Re: Můj otec ALKOHOLIK Před 8 rok, 7 měsíce
|
|
Martina napsal:
Děkuji, ale co si budeme povídat, na jednu stranu jsem na něj pyšná, že to dokázal a na druhou stranu mu pořád nějak nevěřím. Ale to se asi není čemu divit po takové době, co mi lhal do očí...
Důvěřuj ale prověřuj, říká se.
V prvním týdnu poté, co jsem přestal pít, mě moje žena s omluvným výrazem požádala, jestli bych jí mohl ukázat aktovku, že tam nemám flašku. Podíval jsem se na ní jako vrah, ale s celkem hrdým pocitem jsem jí ukázal, že tam žádnou zašitou flanděru nemám. Takže Tvému otci i Tobě držím palce, a ať to nedopadne jako v následující básničce, kterou jsem pro Vás složil:
Tatínek je zas jak dělo,
chlastem trpí jeho tělo.
Měl by jíti na léčení,
jiné cesty pro něj není
|
|
Bohouš
Senior Boarder
Příspěvky: 56
|
|
|
Re: Můj otec ALKOHOLIK Před 8 rok, 7 měsíce
|
|
Bohouši, děkuji za básničku a také doufám, že to tak nedopadne Ale to je opravdu jen na něm. A tvé ženě se nedivím, já mám u sebe stále alkoholtester, kdyby náhodou. Použila jsem ho 2x obojí 0,0. Nejdřív na mě táta taky koukal všelijak, ale pak to snad pochopil. Nemyslím to s ním zle a doufám, že si to uvědomuje.
|
|
Martina
|
|
|
Re: Můj otec ALKOHOLIK Před 8 rok, 7 měsíce
|
|
Ona ta abstinence má určitě něco do sebe, co si budeme povídat.
Na jednu stranu - ráno vstanu s čistou hlavou (přes léto bydlíme na chatě 10 km za městem) a nemusím řešit, jestli můžu řídit, nebo ne.
Na druhou stranu - večer přijdou sousedi, zapálí se oheň, otevře flaška... a já tam čumím jak tele...
Proto mám velké pochopení pro všechny abstinující alkoholiky, protože vím, jak je to hrozně těžký... nikoli vydržet jeden den bez opice, ale vydržet právě tyhle chvíle, kdy "všichni můžou, a já ne"
|
|
Bohouš
Senior Boarder
Příspěvky: 56
|
|
|
Re: Můj otec ALKOHOLIK Před 8 rok, 7 měsíce
|
|
Tím jsem se nějak netrápila- všichni můžou, já ne. Nevím, to jsem při svých problémech neřešila. Normálně funguju a ani mi to nepřijde, když jsem s lidma a alkohol teče proudem. Chutě bývají, kdykoliv, třeba jsem sama, ale ten poslední rok je to jaksi jiné. Má vnitřní obrana pracuje a tak to zvládám.
To ti ten čertík tam v tom mozku furt vrtá, vrták jeden. Jak se k tomu chlastu dopařit. Vykašli se i na ty dva panáky co si občas dáš, zavrtává se to hlouběji.
Pěkný den
|
|
Lojzička
|
|
|
Re: Můj otec ALKOHOLIK Před 8 rok, 7 měsíce
|
|
A já jim to přeji, když jim alkohol neškodí,a chutná, ať si dají, vůbec už neřeším, že nesmím, nemohu, nechci, je mně to úplně jedno,chce to čas.
|
|
Liba
|
|
|
Re: Můj otec ALKOHOLIK Před 8 rok, 7 měsíce
|
|
Ahoj, psaly jste, že když jdete na schůzi AA, tak tam nemůžu jít poprvé s otcem??...nebo můžu...byli jste tam někdy?..a jak to tam prosím chodí?
|
|
Megie
Fresh Boarder
Příspěvky: 5
|
|
|
Re: Můj otec ALKOHOLIK Před 8 rok, 7 měsíce
|
|
Zavolej si na kontakt té skupiny, kam jdeš, řeknou ti vše potřebné.
|
|
Liba
|
|
|
Re: Můj otec ALKOHOLIK Před 8 rok, 7 měsíce
|
|
Tak a jsme zas tam, kde jsme byli, dnes se mi táta nezdál, dala jsem mu fouknout a 0,46... Prý měl 2 nealka... A teď se dušuje, že už se opravdu už nenapije. Já už na to asi nemám nervy, asi mu už nevěřím
|
|
Martina
|
|
|
Re: Můj otec ALKOHOLIK Před 8 rok, 7 měsíce
|
|
To mně je líto.
|
|
Liba
|
|
|
Re: Můj otec ALKOHOLIK Před 8 rok, 3 měsíce
|
|
Ahoj, jestli někoho zajímá jak to je s mým tátou dál... Začal zase pít, po mém posledním příspěvku se to dalo i čekat, momentálně je asi 2 měsíce neustále opilý, ráno, v poledne, večer kdykoliv, jede v tvrdém a pivu. Já se s ním nestýkám, občas mi zavolá a chce si "jen tak" popovídat, což se snažím vždy rychle ukončit, protože s otcem namol si opravdu nemám co říct, on to v tu chvíli akceptuje, ale stejně později zavolá znovu. Myslím, že je zoufalý a už nemá sílu s tím cokoliv dělat, ale to já už bohužel také ne. Kdyby chtěl pomoci, tak ví, co má dělat, tohle už musí udělat sám. Ale myslím si,že už se s tím smířil. Peníze zatím má z práce, kam chvíli chodil, počítám tak na 14 dní, pak přijde s prosíkem za mnou a já doufám, že budu neoblomná a nic mu nedám, takhle bych živila jen jeho. Nevyleze z domu, pro alkohol mu chodí spolubydlící. Myslím, že je to konečná (měl prý oteklé nohy, snad mu i krvácely, nemohl moc chodit, občas se mu pletou dny, když spolu mluvíme spíš jen tak heká než mluví, no šílené stavy, ale vždy tvrdí, že není opilý...). Je mi to hrozně líto, záleží mi na něm, ale už nemám sílu se snažit změnit někoho, kdo se změnit nechce. Jsem vycukaná z každého zazvonění telefonu, protože už jen čekám, kdy to bude TA zpráva...
Omlouvám se za dlouhý příspěvek, nepotřebuji ani komentáře, potřebovala jsem se někomu "svěřit".
|
|
|
|
|
|