Alkoholik

Dobrý den všem,

po několikaletém občasném nekontrolovatelném pití, kdy jsem měla dojem, že je vše v pořádku, jsem za posledního půl roku začala pít častěji a dávky alkoholu (u mě vína) se začaly zvedat i do množství.

Před pár lety mi přerostla přes hlavu práce a taky má pubertální dcera, se kterou žijeme samy. Nechci omlouvat své pití, jen bych chtěla nastínit svou situaci Několik podnikatelských kiksů mi způsobilo velké finanční problémy, ze kterých se horko-těžko vyhrabávám.

Pořád jsem se snažila řešit své problémy další prací, následně jsem začala mít velké deprese a od loňského roku jsem se dokopala k návštěvě psychologa a od té doby taky pravidelně užívám antidepresiva. Dcera (dnes již 18letá) naštěstí už začíná ze svých pubertálních výstřelků vyrůstat a i když to pořád není růžové, je to určitě o hodně lepší, je už to dneska zase ta moc fajn holka, co byla.

Ale já pochopila, že mi přerůstá přes hlavu pití ! Jezdím pravidelně a často autem, tak aspoň nějaká brzda byla, ale když jsem věděla, že nikam jet na druhý den nemusím, hned jsem si koupila 2 litry vína a během večera je většinou i vypila. Druhý den jsem samozřejmě měla šílenou kocovinu a vzpamatovávala se z ní dva dny. Nešlo už ovládnout to, abych si dala "jen dvě decky" nebo třeba pití vynechala

Doma mám nepořádek, nějak na úklid pořád není čas a uklízím jen velmi málokdy. Strašně mě to štve a pořád s tím nic nedělám. Do práce chodím dost často pozdě, a to i když nemám po opici .....

Včera jsem vylila nedopité víno z předvčerejšího dne do záchoda, vytiskla si knížku pana doktora Nešpora, lehla si do postele spolu s notebookem a pročítala Vaše příspěvky na foru.
Začínám abstinovat a myslím si, že já musím opravdu úplně, že "kontrolovaně pít" nebudu umět nikdy. Tímto rozhodnutím se mi nějak přeplo to, že jsem vlastně spoustu předchozích let řešila všechny možné své problémy, ale pití jsem nepovažovala za problém. A dneska opravdu věřím, že když budu abstinovat, své ostatní problémy budu moct postupně vyřešit a podaří se mi to.

O mém pití ví snad jen má dcera, té se své rozhodnutí chystám dnes říct také a věřím, že mě podpoří a pomůže mi. Jinak jsem moc ráda za toto forum a už jen to, že jsem se tady dnes "vypsala" ze svých pocitů, mi pomáhá. Taky i mě osobně podporuje to, když si to po sobě přečtu znova. Budu moc ráda, když se se mnou podělíte o své zkušenosti. Nemám na to, abych se k alkoholismu přiznala někde "veřejně" a zatím věřím, že to společně s dcerou a Vaší podporou tady zvládnu a ustojím.

Moc děkuju, že jste tady !

Ahoj Kelly
Díky za upřímnou výpověď. Nemá smysl machrovat když jsme v louži. Vzpomněl jsem si na sebe a svůj začátek střízlivosti. V hlavě binec, dluhy, odcizení od rodiny i přátel. Nechtěl jsem léta připustit, že mám problém s alkoholem a nesmím si dat tu první skleničku. Urputně jsem tvrdil, že se musím napít když je to v práci na levačku, když mě doma nechápou a nejsou ochotní mne chápat. Asi bych napsal knihu důvodů, kvůli kterým jsem pil. Ten problém je v mojí hlavě. Nikde jinde. Styděl jsem se za svoji slabost. Byl jsem plný pocitů viny, strachu a sebelitosti. Neměl jsem sílu přestat pít. Přesněji řečeno znovu nezačít pít. Směřoval jsem přímo do pr....pokud jsem tam již nebyl...Sám jsem na to nestačil. Nepomohla mi ani rodina ani přátelé a tolik se všichni snažili...Pomohl mi druhý alkoholik s podobnou zkušeností. Nabídla mi co můžu a já to přijal. Tři roky a pět měsíců nepiju a ani nechci. Život se mi změnil protože jsem byl ochotný se změnit.
Díky.
Přeji krásné střízlivé dny.

Děkuji Stando

Jsem ráda, že jsou lidé, kteří to zvládají Moc děkuju za příspěvek a podporu.

Binec v hlavě to je to správné slovo .... a včera jsem právě taky dospěla k tomu, že změnit musím sama sebe a svůj postoj. Nechci takhle žít dál. Je fakt, že se asi budu chvilku "hledat", ale zásadní pro mě teď je nepít.

Ahoj Kelly,
nechcela by si skusit AA? Ja ked som pila, nikto mi nevedel pomoct, nikoho som nepocuvala, ci to bola rodina, doktori alebo kamarati. Bola som uplne zufala. Az ked som prisla do AA, pochopila som, ze su ludia, ktori si presli tym istym, castokrat aj horsim a dnes su stastni a spokojni bez alkoholu. Dnes uz viem, ze alkoholikovi vie najviac pomoct prave druhy alkoholik. Nikto iny mi tak dobre nerozumie.
Pekny den vsetkym!

Děkuju moc za nabídku, ale AA není pro mě. Na takové skupiny nejsem stavěná. Neumím se "přiznat do očí" i když vím, že ostatní jsou na tom stejně. O Vaši podporu tady na foru ale moc prosím. Tak nějak na ten "pomyslný" papír to aspoň teď poprvé napsat dokážu a jsem za tenhle svůj "malý pokrok" docela vděčná.

Rozumiem ti, Kelly. Ja ked som zacala hladat pomoc, zacinala som presne na tychto strankach. Zo zaciatku mi to velmi pomahalo, citala som a citala a pritom sa snazila nepit. Nevydrzala som to moc dlho, robila som to nasilu:-(. Vsetko ma svoj cas. A hlavne, niekomu pomoze tato stranka, inemu AA al. liecenie. Dolezite je, aby to pomohlo. Kazdy sme iny exemplar:-).
Len pis, ked budes mat akykolvek problem, alebo len chut sa vypisat! Pomaha to:-).

Moooooc děkuju za podporu !

Jasně, piš, už víš, že na to nejsi sama, že jsou lidé tady na diskuzi připraveni Tě vyslechnout, pomoc.Bezva, viď?

No jasně, jsem moc vděčná za tuhle možnost ! Vím, že nejsem se svým problémem sama a že jsou lidé, kteří si tím prošli nebo procházejí taky. A hlavně, že jsou z nich dnes abstinenti a alkohol nechali ze svého života odplout. Vím, že to jde a dává mi to víru, že se to podaří i mě.

A o tom to Kelly je. Pre mna bolo AA prinosom v tom, ze som videla to mnozstvo ludi, ktori boli na tom velmi zle a dokazali to, dnes su z nich stastni triezvi ludia. Kedze som v kontakte aj s alkoholikmi z cudziny, mala som moznost vidiet, ze mnohi z nich uspesne dokazali prestat pit aj bez liecebne. Zda sa mi neuveritelne, ked sa rozpravam s ludmi, ktori 20, 30 rokov ziju bez alkoholu. Tak preco by som nemohla aj ja?