Alkoholik

No .. je to nalhavani si, protoze jsem nechtel pristoupit na pravdu, ze mam problem s pitim (= jsem zavisly a nemuzu prestat pit) .. muzu prestat, kdy budu chtit, ale ted se mi nechce, nemam duvod (= jeste nenastal cas, kdy si clovek poradne nabije hubu se zavislosti na alkoholu) a nebo taky = zatim mam stale benefit z chlastani, poteseni, uvolneni, uspokojeni (rano trochu opice, ale pst) .. no a par let alko kariery a halelujaaa delirium je tu

Ja si toho vedom byl, ale chtel jsem pit a proto si nechtel pripustit pravdu (= jak moc velky problem to je, ze nejde jen tak prestat a ze ani nechci, coz bylo desive).

Na terapiich se mluvi otevrene, tak se v tom miste a prosotru na to zeptej.

Akoholik má vždycky víc problémů než jen to pití. Minimálně důvod proč pije. Pak se přidají finanční a zdravotní problémy. Není jiná možnost. On si je dobře vědom, že to není v pořádku Lže okolí i sobě, ale ví o tom. Na párovou terapii také bohužel může chodit, aby měl doma klid. V tom je potřeba upřímnost. A to už si musíš zodpovědět sama, do jaký míry je upřímný.
Nezoufej ale, je to zkušenost. A ta se cení.
Já žila 10 let s narcisem. Byla sem tak blbá, že jsem to neviděla. Dodnes to nechápu! Zatáhla do toho celou rodinu. On taky i pil a bral občas drogy a hodně kouřil trávu. NEIKDY VIC si takovýho člověka nepustim k tělu. To co jsem se naučila, je to nejcennější v životě co mám. A to je to, že jsem si začala vážit sama sebe. Na to nikdy nezapomeň. Ty jsi hodnotná a nikdo ti to nevezme.

Říkám si, že to zkusím.

Ono totiž zvednout kotvy s dětmi škola/školka a táhnout to sama ... dokončím tu větu trochu jinak - to je vlastně menší problém než žít v nevyhovujícím prostředí. Že?

Co se chci ale zeptat... Pokud nepije 3 týdny (ten lapsus s birelama stále nevím, jestli byl reálný nebo ne), co se vlastně s člověkem děje??

Koukám tu na to jak zjara, nikde jsem se nedočetla jak se alkoholik projevuje v běžném prostředí takhle pár dnů/týdnů po detoxu a tedy předpokládejme že v abstinenci. Většinou se mluví o tom, co dělají na navazující nemocniční léčbě, jenže já to mám doma. Ráno to je buďto docela fajn anebo zmizne ještě než se probereme. Odpoledne/večer po návratu z práce těžký propad. Zašije se a nemluví, mastí něco do práce anebo kouká do mobilu. Na dotazy odpovídá úsečně. Jakobychom mu vadili (a to zase fest vadí mně, tahle pasivně agresivně negativní atmosféra).

Já teda bohužel ani nevím, jestli takový prostě je, nebo jestli dál chlastá (když to z něj netáhne, tak po něm nechci aby si fouknul), anebo má deprese? Když jsme se dali dohromady, už chlastal.

Že bych se i já před těma pár lety zamilovala do někoho, koho z něj dělal chlast? Nikdy nebyl lev salonů to ne, ale přece jen aspoň trochu komunikoval a vůbec, jevil nějaký zájem. A teď najednou v plné kráse zde mám výstavního morouse.

Ono teda jak se mi svěřil, že má problémy s alkoholem a že to bude muset jít poléčit, tak už to k tomuhle morousovství sklouzlo. Protože sláva, problém se pojmenoval, já už o tom vím, měla bych mít asi pochopení, no ale nemám. Navíc asi jsem potenciálně nebezpečná v tom, že to vím!

Je možné, že teď to je vedlejší efekt abstinence ve smyslu přechodné zhoršení nálady, anebo v této fázi už by spíš mělo přijít něco jako úleva ?

Když se ho na to zeptám, nedozvím se nic, je mu blbě, nevyspalej, má toho moc, nejradši by měl od všeho pokoj - na druhou stranu v práci se všechno daří docela dobře. Tak na jednu stranu fajn, jsem ráda... Na druhou stranu proč zrovna já (my) si mám vyžírat to zlý.

Tuším, že mi řeknete Vem nohy na ramena ???? už jen když si to tu po sobě čtu.

Na skupinu pro rodinné příslušníky mám v plánu zajít. No... Jenže ta je 1x týdně. Sem můžu napsat kdykoliv

Díky zejména za tu část o sebe-hodnotě. Můj ex, se kterým mám děti, sice nebyl alkáč (ne tak úplně... dá-li se to tak říct ), ale měl zbytnělou představu sám o sobě. Zdrhla jsem ještě docela včas - díky tomu, že v té manipulaci nebyl tak úplně dobrej. Myslím teda, že narcise taky už poznám na sto honů, protože to se mi skrze kontakt ve věci dětí pořád připomíná.

Že v obavě abych si nehodila na krk druhýho takovýho egomana, si pořídím alkoholika a zase tady musím chodit po špičkách kolem něčích kuřích ok, mi to neochvějné přesvědčení trochu nabourává

To, že se takhle chová, mohou způsobovat abstinenční příznaky. Člověk má problém být sám se sebou. Je mu úzko, nepříjemně, vnitřně se chvěje. záleží kolik doopravdy pil a podle toho je horší nebo lepší. Může mít i deprese. Dej mu čas. Je to opravdu hnusný, občas to nejde vydržet. Jestli přestal, může to být dobré znamení. Třeba se po čase rozmluví. Určitě existuje možnost, že se dá s vyléčeným alkoholikem žít. Já jsem vyléčený (na cestě k vyléčení sama sebe) alkoholik a žiju s chlapem a máme se rádi. Nepije se mnou, podporuje mě a tim vlastně i sebe:)

Siisa,
nejvetsi problem jsou prvni tri mesice. Sto dni.
To jsem se citila, jako robot. Fungoval jsem, ale jeste jsem mela pocit, ze se nejak vidim. Jako by duse opustila telo.
Jinak samozrejme - nervozita, vnitri tres, vykyvy nalady, motani hlavy, nesoustredenost

Siisa, doporucuji tuto knihu www.databazeknih.cz/knihy/ze-zavislosti-do-nezavislosti-87650
Ad skupina, i kdyz je to 1x tydne, za zkousku, krome casu a mozna penez, nic nedas.

Nekomunikace je hloupa. Nakonec by to mohlo dopadnout tak, ze se odpojis a uz ti vztah s nim nebude nic rikat a bude ti to jedno. Pak se blbe hleda cesta zpet.
Asi muzes rict duvod, proc chces komunikovat, o cem .. "dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu, dej mi moudrost, abych tyto věci dokázal rozlišit."

Tipl bych si, ze, at uz pije nebo ne, muze to byt tlak, z neho pak uzkost, mozna zmatek v hlave, zmeny nalad, abstinencni priznaky atd., ale .. mluvit o tom, je zdarma Pokud .. jak si psala, nema obavu o zranitelnosti, ze uz vis prilis mnoho (s nadsazkou).
Moznosti je mnoho, otazka za milion, zda ma cenu a jakou, se jima zaobirat.
Nejpise vyjde lepe se soustredit na sebe a deti, at jste v klidu a uvidis. Budto se to rozpadne a oddychnete si a nebo to opravite ke spokojenosti vsech. Pro ty deti je to desiva zkusenost. Ony to vnimaji.

Díky.

Žádný med teda. Přidám si sem deníkový zápis Víkend byl nejdřív fajn. Naplnil to nějakou rukodělnou činností v domácnosti ku prospěchu všech, řekla bych čirá pohodička. Bohužel si to blbě rozplánoval a nestihl, tedy nejspíš zklamání sám ze sebe.

Do toho (asi nepříjemný) mumraj, moc lidí. A jako třešnička na dortu, když jsem v neděli podvečer dorazila domu z pochůzek, vidím otevřený birrel. Sdělila jsem, že se mi to nelíbí a připomněla, že jsme si řekli, že už se to nebude opakovat.

Ovšem, moje nespokojenost se netoleruje! Kdepak, já tady přece nejsem za toho chudáka co to má těžký.

Dotčeníčko, nekomunikace, mlčeníčko, prostě úplně stejně jako když měl v sobě svých pár piv. Já to teda nesnesu, mám potřebu zjistit co se děje a hlavně teda sdělit ten můj pocit, že mi to vadí.

Takže jsem se dověděla, že ho šikanuju a ještě "to si jako nemůžu dát ani ten blbej birell"? A nedá se se mnou být a radši si najde jinej byt. Věčně má pocit, že po mně uklízí. To je taky evergreen z doby kdy na tom byl asi vážně zle.

On sice chlastá, ale já dělám bordel a on ho tady po mně uklízí! A v tom se být teda fakt nedá. To je k smíchu úplně, když si to vezmu zpětně.

Děkuju za možnost se vypsat, vaše příspěvky mi pomáhají, například ta zmínka o 100dnech mi dala takový komfort, že mám jakési vodítko, že opravdu vím že prostě nějakou dobu to takhle naprd být může. Zároveň je mi jasné, že to ani celých 100dní vydržet nemusím.

Dá mi strašně práce nemít debilní kecy a sarkastický poznámky. Těžký to je

Jo a kniha není k sehnání

Ani v knihovne?
Tohle se take muze hodit www.ceskatelevize.cz/porady/10214732147-ze-zavislosti-do-nezavislosti/

Podle popisu vidim sebe a neco mi rika, nech to byt. Nestarej se, zda pije nebo ne a zajimej se o sbee a tve deti. Tvuj nazor zrejme zna. Je dospely a ma obcanku.