Alkoholik

Po delší době píšu a už v tom zase litame. Drzel se asi 2,5 mesice pak to porušil,vynadal si a zkoušel zase.Postupne,ale zacal davat sem tam pivo.Ja to moc neresila,když byl v pohodě a neozral se jak hovado.pořád mě jen ujistuje ze to zvlada a ze se neopil,ze někde odmitl panaka apod. Ale tento tyden to zase po... Same pivo,tajně vypil lahev vina. Jen by me zajimalo jak se zachovat kdyz takhle zradi. Ignorovat?Byt nasrana? Jako ja jsem v takove fazi,ze je mi to i celkem jedno,protoze jsem to cekala.

Evo, vztah už asi končí.Už není síla, chuť, co?Zklamání,smutek.Máš kam jít?On asi podcenil doléčování, nikam nechodil?Chraň sebe, mysli na sebe, zničíš se díky jeho pití.Stačí, že se ničí on sám.

Nevím no. Těžko chapu sama sebe. Vždy je hrozné jen to prvotni zklamání,že se opil.Jednu dobu jsem to v sobě hodne řešila,ale tim jsem deptala jen sebe a mu to nepomohlo. Ted se to snazim brat jinak,hlavne kvuli sobě. Stale chodi k psychologovi..

Evo do toho si nenechej od nikoho radit. Tohle si musíš rozhodnout sama a síly docházejí každému. Zas se načerpavají. Máš nelehkou cestu ale bohužel je vás obou. Tak držím palce.

Můžeš být spoluzávislá-ne na alkoholu, ale na něm- zkus ty Al-Anon.

Zdravim. Mam uplne stejny problem. Uz jsem vyzkoušela snad vsechno, přítel zacal chodit do AA, ale očividně to nepomohlo. O vikendu se opil, nebyli jsme spolu, byl agresivní po telefonu (vulgární, nechutnej, vsechno moje vina), a ted se snazi zehlit rány. Uz nevim, jak mu pomoct. Mam ale výčitky svědomí, ze kdyz ho v tom nechám, skonči spatne. A to asi jo. Pil několik let, nemel praci, kde bydlet, nic. Ted se snazi, praci ma nekolik, chválí si, jaké dela pokroky, ma hezke bydlení a dava si život dohromady. Tvrdí, ze díky mne. Já už ale nevěřím, ze je možné ho "předělat". Jsem ve stavu rezignace, i kdyz me to hrozne boli. Ma cenu dávat poslední šanci? Zatim jsem vsechno, co jsem rekla, dodrzela.
Podle me jen AA nestačí. Nema nekdo nějakou radu? Je mu 36 a pije, podle me, minimalne 10 let. Ta beznaděj je příšerná. A ta rezignace snad jeste horší. Diky!

KT, ono totiž, když on nebude chtít, mu nepomůže nic.Ani léčebna, ani AA, nic a nikdo.Nevím, jak dlouho chodil na AA, asi krátkou dobu, a také asi opravdu přestat pít nechce.A "můžeš za to ty", jak tvrdí.Mysli, chraň si svůj život.

eva napsal:
Dobrý den,
Jsem s přítelem něco přes rok. Ze začátku bylo vše super, občas jsme si spolu popili, on tvrdil, že má problémy s alkoholem a já se mu jen vysmála a řekla, že každý chlastá. Jenže s postupem času jsem zjistila, že to asi taková sranda není. Přítel pracuje v IT, má spoustu stresu, deprese, na které bere prášky a jediný způsob, kterým se umí odreagovat je, že si „vylije“ hlavu alkoholem. Sám ví, že to je špatné, chce to řešit. Několikrát zkoušel přestat pít, ale vždy to ztroskotalo a on se opil. Je to hrozné, vždy mu věřím a on tak zklame. Řešil to se svým obvodním lékařem, ten ho poslal k psychologovi, byl tam zatím jednou. Jsem z toho nešťastná, chci mu pomoci a nevím jak. Vždy kdy se opije plácá nesmysly proč musí pít, jak to nechápu, jak je to těžké, že nemůže přestat, že je to jsou jediné chvíle kdy nemusí na nic myslet a mít stres. Dala jsem mu dokonce podmínku, že pokud se ještě jednou opije opustím ho. Bohužel jsem asi slaboch nato to udělat. Četla jsem si hodně diskuzí a tam lidé radí opustit alkoholika zavčasu, než zničí i ten vás život. Ale jak, jak to mám udělat? Nebo vůbec, můžu to udělat? Říká mi, že je hodně vděčný, že mě má, že beze mě by to tak „dobře“ nezvládal. Mám ho moc ráda, chci mu pomoci. On je ke mně upřímný, vše mi říká, jak se cítí, že má deprese, že měl chuť dát si pivo a nedal. A pak přijde den a je to v háji. Vím, že se snaží, ale pořád je chlast prostě silnější než on. Můžete mi dát radu, jak se k němu chovat? Jak zabránit tomu, aby měl potřebu se napít?

Dát ultimátum a pak to nesplnit a neodejít? To je hodně, hodně špatně

Liba napsal:
Evo, vztah už asi končí.Už není síla, chuť, co?Zklamání,smutek.Máš kam jít?On asi podcenil doléčování, nikam nechodil?Chraň sebe, mysli na sebe, zničíš se díky jeho pití.Stačí, že se ničí on sám.

Fakt nechápu jak můžete vědět že jejich vztah končí. To musí asi ona vědět sama, jestli jí to ještě vyhovuje nebo ne. Vím, že to myslíte dobře, ale myslím, že nato si každý musí přijít sám jestli je to ještě únosné nebo není. A láska je taky určitý druh závislosti.

eva napsal:
Nevím no. Těžko chapu sama sebe. Vždy je hrozné jen to prvotni zklamání,že se opil.Jednu dobu jsem to v sobě hodne řešila,ale tim jsem deptala jen sebe a mu to nepomohlo. Ted se to snazim brat jinak,hlavne kvuli sobě. Stale chodi k psychologovi..

Zkus se tím jeho pitím tak moc nezabývat, říct si, je to jeho problém a snažit se žít si po svém. Neničit se tím. A když ti to přestane vyhovovat, tak si řekni, že přece s ním nakonec ani nemusíš být. To musíš vědět sama jak tě partnerovo pití až moc omezuje a otravuje.