Alkoholik

Dobry den!
Je to hrozne, co se tady docitam...
Ja bych se chtela sverit s necim uplne jinym, nez se tady popisuje. Teda s jinymi projevy u matky alkoholicky.
Moje matka pije prakticky denne, uz meho utleho detstvi, otec - byvaly alkoholik, od nas odesel a opravdu se alkoholu nedotkl. Zato moje matka zacala asi jak se rika natvrdo. Bohuzel, pracovala vzdycky v podnicich, kde byl alkohol velice snadno dostupny, takze jsem byvala jako dite porad sama a mama chodila v noci v oparu podnapilosti domu vetsinou kazdy vecer s nekym jinym a na me ohledy nebrala...
Vsechno se nejak tak zhorsilo az o par let...matka zacala byt strasne hruba, agresivni, dokonce mi i parkrat namlatila, i pred mymi detmi, shazovala veskerou jeji vinu na mne, vycitala, nenavistne poznamky, no hruza des, to si nikdo nedovede predstavit tu hruzu, co mam za sebou.
Odstehovala jsem se daleko od ni a snazim se ji navstevovat a opravdu se k ni chovam velmi citlive, pomaham ji atd. Od me matky slysim ale jen neustale vycitky, o nejakem projevu lasky nemuze byt rec...pokud ja se neozvu, ona se neozve prvni a muze to trvat treba i rok.
Porad jsem si lamala hlavu tim, v cem muze byt jeji problem, az mi manzel rekl, ze ona je alkoholik. Opije se - stahne denne klidne i litr vina a zacne mluvit vycitky, rano se chova, jakoby se nic nestalo a jede nanovo.
Jakto, ze se ji netrepou ruce a muze alespon pres den normalne fungovat? Je to alkoholik?
Poradte mi, ja se opravdu moc trapim.
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Mirko, mamka je asi takzvaný hladinkář.Stačí ji už málo, aby byla mimo realitu,ví, že je na tom špatně, svou bezmocnost nad alkoholem si vybíjí na Tobě, protože ji to dovolíš.Může být jen horší, měla by se léčit.

Mirko, tu hruzu si bohuzel umim predstavit, moje mati si to takto kompenzuje na tatovi a v posledni dobe i na mne. Mamka hrozne dlouho pila denne 2 litry a to porad "fungovala" normalne. Ted uz jede ve 3/den a selhavaji ji jatra. Bude to mit asi tragicky konec to jeji piti . Na to jit do lecebny dobrovolne nikdy nepristoupila. Takze ti moc poradit nemuzu. Premyslim, co bych dnes zmenila, kdybych mohla vratit cas, kdyz mati pila min... a fakt nevim. Mozna bych o tom vic mluvila (mile, klidne), hlavne bych z toho nedelala tabu a lecebnou bych nikdy nevyhrozovala, spis rikala, jak je to tam dobry... Ale rikam, ja jsem ji presvedcit nedokazala. Je to strasny, preji ti hodne sil.

Jsem Vám dívky vděčná, že čtu tyto Vaše bolesti, uvědomuji si, jak se cítily mé dcery.Bály se mně léčebnu navrhnout, já ke konci už tam chtěla jít, bála jsem pro změnu jim to říct,protože bohužel v naší zemi je to něco ponižujícího,odporného, ostuda......Vše u nás dopadlo dobře, dnes mně dcery věří, jsme rodina.Stálo to hodně sil, ale nevadí.Moc bych Vám přála, aby Vaším mamkám někdo vysvětlil, pomohl jim pochopit, jak na tom jsou!Ony jsou už mimo realitu, taky se bojí přiznat svůj problém s pitím,škoda, že s něma nemůžu promluvit, vím jak se cítí, možná chtějí přestat, neví jak.Alkohol je silnější, než člověk.A dávno jim nepřináší radost, volnost, už jsou otrokyně chlastu.

Holky,
je to skutečně vyčerpávající. Moje mamka, jak jsem psala výše pije už také hodně. Podle mě je to na ní vidět i v celkovém uvažování. Už se s ní nedá ani normálně mluvit. Je hrozný sledovat, jak se horší přímo před očima. Dříve jsem věděla, že když ji zavolám alespń ráno, bude střízlivá, ale dnes tomu tak už není. Střízlivou ji zachytnu jen opravdu vyjímečně. Přemýšlím, co bych udělala dříve jinak a jednoznačně bych zašla k psycholožce již dříve. Ona mi pomohla vysvětlit celou situaci, říct základní zásady v chování k alkoholikům a řešíme konkrétní situace. ono totiž člověk si myslí, že pro závislého člověka dělá to nejlepší, ale ono ho to ještě více podporuje..jenže je to strašně těžké to nedělat...) Dnes bych řekla, že kdybych začla situaci takto řešit již dříve - v počátcích problémů, mohlo to třeba dopadnout jínak, ale je fakt, že to člověk nikdy neví...ale to jemyšlenka, která mě napadá...Mamka minulý týden měla slabou chvilku (asi tak
3 dny) a přišla s tím (tedy na můj návrh, že buď léčebna, nebo omezíme kontakt, kontakt omezen na 3 týdny a rekace byla přijetí návrhu léčebny, ale ten bohužel trval jen 3 dny s tím, že nastouput chtěla až od pondělí a to byl den 4.), že by do léčebny šla. Domluvila jsem tedy schůzku u mé psycholožky, abychom domluvili detaily a pan doktor (pro alkoholiky) ji napsal doporučení k co nejbližší léčbě. Hodinu před návštěvou byla ještě celkem OK, když jsem ji chtěla vyzvednou 10min. před návštěvou, už se posilnila a takhle jsem jí tam vzít nemohla, nemělo by to cenu..ani do léčebny by ji takto prý nevzali. Úplě mě to zničilo, svitla malinká naděje, že by se něco hnulo, bála jsem se jí věřit, už tolikrát jsme se zklamali, ale i přesto se objevilo světýlko a teď už je zase všechno pryč, naskočila zase zpět a jede éru pití nonstop...o léčebně nesmí být ani řeč. Achjo. Holky, přečtěte si knihu od pí. Plocové (Na špičce ledovce), je celkem zajímavá. Ve skrytu duše strašně závidím rodině těch, kterým se to podařilo a vrátili se zpět a hrozně jim přeju, aby vydrželi. Jejich rodina může být šťastná. Já už skutečně přestávám věřit, že mamka se z toho dostane a denně i v noci mám o ní jen bezmocný strach.
Hodně sil všem,
Verča

Veru, je mně to líto, zklamání bolí,jenže mamka je už mimo.Zkus sama najít na internetu Al-anon, je to pro příbuzné alkoholiků, třeba se ještě nějaká cesta z toho pekla ven.

Holky prosim poradte! Mamka zezloutla a lekla se. Tri dny nepila, pak jen malo... Je vubec nejaka sance, ze by se z toho dostala bez lecebny? Jak se mam chovat, abych mohla ted, kdyz je strizlivejsi, neco zmenit? Mam radost, ale nadruhou stranu zazraku neverim, a bojim se, ze proto tu radost ji neumim dat najevo.

Simono,uhánějte k lékaři, o alkoholu nemusíte mluvit, budou to asi játra, ale taky třeba žloutenka,....obojí je zlé, musí se léčit.Možná!!toto mamku vyděsí, začne uvažovat o léčebně,určitě nebude moct pít.I taková je cesta k abstinenci.

Ahoj,
chtěla bych se pouze na něco zeptat, ani pořádně nevím, jestli se tohle už dá klasifikovat jako začínající alkoholik. Moje mamka začala asi dva měsíce zpátky tajně pít. Lahev si vždy schovává a nikomu neříká, že pije. Dřív si dala skleničku denně, ale teď už toho je víc. Neví, že to vím a já ani pořádně nevím, jak se zachovat, jestli to nechat být nebo jak. Díky moc:)

Veroniko, tohle schovávání alkoholu je typické pro alkoholičky.Zeptej se mamky, proč tají svou nemoc!V klidu, a jestli jí to připadá normální?, a že nechceš, aby byla závislá, jestli nechce pomoc.Jistě řekne, že ji špehuješ....že nemá problém....ale má.