Alkoholik

Já jsem byla jako ty. A stále jsem. Vše chápat omlouvat a užívat se sama v sobě.Hledala jsem cetla ptala se a strašně to chtěla pochopit. Pomohlo mi nejvíce až když prošla 3 terapeutama. Všichni doma to nezvládne. A pak jsem pochopila

Já se na tu terapii těším jak na smilování. Moc bych si přála, aby mi někdo řekl, co mám dělat tak, aby to bylo SPRÁVNĚ. Ale samozřejmě vím, že to je nemožné a svůj život mám v rukou sama. Ale je to i velká zodpovědnost, protože vlastně rozhoduju i za ty děti. Je to moc a moc těžký. Vážně bych si přála, moct to vrátit a stále to "nevidět". Teď jsem jak nějaká zombie, nedokážu se radovat.

Taky jsem se těšila a myslela si, že se mi ulevi a vlastně bude vše fajn, ale slysela jsem tam spíše věci, které jsem nechtěla slyset. Co by se stalo kdyby jsi domu nakoupila tvrdý alkohol a vystavila ho třeba k tv do obýváku. Vydržel by tam?

Nemám už týdny na nic náladu, nechce se mi ani mezi lidi, s dětma ven, nechce se mi nic. Ani jíst. A že já jsem velký milovník jídla jinak. Jen bych chtěla spát nebo brečet - ani jedno kvůli dětem nejde. Úplně jsem v tom celém ztratila sama sebe.

To nevím, my doma nějakej tvrdej máme - většinou dárky nebo rum na pečení na Vánoce. Když dostal nějakou dobrou whisku, tak to ucucával, až jsem to docela se strachem potom sledovala, kolik a jak často to ubývá... ale další si nekoupil a jinak tvrdej nepije. Jinak on se zavírá u sebe u počítače, to je jeho relax. Před všema se zavřít, nic neřešit a být sám.

A co ti na té terapii řekli? Že pomůže jedině odchod nebo léčebna?

A kdyby jsi zavolala, že jsi se zdržel v práci a bylo odpoledne kdy už je doma ať zajede nakoupit a udela všem večeři a s klukama ukoli.

Mluvila jsem spíše já. Sem tam mi odpověděl. Jako a o to stojíte? Slyšíte se? Atd a pak být důrazně napíšeš se spíš v jiném pokoji napíšeš se nebudeš u dětí, napíšeš se nejedu na chalupu. Brát mu co má rád, ale nevyhrozovat dodržet to. Nic nerici zbavit deti a zmizet

To by asi udělal. Vše by asi udělal jinak, než já, ale poradil by si. Tak velký děti ale ještě nemáme, s mladším jsem stále na mateřské. Takže se vlastně nemám kde zdržovat. Už mi z toho možná i trochu hrabe, to přiznávám. Nemám moc možností seberealizace ani socializace... Ale že bych vyvolávala dusno a hádky jen tak, aby se něco dělo, to si zas nemyslím. Já se taky chci mít fajn a mít pohodu.

Ahoj manželko, od rána čtu příspěvky.
Je mi to líto.
Mně by spíš vadilo, že mu je jedno, že odejdu a bere to jako plus, že bude mít svůj klid.
Na terapii Ti neřeknou jdi dva kroky rovně a pak do leva.
Myslím, že spíš, jak o tom budeš mluvit, Ti docvakne dost věcí.
Ale nikdo za Tebe nevyřeší, jestli léčebna, odchod a nebo nějaká jiná varianta.
Jestli je lepší nechcat děti s člověkem co pije a "jako by" funguje a nebo rozbít rodinu.
Nevím jak staré máš děti- ale můžeš je nechat s ním o samotě odjet třeba na nějakou dobu pryč??