl na kontrole a ty jatýrka se mu dokonce malinko zlepšují. To je co? Takže můžeme zase do knajpy.

Pavlík napsal:
..."To je co? Takže můžeme zase do knajpy".

... "a prihláste si tam už aj trvalý pobyt!"

Ahoj,
nikdy jsem se s žádným alkoholikem nesetkala, takže úplně nevím, jak ho poznat. Proto jsem se rozhodla podělit se svými obavami a doufám, že jsem jenom paranoidní.

Jsme s přítelem 7 let. Vždycky byl hodně společenský a alkohol mu velice chutnal. Za tu dobu, co jsme spolu mi 2x v noci volali jeho kamarádi, že se opil jako prase a ať si pro něj dojedu. 3x za poslední 3 roky se doma vůbec neukázal, nedal vědět, že spí jinde nebo tak a já se už ani nebojím, když je dlouho venku a přijde až v 7 ráno. Z těch tří případů, kdy se domů vůbec nedostal, jednou usnul v parku na trávě a okradli ho. To bylo letos o prázdninách. No a tohle se mu stalo ještě jednou, akorát dorazil domů - usnul ve stoje v tramvaji a rozřízli mu kapsu, kde měl telefon. Celkově ho pití tenhle rok stálo na výdajích mimo alkohol 10 000. A pořád se mi omlouval, že nemá peníze na nájem. To je mimochodem pořád problém. Co spolu bydlíme, nemá peníze na to, abychom spolu chodili ven, ale na to sedět s klukama v hospodě se peníze vždycky najdou. Když se opije, je z něj úplně jiný člověk - hovado. Pití zdůvodňuje tím, že jsou opilí lidé mnohem upřímnější a lépe se s nimi kecá. Zároveň MUSÍ být ten, kdo párty zavírá. Alkohol používá jako vypuštění páry. Naposledy jsme se kvůli jeho opití, opici a následnému opití málem rozešli. Zachránilo to asi to, že vystřízlivěl. Nechci plašit. Nechci být hysterická. Nechci být stíhačka. Nechci ho omezovat. Ale co když je to naopak a tím, že ho tahám domů, když už je s klukama v hospodě 6 hodin ve všední den a zítra jde do školy a už se opil takhle minulý týden dvakrát, nejsem paranoidní, ale naprosto oprávněně naštvaná a ustaraná? Díky moc

Ela, urcite paranoidna nie si.Je zrejme, ze tvoj priatel ma problem s alkoholom. Vypada to, ze je kvartalny alkoholik a asi zacina u neho uz skracovanie intervalov. Takze pokial nezacne abstinovat bude to len horsie..Ale tazko ti radit. Pokial on si problem neprizna, tak nemas sancu jeho pitie zmenit. Musi chciet on sam a pokial on bude chciet pokracovat v piti je len na tebe, ci chces trpiet spolu s nim alebo ci by ti nebolo lepsie bez neho..

Kiro, rozjedi se s ním co nejrychleji, protože to je jediné řešení. Tvůj přítel je nejen alkohlik, ale taky sobec a parazit, který se od Tebe za nějakou dobu nechá živit. Bude pít víc a víc a časem Ti zůstane na krku troska, která Ti udělá peklo ze života. Vůbec nepřaháním, ale z toho, co jis napsala je budoucnost jasně daná.

Dobrý den,
předem se omlouvám za zřejmě častý dotaz, ale nejsem schopná sama posoudit, co normální ještě je a co už není. Alkohol mi nic neříká, a proto je možné, že jsem jen netolerantní.
Mému příteli je 33 let. Je to podnikatel, pracuje doma, prakticky celý den v posteli, ale jsou dny, kdy jezdí po klientech. Vydělává dost. Ještě nebyl den, kdy by šel spát střízlivý. Chodí často do hospody, tak 4-5x za týden. Když je zrovna doma tak vypije kolem 6 piv nebo jednu až dvě láhve vína nebo litr až dva vína - to záleží na tom co si koupí, ale vždy jedna z těchto možností. Tvrdé doma nikdy nepije, v hospodě občas.
Obtěžuje mě to. Kromě toho, že z něj táhne, mu neskutečně smrdí oblečení od kouře z cigaret, páchne sám o sobě, je neschopný cokoliv dělat, nedá se s ním mluvit, vyžaduje sex, je hlučný, neomalený, příšerně chrápe a prdí. Nikdy nebyl agresivní a nikdy by nikomu nic neudělal. Výjimečně se stane, že mu alkohol zasáhne do práce - přispí si, udělá si volno.
Vymlouvá se na to, že se se mnou nudí. Nejsem úplně aktivní typ, mám ráda pohodlí, jednou týdně sportuji a máme psy, kteří se potřebují vyvenčit. Jeho pes však již několikátým měsícem nebyl ani na krátké procházce - jen vyčurat a šup zpátky na gauč. Taky se vymlouvá na to, že mu chybí mezilidský kontakt, ale všichni jeho přátelé jsou alkoholici, mnohdy větší. Prý nemá jinou příležitost se setkat s lidmi než u piva.

Myslíte, že je alkoholik? Předem děkuji.

anonymko, tady snad ani není rozhodující, jestli tvůj přítel je nebo není alkoholik, ale to, jaký vede způsob života. Může být "jen" problémový pijan, ne závislý, to se neodvozuje od množství ani frekvence pití, jsou na to určitá kritéria, pokusím se na ně vzpomenout:

- ztráta kontroly: to bývá nejdůležitější prvek, ta ztráta "klapky". Jdu do hospody na dvě piva a odnášejí mě na šrot
- zvyšování tolerance: aby mi bylo dobře, tak jako dříve po třech pivech, postupně jich k tomu potřebuji víc a víc
- abstinenční příznaky: psychické i fyzické pokud nemá alkohol - nervozita, třes, nutnost pití po ránu, pocení, velká chuť na alkohol
- ztráta koníčků, upřednostňování alkoholu před jiným způsobem trávení volného času
- pití i přes uvědomění si, že mi alkohol škodí - např. po zákazu lékaře kvůli špatnému zdrav. stavu
- pití v naprosto nevhodných příležitostech - zaměstnání, hlídání dětí, řízení vozu ap.
- problémy partnerské, sociální, finanční, zdravotní

Alkoholik nemusí samozřejmě zpočátku splňovat všechny body, např. ten poslední přichází jako důsledek dlouhodobého pití.

Ty si hlavně uvědom, že takhle nechceš žít, zkus s partnerem promluvit a pokud nebude chtít nic změnit (jakože si myslím, že nebude), pryč od něj. Bude to jen horší a horší.

Dobrý den, pokusím se stručně shrnout svou situaci a budu vděčná za každý Váš postřeh, myšlenku, radu, nápad.... jsem s rozumem v koncích. Je mi skoro 50, jsem vdaná, máme 2 dospělé děti na VŠ, máme dům, zahradu, psa. Manžel měl vždycky blízko k tomu vypít víc, než je zdrávo, ale bylo to tak maximálně 1 x týdně. Nelíbilo se mi to, ale ničemu to nevadilo. Před 5 lety si splnil sen, postavil vedle domu velkou garáž, kde je i další velká místnost. No, a v té místnosti vedle garáže tráví veškerý svůj volný čas, pouští si tam hudbu a pije tvrdý alkohol, zapíjí ho pivem, kouří... . Za těch posledních 5 let se strašně změnil, nemá kamarády, na mně neustále verbálně útočí, na obě dcery taky, takže jejich návštěvy domova jsou velmi řídké - nechtějí, aby do nich otec rýpal a hádal se s nimi. Nic mu není vhod, všechno je špatně, ztratil veškeré zájmy, nejezdíme na výlety ani dovolenou tak, jako kdysi, žádné kino, přátelé.. Postupně ztrácí zábrany, pije do pozdního večera a ráno jde do práce, ztratil zábrany i před příbuznými - sprostě mi nadává i před svým otcem, mou sestrou....viní mně ze všeho Nemá náhled, poradna nebo léčení nepadá v úvahu. Děti mi říkají - mamko, utíkej. Já vím, že si to musím rozhodnout sama, ale přece - co mám dělat?

Iveta napsal:
Dobrý den, pokusím se stručně shrnout svou situaci a budu vděčná za každý Váš postřeh, myšlenku, radu, nápad.... jsem s rozumem v koncích. Je mi skoro 50, jsem vdaná, máme 2 dospělé děti na VŠ, máme dům, zahradu, psa. Manžel měl vždycky blízko k tomu vypít víc, než je zdrávo, ale bylo to tak maximálně 1 x týdně. Nelíbilo se mi to, ale ničemu to nevadilo. Před 5 lety si splnil sen, postavil vedle domu velkou garáž, kde je i další velká místnost. No, a v té místnosti vedle garáže tráví veškerý svůj volný čas, pouští si tam hudbu a pije tvrdý alkohol, zapíjí ho pivem, kouří... . Za těch posledních 5 let se strašně změnil, nemá kamarády, na mně neustále verbálně útočí, na obě dcery taky, takže jejich návštěvy domova jsou velmi řídké - nechtějí, aby do nich otec rýpal a hádal se s nimi. Nic mu není vhod, všechno je špatně, ztratil veškeré zájmy, nejezdíme na výlety ani dovolenou tak, jako kdysi, žádné kino, přátelé.. Postupně ztrácí zábrany, pije do pozdního večera a ráno jde do práce, ztratil zábrany i před příbuznými - sprostě mi nadává i před svým otcem, mou sestrou....viní mně ze všeho Nemá náhled, poradna nebo léčení nepadá v úvahu. Děti mi říkají - mamko, utíkej. Já vím, že si to musím rozhodnout sama, ale přece - co mám dělat?

no -- podle mě to píšete na špatné fórum /// takhle to vypadá, že máte v manželství nějaký neřešený problém, který v poslední době vygradoval do...třeba dále neudržitelného soužití...lepší by byla nějaká manželská poradna...
představa, že ho dostanete dobrovolně do léčebny, kde se odléčí a bude abstinovat a všechno bude jako dřív, a třeba bude si s Vámi po večerech povídat, či co....je naivní
vždyť on Vás už "odstřihnul" od sebe i z hlediska bydlení, když si postavil "kutloch" v garáži...asi s Vámi být už nechce. Děti z domu odešli, tím se vyčerpal ten "společný projekt", co jste spolu měli.
Zkuste tedy probrat svoji situaci s psychologem nebo terapeutem a zapracovat hlavně na sobě, protože druhého člověka nezměníte!!!
Jestliže se Váš pan manžel rozhodl, že se upije k smrti, tak s tím nic nenaděláte i kdyby "čert na koze jezdil".
Můžete pouze minimalizovat ztráty.