Alkoholik

Monika napsal:
No, kéž by tohle na mámu zabralo taky. Zkoušeli jsme to několikrát. Marný... Odkejve, v tom lepším případě, a druhý den jsme tam, kde jsme byli. Je to těžký, když jí nedochází, co dělá a má za to, že se vlastně nic neděje a my přeháníme. Vždyť přece všichni pijou a ona měla taaak těžkej život. Což je další výmysl, kterýmu sama věří. Asi aby si to pití obhájila. Je to strašná bezmoc a já o ní tak moc nechci přijít... Nikomu bych tohle nepřála zažít

Rozjetá závislost je strašně silná. Ani děti tě nepřesvědčí. Měla jsem kamarádku Jitku ze sídliště. Její máma byla silná alkoholička a Jitka ji nenáviděla, právě za to, že dala přednost flašce před rodinou. Když se její rodiče rozvedli, zůstala se svým tátou a se svojí matkou alkoholičkou úplně přerušila kontakt, ale hlavně vždy o ní mluvila s velkou nenávisti. Po škole odjela Jitka do Austrálie a vzala si Australana. Měli dvě děti a ona začala pít. Její manžel propadl drogám a ona zůstala sama s dětmi. Bydlení jí poskytla rodina manžela. Nakonec ji děti vzali, protože pila a ikdyž jí nařídili povinnou léčbu, tak po propuštění hned pila jako duha. Píšu to proto že i teď, když s ní mluvím po telefonu, tak má pořád plno nenávisti vůči své matce, přitom ona je jak přes kopírák. A mě to hlava nebere.

Já už jsem smířená, že ta fajn rozesmátá, zodpovědná, čistě oblečená sestra už je pryč. Po pravdě mě neděsí ani to, že by se neprobudila ze spánku. Já se strasně bojím, že jí někde se 4 promile srazí tramvaj a bude na vozíku. Nebo o vše přijde a bude chodit jako bezdomovec po ulicích a každý si do ní kopne. Mě sestra neuvěřitelně zatěžuje, ale nikoho jiného nemá. Vykopli jí z ubytovny a teď i ztratila práci. Už třetí den spí v mém obýváku na podlaze. Spí celý den a naštěstí i v noci. Mám 2 malé děti. A jsem z toho tak na nervy, že už jsem dvakrát vyjela po tom starším synovi. A já na ně nechci zvyšovat hlas. Sestra s ničím nepomůže jen čeká, kdo jí co udělá. Když jsem ji přivezla, poprosila jsem jí ať se osprchuje. Přísahala, že se ráno v ubytovně 2x sprchovala. Donutila jsem ji pod sprchu a tekla z ní černá voda. Člověk jí musí asistovat, aby se vysprchovala, jinak vleze do sprchovacího kouta a jen tam stojí a pak zase vyleze špinavá. Alkoholici v konečné fázi mají všichni alkoholové demence, nejsou schopni si ani vyprat ponožky v ruce.

Ahoj, tvůj příběh mě moc mrzí. Jak to se sestrou vypadá?

U nás zatím žádná změna. Máma se tváří, že nepije, většina rodiny jí to věří. Já se s ní viděla dvakrát a pokaždé jsem z ní "něco" cítila. O tom, jak se chovala, ani nemluvím. Ale trvale mě přesvědčuje, že z ní cítím leda kyselou okurku, že jí křivdím, jsem na ní zlá, nesnáším jí, jsem bestie atd. A já už jsem tak zpitomělá, že jí to všechno začínám věřit a přijdu si jak největší potvora na světě. Nikdy jsem neměla nějaký sebevražedný sklony, ale posledních x měsíců mi přijde, že nějak nic nemá smysl, že nikam nepatřím. Táta se o mě 15 let prakticky nezajímal, máma pije a jsem pro ní největší svině, s bráchou žádný extra vztahy nemáme (vždycky mámy mazlík, i teď ho upřednostňuje, protože má, narozdíl ode mě, dítě). Přijdu si hrozně sama. Sice mám přátele a zbytek rodiny, ale už absolutně nezvládám být pořád za tu zlou. Projevím vůli, jdu s mámou a synovcem ven, celou dobu tak prakticky hlídám dvě děti a ne jedno, z mámy to táhne, ale já pak nakonec slyším, jaká jsem bestie. Totální zmar, beznaděj, už mám pochybnosti i o sobě. Nevím, co dělat...

Monika napsal:
U nás zatím žádná změna. Máma se tváří, že nepije, většina rodiny jí to věří. Já se s ní viděla dvakrát a pokaždé jsem z ní "něco" cítila. O tom, jak se chovala, ani nemluvím. Ale trvale mě přesvědčuje, že z ní cítím leda kyselou okurku, že jí křivdím, jsem na ní zlá, nesnáším jí, jsem bestie atd. A já už jsem tak zpitomělá, že jí to všechno začínám věřit a přijdu si jak největší potvora na světě. Nikdy jsem neměla nějaký sebevražedný sklony, ale posledních x měsíců mi přijde, že nějak nic nemá smysl, že nikam nepatřím. Táta se o mě 15 let prakticky nezajímal, máma pije a jsem pro ní největší svině, s bráchou žádný extra vztahy nemáme (vždycky mámy mazlík, i teď ho upřednostňuje, protože má, narozdíl ode mě, dítě). Přijdu si hrozně sama. Sice mám přátele a zbytek rodiny, ale už absolutně nezvládám být pořád za tu zlou. Projevím vůli, jdu s mámou a synovcem ven, celou dobu tak prakticky hlídám dvě děti a ne jedno, z mámy to táhne, ale já pak nakonec slyším, jaká jsem bestie. Totální zmar, beznaděj, už mám pochybnosti i o sobě. Nevím, co dělat...

Moniko, kolik ti je let? A kolik je bráchovi a mamince? Jestli jsi moc mladá, tak se musíš od mamky odprostit a začít si budovat vlastní život. Mě už je 40 let. Mám svou práci a svůj byt a dvě malé děti. Sestru bych už dávno odřízla, ale před lety nechala svůj byt napsat na mě a ona je tam vedena jako věcné břemeno, tak aby jí byt nevzali exekutoři, jak sama víš, alkohol dokáže finančně zrujnovat celou rodinu alkoholika. Nicméně jsem to vždy já za kým sestra běží v nouzi a to peklo zažívám už 5 let.

A co říká brácha na mámin alkoholismus? To je škoda, že s bráchou nespolupracujete a navzájem se nepodržíte. Já mám pocit, že širší rodina očekává, že se postarám. Říkají mi, ať jí koupím oblečení, že chodí jako špindíra. S mojí sestrou je to tak, že když poprosím, tak mě rodina pomůže, jen v té věci, o kterou žádám, jinak se všichni snaží distancovat. Já se jim nedivím. Já bych dělala to samé, kdyby se jednalo, třeba o bratrance. Každý má svých starostí dost. Sestra odmítla jít na léčení, které jsme měla pro ni dojednáno a odešla s kufříkem a našla si ubytovnu a chodí po brigádách. Tvrdí, že nepije, ale v jejím pokoji byla flaška od Bohemky. Tu tam prý nechala paní, která na pokoji bydlela par dní s ní. Je to dvojlůžák. Sestra má problém s hygienou. Když jsem za ní včera jela a předem jí volám ať se slušně obleče, tak samozdřejmě vyleze s kalhotama na zadku hnědá skvrna. Říkám jí: "Máš na zadku hnědou skvrnu, běž se převléknout." Za chvíli vyjde v černých šatech a evidentně na zadku od průjmu, jen to není vidět. Ona se rozčiluje, že na to upozorňuji, ale kdo jí to má říct. Vymlouvá se, že má průjem kvůli hormonální léčbě, ale plno lidí trpí průjem a ve špinavém oblečení nechodí. Fabuluje důvody, proč se jí hroutí svět a mě nutí řešit průšery, jen alkohol za nic nemůže. Všechny léčebny se vyjádřily stejně: "Plně rozvinutý alkoholismus, minimální náhled."

Jestli máš pro mě efektivní radu nebo kdokoli, kdo to čte, ráda si ji přečtu a zvážím.

Držim ti palce, ať to ustojíš ve zdraví.

Moje máma teda nakonec také přestala pít. Najednou zjistila že peníze na zaplacení nájmu, nějakého oblečeníse dají sehnat, že to skutečně není tak moc nákladné. Dokonce i kosmetikahttps://www.asklepion.cz/kosmetika kosmetika která se jí dříve líbila a byla finančně nedosažitelná se najednou dá pořídit i jednou měsíčně. Je z toho ráda venku.

Na detox není stanovena žádná horní hranice promile v krvi - od toho je to detox. Bezpečné vystřízlivění kde se předchází abstinečním příznakům které u alkoholu, jako u jedné z mála drog, můžou člověka zabít...! To že jste rozpitou sestru zavřela někde v pokoji bez přístupu k alkoholu jste ji ohrozila na životě. A s každým razantním stopnutím příjmu alkoholu u rozpitého závisláka stoupá šance že další absták už bude smrtelný. Mě vyloženě bylo několikrát řečeno, že svou denní dávku nemám sám od sebe před nástupem na detox snižovat, že je to nebezpečné... Já to udělal a skončil jsem v halucinacích které se nepřehoupnuly někam dál jen proto že jsem na poslední chvíli ještě znova použil alkohol který mě to zabrzdil... Delirium, epilepták vznikne když se dávka razantně omezí. Když už snižovat, tak pomalu postupně - také to jde... Jinak na detoxu se používají benzodiazepiny, když hladina klesne někam dolu kde už jdou použít jako suplementace alkoholu a ty se pak pomalu postupně snižují... Působí na stejné GABA receptory v mozku jako alkohol. Proto alkohol+benzodiazepiny bez lékařského dohledu je kombinace do hrobu...

Ahoj všem, po dvou letech se znovu hlásím, bohužel se ale nic nezměnilo. Mami sice nastoupila na odvykačku č.2, nicméně po návratu vydržela nepít asi tři měsíce. Od té doby vše při starém. Stále vodka, v žádné práci nevydrží déle jak dva měsíce, všichni jsou blbí, na ní zlí a zasedlí, nikdo jí nemá rád a přitom ona nic špatného nedělá. Permanentně se v rodině řeší jen ona, každé Vánoce se nesou ve znamení slz a stresu, protože maminka se ožere a všem to zkazí a to i když ani není přítomná. Sebereflexe nula, už byla i na další záchytce poté, co volala babi a vyhrožovala sebevraždou. Babička tedy zavolala policii ve strachu, že si nalitá máma opravdu něco udělá. PČR jí samozřejmě odvezli na záchytku s více jak třemi promile. Maminka se vyspala, ráno odešla domů, zavolala babi, že jí dluží pět tisíc, když jí nechala odvézt a šla se znovu opít. Já už to vzdala, protože sama jsem skončila u psychologa, už to nezvládám. Věci, co je mi moje máma schopná říct, bych nepřála ani svému nepříteli a já si uvědomila, že jsem strávila x let pomoci, obětováním svého života a nervů pro mámu, která ale pomoc nechce. V její hlavě jsem totiž já ta zlá, ona toho pro mě tolik udělala a já jsem nevděčná. Reálně neví, proč jsem s ní utnula kontakt, prý mi nic nedělá. Nemá to konce. Nevím, jestli jsem utnutím kontaktu udělala dobře, bolí mě to. Je to moje máma, mám jí ráda. Ale už to nezvládám. Co si myslíte vy? Neměla bych to přehodnotit a bavit se s ní? Ona zjevně pít nepřestane, když v tom nevidí problém a můj odstup jí nepomůže.

Ahoj, je mi líto co se ti děje. Tady to bohužel díky spamu uplně umřelo a je škoda, že to nikoho nezajímá.

Myslím si, že jsi udělala dobře. je to strašný a bolestivý, ale jí opravdu nepomůžeš. Jen si budeš dál ničit svůj vlastní život. Soustřed se na sebe, svoje uzdravování. A když se ty uzdravíš z toho co ti způsobila, odpustíš jí, tak jí pomůžeš nejvíc.
Drže se

Ahoj, moc děkuji za odpověď a za účast. Je pravda, že jsem asi tady čekala větší interakci, místo, kde tohle téma můžu probírat s těmi, co to znají. Ale nevadí I tak Ti moc děkuji. Je to těžké, ale bohužel už asi není co dělat víc. Já se uzdravovat začínám, ale cítím, že za chvíli přijde nějaký další průšvih, zejména finanční. A to bude mazec...

Toto forum se bohužel zavirovalo a nikdo se o něj nestará. Jinak tu bývalo živo....