Alkoholik

Lucka, nemala by ist mamka na vysetrenia ladvin? ked vam uz aj znama zdravotna sestra povedala ze sa nieco deje...ked vydrzala 10 rokov, hadam to teraz nevzda. neviem ci to pomoze,ale mozno ked jej povedia, ze je to s jej ladvinami zle, spameta sa...

MIrko díky, ale to už jsme zkoušeli, ona si stojí za svým, že ji nic není že je zdravá apod a na naše řeči nedá, zkoušela jsem to prosbami vyhrůžkami,pláčem, říkám, že jsem bezradná, nedá si říci a já se obávám nejhoršího. bratr s manželkou čekají malé v březnu, a ani to ji k léčbě nemotivuje, alkohici jsou sobci, lháři a manipulátoři,já si tímhle včím prosla před 10 lety, vím o čem mluvím, a k doktorovi ji nedostanu, protože ona je zdravotní sestra, má přístup k různám lékům a alkohol i občas kombinuje s prášky od bolesti/tramal, hypnotika apod.../2x jsem ji objednávala k psychiatrovi, který měl dát doporučenku na ústavní léčbu,pokaždé odmítla a násilím ji nutit nemůžu, vždy mi pak jen vynadá at se starám sama o sebe. NIc ji nevyčítám, neukazuji prstem, vždy se ji jen ptám jak to dál chce řešit, když dennodenně nevydží, pořád dokola, že to chce zkusit sama, to jsou ale jen výmluvy.....vyhrožovala jsem ji, že jak nepůjde dobrovolně, řeknu to její doktorce at ji léčbu nařídí zaměstnavatel, to by totiž šlo, ptala jsem se v léčebně, vyhrožovala mi sebevraždou,plakala, pak plakal i tatka, at to nechám být a zase o ničem, opravdu je to kolotoč jen nervů a bolesti a strachu, což si ona neuvědomuje, nic pro ní není motivací

Mám radost za vás,moc vám přeji aby se vám ten společný boj podařil vyhrát. Kéž by se to podařilo i nám s naší mamkou!! Až se vrátí z lázní,uvidíme co nás čeká!!

ahojtak jsem zase zničená,dnes mě mamka vyhodila a řvala na mě,že jsemzoufalec a at se o ni nestaram, řakla jsem jiže ji chci pomoct, že pořád pije a bojím se o ni, byla agresivní vulgární a opět jak ji tatka dovezl z práce, zase nebyla uplne strizliva.rekla jsem ji, že už se tedy o ni nebudu zajímat vubec a to taky udelám,končím,nemám už sílu, po dobrém,po zlém,přemlouvání,nic nezabírá,protože ona sama nechce, závidím všem kdo měli větší štestí než já,brečím tu jak želva,ale to snad prejde....

AHojky, mamka sa rozhodla sama...asi si uz vyskusala vsetko.uz ti ostava len tolko sa obrnit. Nesmies sa nicit, takto sa zit neda. neviem si predstavit ake to musi byt tazke, ale urcite nie je hodna toho, aby si teraz nicila ty sama seba. je mi to velmi luto...

ahoj,tak zas pořád jen rečím ze své mamky, vyhodili ji z práce za alkohol, chtěla se léčit, ale jen ambulantně, šla jsem s ní k psychiatrovi, moc príma doktor, vyslechl si mamku, pak mě, samo, že se to neshodovalo, mamka spoustu věcí tajila u doktora a na mě se zlobila, jak si nás pozval obě a já řekla něco jiného, mamka tvrdila, že pije spíše víkendově, já řekla, že denně tak půl litr destilátu, doporučil ji ústavní léčbu, odmítla, že to zvládne sama, dnes je to cca 14 dní a samo, že nic nezvládá, nejen, že je bez práce,ale nemá žádný zájem, cokoliv na své osobě měnit, z výsledků ví, že pokud nepřestane pít umře, je to jen otázka času a p. doktor, mě upozornil, že maminka má výsledky moc špatné, že kouká, že ještě žije....mamka si nedá říct, že prej to tak špatné není a pod.kecy, já už jsem fakt zoufalá,tatka zhubl, zestárl o 10 let, je v důchodu prvním rokem a je mi ho moc líto, vím, že to uhlídat nejde alkoholika, vždycky si najde, o mamku se strašně bojím, doma chodím jak tělo bez duše, manžel je ze mě neštastný.včera jsme měli k našim jít s manželem, s mamkou jsem si ještě ráno volala, prej jo Luci dojdete moc se na vas tesim, a pak mi tatka volal, že od 11h spí a to bylo 18 h. zase byla fofo. Líbo, pokud to čteš, vím, že sis tím taky prošla, pomoz mi, co mám dělat, jak jsme psala v předešlých příspěvcích zkusili jsme po dobrém, po zlém, výhružkami, neozvývala jsme se mamce, nic nepomáhá a ted že je v ambulantní léčbě, tak jen proto, že ji z práce vyhodili a šla na nemocenskou, aby nebyla na pracáku,psychiatrovi tvrdí, že nepije a pak má u něho opozitivní dechovou zkoušku.já už fakt nevím, modlím se i když jsem nikdy nebyla věřící, pokud je to v naší rodině v osudu a maminka se musí upít, at se to stane co nejdříve, já už ten tlak dál nevydržím, tatka se nám mění před očima, mamka se stejně upíjí, vím, že to příjde, hrozně se toho bojím,ale je to její volba a já bych ji tak chtěla pomoct.Líbo, co tebe přimělo, žes přestala?vím, že spousta lidí po ústavní léčbě stejně pije dál, je to pak o vůli,jsem bezradná,poradte prosím,dekuji

Ahoj Lucko!
To co tu popisuješ je mne dobře známé peklo, kterým jsme si se sestrou prošli s naší mamkou ani nevím kolikrát. Víš cesta ven je dost ve hvězdách. Nám pomohlo, až když jsme s mamkou úplně přerušili kontakt a nechali jí propít se zase až do stavu, kdy už si ten alkohol prostě nemohla jít koupit. Zůstala sama se svým přítelem vyléčeným alkoholikem a až k němu asi našla důvěru a řekla mu jak na tom se svým pitím byla. Doktorům do dnes nevěří a spoléhá se na vlastní vůli. Co je pozitivní zpráva, u nás se teď poslední půlrok prostě daří. Já jsem také alkoholik a schizofrenik. Až když jsem podstoupil léčbu schizofrenie a ambulantně nasadil léčbu antabusem, našel jsem sílu vypořádat se se svým životem, protože už jsem prostě nechtěl víc ztratit. To jak se můj vztah s mamkou otevřel a že je dnes schopná se se mnou poprvé v životě bavit o tom jak moc beznadějně se cítila když pila a jak moc jí to trápilo, je pro mne malý zázrak. Takže naděje tu je. Jen u nás to znamenalo opravdu risknout to a nechat mamku svému osudu a nechat na ní jestli je ochotná ztratit rodinu nebo se snažit se sebou něco dělat. U nás opravdu hodně pomohl její přítel, který byl s ní i ve chvílích nejhorších a kterého má moc ráda. Samozřejmě zvrtnout se to může vždycky, mamka pila celej život, takže vím že je to na vážkách, protože spoléhá na silnou vůli, neléčí se ani ambulantně, nicméně daří se jí a za poslední půlrok se úplně změnila. Přál bych vám totéž, bohužel to co nyní prožíváte se prostě přeskočit nedá a maminka se musí rozhodnout sama a musí cítit, že ztrácí půdu pod nohama. Do té doby se sebou nic neudělá. To můžu říct jako alkoholik, který už bojovat přestal. Přeji vám, aby jste našli řešení, ale obávám se, že to bude ještě těžké. Držím vám palce a hleďte hlavně na sebe, jinak se z toho zblázníte. Zdraví Lukáš

Luki děkuji za příspěvek, velmi zajímavý pro mne.
u mamky je bohužel ještě to, že je to epileptička, má 51 let a nechat ji svemu osudu, nevím...do smrti bych si vycitala, ze jsem nic neudelala, bydli a zije s tatkou, maji nebo meli krasny vztah, tatk je doma v duchodu prvnim rokem a je to pro nej nejhorsi rok zivota, takhle jak chodil do prace, aspon na chvili vypnul, ale takhle to ma na ocich denne, myslim, ze uz je taky asi laxni a nestastny,kdybych mela cas a mohla u nasich byt nonstop, tvde bych se snazila ji uhlidat, nebo ji vzala nekam na chatu, presla si s ni detox, ja nevim .....napadaji me uz kraviny.bojim se jen osudneho dne....

Lucko zdravím,
znám tyhle pocity moc dobře. Chtít alkoholika uhlídat je nemožné. Já s mamkou bydlel skoro celý život, než jsem do toho spadl sám. Do té doby jsem jí hlídal, vyléval, prosil, nepomůže nic, bohužel. Vím to. Je to hnusný, ale člověk opravdu musí hledět hlavně na sebe a nechat alkoholika na čas svému osudu, aby on sám viděl, že něco není vpořádku, je podle mě jediná cesta. Dokud je člověk v tom, vůbec si neuvědomuje, jak moc špatně na tom je. Trápí se tím, jak vám ubližuje a žene se do většího a většího pití, je to kruh bez konce. Naše mamka trpí už patnáct let cirhozou jater, už tehdy jí doktoři dávali tři roky života. Je to neskutečný, ale i přes svoje pití to zvládla. Proto jí teď moc držím palce, aby už zůstala střízlivá, ale dokud jsme jí nedali najevo, že pití je její věc, ale mi se na to prostě nebudeme dívat jak se upíjí a neodstřihli jsme se, tak neměla možnost se sama rozhodnout. Alkoholik pije kvůli všemu, na truc, z lítosti, prostě důvod si vždycky najde a dokud mu to prochází beze ztrát, je mu to jedno. Opravdu vám držím palce, aby jste našli řešení. Hezký den přeje Lukáš

Ahoj, tak jsem zase po čase tady, a jsem moc stastna a chci dodat vsem trochu nadeje. mamka je porad v ambulantní léčbě a byla u internisty, který se zabývá i šamanstvím, no amamka od té doby ze dne na den NEPIJE!!!!!nevíme nikdo co s ní udělal,je to doktor Spilka internista má recenzi na internetu, objednala si spoustu knížek, které ji on doporučil o uzdravování lidské duše a vnitřních zraněních, kerých se na sobě dopustila, je strašně aktivní, doma se snaží dohnat co zanedbávala, začla nás navštěvoat, opravdu se asi zázraky dějí na světě, nejsem naivka, vím, že to muže být docasné a drzime ji vsichni palce o piti s ni normalne mluvime,ví, že nám i sobe ublizovala, že lhala, bagatelizovala a zajimalo ji jen pití,prostě je v pohode, tatka akorat rikal, ze ty prvni dny abstinence ji bylo moc spatne, trepala se a tak, ale ted je na dobre cestě, moc všem tady děkuji za oporu a nevzdávejte to!já už jsem myslěla, že mamku ztratím a ona šla do sebe, zda ji to vydrží se uvidí časem, pokud by se něco změnilo, určitě se vám tady ozvu, tak držím všem pěsti a neztrácejte naději!!!