Alkoholik

A Michale mohu se optat kde jsi byl? Jinak jsem na sebe dnes hrda, že jsem nepovolila. Byl to šílený sportovec a doufá, že to v sobě opět najde. Já doufám, ze do 14 dnů ho nějak zlomí a přistoupí na systém.

Aleno, muzes se zeptat, na co chces. Odpovim vicemene na vse krom veci, ktere by me mohly zbytecne propojit, byt i to mi muze byt jedno.

Byl jsem v Bohnicich.

Asi te moc neuklidni, ze jsem tam byl asi 1, 2 mesice, vratil se odkud prisel a zacal po 2 mesisich desne lejt, mozna vic nez pred tim.

Dalsi procitnuti nastalo az za rok.

Kdyz se tlaci, posere se to. Lamat nekoho v lecebne je nesmysl a ani to snad lekari nedelaji. Clovek si na to prijde sam, kdyz se otevre a zacne davat prostor, zee nektere veci jsou jinak, nez si mysli, nez si preje.

Proste prijmout fakt: mam problem s alkoholem. Fajn, co s tim budu delat?

Uplne stejne jako kdyz nekdo chce zacit pravidelne cvicit, ale furt ma prisite teplaky na gauci a knuci, ze mu to nejde ..

Jj, chapu. Tak už je po druhe ted
Nechanicich. Před 4 lety Červenak. Je to jen v jeho rukách.

Alena, presne tak. Sam se do toho dostal, sam si umi pomoct. Neni potreba se v tom problemu machat spolecne s nim .

Normalne, po zkusenosti sam se sebou, bych se vyflakl i na nejake brzke navstevy, vozit vyprane pradlo, jidlo aj. Ve smyslu: uz sis moji pomoc vybral, ba co vic, zneuzil si ji, tak se starej sam.

Budto mu to pomuze, jako to nejspis pomohlo i me a nebo ne a upije se. Bohuzel ten propad na socialni a ekonomicke dno muzue byt zatracene dlouhy, pokud bude mit neustale nekoho jako oporu v chlastani .. viz "ta manzelka" a to neni vuci te pani, manzelce, nic ve zlem, naopak. Ona to mysli dobre pro vsechny, jen jaksi zapomina na sebe a to se vymsti. Vim, co jsem byl pod vlivem a ve vleku zavislosti za hajzla - proste jsem mel v hlave jen to pivo a jak se co nejdrive napit a kde se dobre opit.

Já ji chapu a strašně se v ní vidím. Byla jsem mnohem horší. Manžel je kuchar a došlo to tak daleko, že jsem se naučila varit a když v práci nebyl schopný tak jsem vařila za něj. Úplně bych si teď nafackovala. Strašně ji rozumím a ono to toho blízkého člověka tak bolí a je těžké koukat na něj když ho milujte. Je to beznaděj.A pomoc pro ty blízké není. Nebo ne v malých městech. A strašně dlouho i mě trvalo pochopit, že je to opravdu problém.

Jak pises, Aleno, ja ji take naprosto rozumim. A nepochybuji, ze bych se choval dost podobne v jeji situaci. Ale protoze uz jsem si tou zkusenosti prosel, desi me, co j jeste ceka a ze zkusenosti jsou neprenosne a ze si ona i dalsi po ni vyzkousi to same. Asi to tak ma byt. Nejdrasi zkusenosti byvaji nejcenejsi. Snad se ji z toho podari vymotat, zachranit sebe a deti.

Matka je matka a když jde do tuhého. Najde si cestu jak z toho ven. O to bych se nebála. Ale prostě sama musí vědět, že udělala naprosto vše. Není to s vama žádný med.

No ano. Ono se to lehko řekne, tak odejdi. Ale zatím na to pomyslné dno nepadnul a žádný kiks neudělal, tak vlastně nemám odejít "za co". A odcházet jen proto, že to možná bude horší časem? A proto brát dětem tátu, když jinak nám spolu je docela dobře? Já to nedokážu. Pořád bych přemýšlela, jestli jsem neudělala chybu. Je to těžký, ale teď mi jde hlavně o ty děti.

Slyšela jsem jen odejdi odejdi. Nikdy jsem to nechtěla slyset a donutilo mě to vše nikomu nerikat.Dusit v sobě a být na to vše úplně sama. Nenech se odradit.Az přijde ten čas tak přijde a nebo ne. Poznáš to. Pro mě bylo nejhorší když děti usnuly a mozek začal srotovat.

Ano. Všude slyším jen "odejdi", "tohle bych teda netolerovala", "prostě dej ultimátum buď my nebo chlast" ..... aham tak dík za rady. Kdyby to jen bylo tak jednoduchý. A kdyby ony byly v té situaci, stejně by se nakonec chovaly stejně jako já, i když mají pusu plnou řečí.