Alkoholik

Verunko, kde máš tátu, babičky?Máš někoho blízkého, komu věříš, má Tě rád?Mamce řekni, že máš strach, že skončíte v domově, pošli ji na Anonymní alkoholiky, u kterého většího města bydlíte?Já Ti sem napíšu kontakt na ně.Jsi hodná a šikovná holka, že dokážeš napsat o problému mamky, chceš jí pomoc,bojíš se o brášku.Hladím Tě na dálku a piš sem, trochu se Ti uleví.

Váš příspěvek mě rozesmutnil. Byla jsem také alkoholička,svoje děti jsem si vždy opečovávala a byli také hlavní motivací proč jsem přestala pít a abstinuji. Jste úžasná dcera, když maminku takto milujete i přes její pití. Moje dcera, které je 17 let mi neustále vyčítá období mého pití a nadává mi do alkoholiček. Podotýkám, že se pití nepodepsalo jednak na mém vzhledu tak na pracovní morálce, péči o děti a domácnost. Musím se Vám také svěřit, že i po letech se setkávám s dosti úmornými pomluvami od lidí ohledně mého pití, docela mě to fascinuje, protože to bylo velmi krátké období a ani škod jsem nenapáchala příliš. Gábina

Milá Gábinko,na reakce nezasvěcených nereagujte,oni neví vy ano.Charakterní člověk úmorně nepomlouvá a na těch ostatních vám nemusí záležet.Od vaší dcery je to jistě bolestivější,ale budiž vám útěchou že je ještě hodně mladá a moc toho v životě nezakusila.Jednou určitě pochopí a bude si vás vážit víc.Její mladost a nezkušenost je pro ní omluvou.Důležitý je abyste si vy vážila sama sebe a vy byla hrdá na to,že jste to dokázala,není to lehké,kdo nezažil,neví.Chodte s hlavou vzpřímenou máte být na co pyšná.

Gábi, dcera je v letech, kdy ostatní mimo sebe hodnotí hodně kriticky, možná se taky projevuje vaše minulé opečovávání, člověk neumí být vděčný spíše má tendenci brát vše samozřejmě a běda když se něco vymkne z ruky.
Nenechte se ovlivnit jejím bolestivým chováním pro vás. Naopak, buďte svá, ukažte jí, že vám nelíbí její chování k vám a nenechte si ukrást radost z toho, že jste dokázala tak velikou věc. Ono jí to dojde, chce to čas, uznání se určitě dostaví a budete v jejich očích hrdina a vzorem. Je spousta lidí co chodí na tohle fórum a co by za to dali kdyby se jim podařilo co vám.

Gábi, dcera je puberťačka, prudí, to přejde.Okolí neřešte, jen hloupý člověk , který neví, o čem alkoholismus je, pomlouvá.A taky ti, co nemůžou přestat pít a závidí Vám.Mrkněte na nějakou jinou diskuzi, co mně dělá Cidrych, jak mně pomlouvá, špiní, vědomě.Nenaštve mně, je zlý, nechce nikomu pomoc, jen si spravuje své ego.Nepijete pro sebe, Vás to musí těšit, uklidnit.Pomohl Vám někdy někdo z těch, co Vás pomlouvají??????Primitiv Vás přeci nemůže naštvat, natož urazit.

Co bych dala zato, kdyby se mé mamce povedlo to, co Vám...dcera může být šťastná a přesně, jak Vám již někdo psal, ona si to uvědomí..Mamku jsem po dlouhých útrapách dostala do AT ambulance, pan doktor ji poslal druhý den ráno do laboratoře na odběry a tam jsme se už nedostali..teď se jí tam všemožně snažím dotlačit...tak uvidíme, zda se to povede, i když vidím, že mamka to nechápe, ona problém s alkoholem nemá a k doktorovi šla jen kvůli mně. Já jsem ale i tak ráda, že tam šla a chtěla bych, aby tam chodila, třeba ji pan doktor navede na cestu, kdy si uvědomí, že problém skutečně má, chtěla bych, aby jí vysvětlil, co jí ten alkohol může způsobit a že příznaky, které ona má skutečně k alkoholismu patří. Nicméně se zdá, že má období vzdoru a chvíli to zase bude trvat, než ji tam dostanu. achjo. Chtěla bych se zeptat, jak se chovala dcera k Vám, co vám tak nejvíc pomohlo? Kdy jste si uvědomila, že pomoc potřebujete, že je něco špatně, co byl ten spouštěcí mechanismus? Mě mamka chvíli brečí, že neví co dál, že je psychicky vyčerpaná a nebaví ji žít, ale nemocnici i doktory razantně odmítá, zkoušela jsem to s ní po dobrém, po zlém, výsledek 0..Už nevím, zda se k ní chovám správně, tak, aby ji to motivovalo, bojím se, abych se nechovala tak, aby ji to spíše demotivovalo...už nevím nic..

Mně děti odvezli do nemocnice, na psychiatrii.V hrozném absťáku mně došlo, co jsem za hovado, trápím je, vnuky, jeden vnuk je nemocný, potřebuje mně hodně, a já dávám přednost pití.Šla jsem do léčebny, pak založila u nás AA, a jsem střízlivá.Každý den si uvědomuji, jak je to dobře.Žiju úplně obyčejný život, asi mám víc problémů než jiní-zdravotní, finance, bez partnera, .....je toho dost.Ale nepiju, žiju.

Líbo, děkuji za reakci...a když vás odvezli, měli to tam děti nějak dopředu domluvené, nevíte? A poté, co Vás odvezli, tak jste musela souhlasit, že zůstanete na té psychiatrii, je to tak? A odvezli vás přímo na oddělení pro závislé? Jde mi o to, koho mohu v takovém případě kontaktovat. Jednou jsem již psala do Phy(teď nevím přesně do jaké nemocnice) na oddělení pro závislé a bylo mi opovězeno, že jedině přes souhlas, ale to bylo v době, kdy to nebylo ještě tak akutní. Mamka mi dnes slíbila, že zítra si dojde alespoň na testy, abychom blíže věděli, jak na tom je zdravotně, tak snad to dodrží a budeme vědět více.
Líbo, jste skutečně dobrá, že to zvládáte, máte můj obdiv

Neobdivuj mně, kočko, dělám si to pro sebe, pro svou rodinu, je to normální.Každý si léčí svou nemoc, na alkoholismus nejsou žádné léky, jen abstinence, dnes už to vím, tak se léčím, protože mně baví život!Už zase.No, do nemocnice mně přijali na normální oddělení psychiatrie, jako alkoholičku.Žádná domluva předem.Byla jsem na tom ale moc zle, umírala jsem.Oni moc rádi neberou na tu psychiatrii alkoholiky.Jenže, asi musíš říct, že máš o mamku strach, aby si neublížila, ....spíš ti poradí náš pan doktor tady.Doma bych to neustála, tutově bych umřela.Dnes má být v Tv na ČT 1, v půl desáté nějaký nový pořad o závislostech, alkolicích.

Ahoj,
také bych ráda přispěla do tématu a byly bych moc vděčná kdyby mi někdo poradil nebo řekl svůj názor na naší situaci..Začalo to tím, že moje mamka měla problémy v práci ale nikomu to neřekla..prostě to dopadlo tak že dlužila v práci dost velké peníze i když to nebyla její vina a když jsme se to dozvěděli tak jsme to začal táta řešit u soudu ale jelikož se máma nesnažila nic vysvětlit a jakkoliv se bránit a táta byl bez její pomoci bezradnej a už toho měl dost, tak se rozhodl že to vyřešíme prodejem našeho baráku. Naši se rozvedli, barák se prodal, oba si koupili byt a my se ségrou jsme šli každé se svým přítelem do podnájmu..od té doby si to mamka dává za vinu a pije..ztratila vlastně domov, muže a je sama..my se ségrou ji navštěvujeme každý týden a snažíme se aby se cítila líp ale kdykoliv jí voláme po 18h večer tak je opilá..když s ní jdeme někam na oběd nebo s ní trávíme den tak si dá třeba jedno pivo a víc ne a je střízlivá..takže pije jen když je sama doma a myslím že jí stačí fakt málo a je opilá..má tak 40kg a zřejmě vlivem alkoholu jí dost málo..Další problém je to že je bez práce a ani do práce jít nechce a žije jen z invalidního důchodu a já se ségrou jí finančně pomoct nedokážem protože jsme teď obě v dost náročné finanční situaci díky hypotéce apod. Párkrát jsme s ní o všem mluvili ale nechce to řešit a uhýbá od tématu..Myslíte že by bylo na místě abychom ji dali do léčebny? Nestačilo by kdyby chodila na sezení apod? Představa že bychom jí někam nechali zavřít je hrozná..mamka je introvert a tak nevím jestli by si tam našla nějaké kamarády, teď žádné nemá, jak začala pít apod tak se všech kamarádů straní..Došlo to i tak daleko že když u nás jednu noc spala tak vzala mému příteli peníze, tajne v noci..Vím že je nutné to nějak řešit, mohli byste mi prosím nějak poradit? Na inernetu jsem našla CENTRUM SLUŽEB NÁSLEDNÉ PÉČE PRO ŽENY ALMA FEMINA, myslíte že by mi pomohli tam? Předem moc moc děkuji za radu, je mi mé mamky moc líto ale nevím jak problém vyřešit a domů si ji vzít nemůžu, už proto co udělala apod.
Děkuji
Bára