Alkoholik

Dobrý den. Pročítám si zde vaše příběhy již několik týdnů a rozhodla jsem se napsat i ten svůj. Budu velice vděčná za každou radu či zkušenost.
Je mi 25 let, do svých 18 let jsem byla téměř abstinent. Od 18 do 20 let jsem občas s kamarády zašla na pivo či na drik, ale vše bylo v míře. Problém nastal, když jsem poznala mého přítele (nyní již manžela). U nich v rodině bylo normální mít neustále po ruce bednu s pivem, často také nějakou slivovici. Z počátku mi přišlo šílené, že manžel a tchán denně pijí (pár piv + občas nějaký panáček). Hodně jsem se to snažila s manželem řešit, bohužel marně. Já jsem si s nima dala pivo tak dvakrát týdně. Bohužel postupem času jsem si říkala -no co, tak když je to normální, tak si taky dám. Až ted zjišťuji, jaká to byla chyba. Nevím, zda jsem alkoholička a ráda bych to věděla. Piji sice téměř denně, ale piji pivo na chuť, proto, že mi chutná. Tvrdý alkohol nepiju, víno minimálně. Mně vyloženě chutná pivo - mám ho ráda, nepiju ho proto, abych se opila. Naopak, ráda si dám dvě piva a to stačí. Když výmečně někam jdeme a piji víc, po chvíli mi to nechutná, nechci se opít.
Bohužel mám ale alkohol spojený s mnoha činnostmi. Např. vím, že když nezajdu za manželem do dílny, kde si popivídáme (a dáme si pivo), skoro ho ani neuvidím, protože přijde z práce večer. Když výjimečně přijde dřív, pustí si televizi, takže si také nepopovídáme. A tak chodíme všichni za ním a tam si dáme pivo, většinou vypiji 2 piva denně.
Začínám už mít ale strach, zda je to v pořádku. Manžel pije více, cca 3 x měsíčně se i dost opije, ale vím, že pokud s tím nebude chtít něco udělat sám, já nic nezmůžu...

Ahoj.Pokud zůstaneš u těch 2 piv-nic se neděje.Snaž se nějaký den v týdnu občas vynechat.Neřeš to..

Klárko.Promluv si s manželem.Řekni mu,že ho potřebuješ.Myslím,že Ti chybí v podstatě komunikace(možná i jemu).I na vztahu je třeba pracovat.Pokus se mu navrhovat společné akce.Kino,výlet,procházku.Myslím,že ti vadí,že se nějak vzdalujete od sebe,máš obavy,že se tě pro práci zanedbává.Pokus se převzít iniciativu co se týká společných programů.Jinak vám hrozí odcizení.

ahojky,myslím že dvě piva denně jsou ještě snesitelné, zvlášť pokud piješ jen proto, že ti chutná a ne proto, aby ses opila. jen je potřeba dát si pozor,aby sis nezvykla dávky zvyšovat a pak nezačala pít z toho důvodu jako většina alkoholiků- jen proto, aby se člověk opil a zapoměl na všechny starosti.i když alkohol je neřeší, naopak prohlubuje..podle mého názoru alkoholik rozhodně nejsi

Dobrý den, vy zdaleka nemáte problém. 2 piva denně piji i já a to je v pořádku. Na ledviny i na mozek, či žaludek, prostě je to v pořádku. Nemusíte vynechávat, ale nesmíte přidávat. Můžete občas vynechat pivo, dát si kvalitní víno, ale max 0,5l denně.
To vše je naprosto v pořádku.
Ale o manželovi byste měla sdělit to podstatné (jak si Vás všímá, jak je to v soukromí - sex, přítomnost v cizím prostředí....)

Přeji Vám hodně zdraví a pevné vůle s manželem

Otázky na mail : Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Pane Wetasi a Vy jste kdo? Co víte o alkoholismu jako nemoci? Čím se zabýváte, že se tady takto prezentujete? Domnívám se, že nebudu sama, kdo zareaguje podobně jako já. Tady píšou a vzájemně si pomáhají alkoholici a lidi, kteří mají s alkoholem problém. Kteří si mnohdy prošli peklem, padli na kolena a znovu se zvedají.O alkoholismu jako nemoci vůbec nic nevíte, protože byste sem nemohl napsat takový nesmysl (slušně řečeno) "Nedoporučuji nikomu hned abstinovat". Snad si raději prostudujte, komu jsou stránky určené a k jakému účelu mají sloužit. Pokud potřebujete nějakou propagaci svých rad, obraťte se, prosím, jinam

jj, wetas, hlavně ten sex žejo... achjo, fujtajbl :-/

Můj osobní názor je takový, že pokud sama prosebe cítí dvě piva jako problém, ať si dá alespoň pauzu (třeba měsíc).
Jinak mi to pití pčipomíná spíš vytvořený rituál, než alkoholismus.

Ahoj, nechci Vás moc strašit, ale v příběhu vidím svůj začátek pití a to propití se k alkoholismu, taky jsem stavěl dům, kde bylo běžné, že jsme si dali po pivu a občas baňku, až jsem to přestal zvládat a musel jsem si dát už i po ránu na spravení se po několika letech jsem se propil až do stavu, kdy je těžké si nedat ale strašně jednoduché je si dát tu první baňku a nepřemýšlet nad důsledky, ale pak už vše řídí démon a nikdy nedovolí zůstat jen u jedné. U vás v tak nízkém věkumůžýe být propadnutí tomuto démonu velmi rychlé, tak cca 1-3 roky. Prosím dělejte s tím už něco nyní, pak se z rozjetého vlaku těžko vystupuje a i po léčbě je to závislost na celý život, tak jak píši výše, stačí jen jedna baňka. Přeji hodně štěstí. Tom 43 let po několikátém přepití antabusu, je to hrozný démon a kdo to nezažil, nepochopí.

Ja jsem bohuzel vyrustala v rodine, kde je alkohol na dennim poradku, takze vim, o cem pisete. Pivo a panak se podava ke kazde prilezitosti a bere se to automaticky, spise by bylo divne, kdybychom vsichni sedeli u kafe nebo mineralky. Diky tomu dodnes bojuji s alkoholem. Rikam si take ze mi pivo chutna a proto ho piju, samozrejme ho nepiju abych se umyslne opijela (ja narozdil od vas lzu sama sobe). Nanestesti, ja si neumim rict po druhem pivu dost, ze uz nemam chut... Vzdycky si reknu, ze si dam jedno maximalne dve,ale pak uz si neumim dat kafe, nebo vodu.
Takze pokud je to opravdu jak pisete, ze si date maximalne dve a pak uz nic, nejspise nemate problem, ale stejne bych zkusila zde jiz napsane doporuceni, treba mesic vynechat, nebo si nedavat pivo kazdy den, ale treba dva dny pauza a uvidite, jak to pujde.
Ja se snazim presvedcit sama sebe, ze kdyz si dam vyjimecne dve pivka, treba u grilovani, nebo u televize, ze se nic nedeje, jenze do tohodle stadia jsem se zatim nedostala.
Co se tyce vaseho manzela - jak jste sama napsala, pokud on sam nebude chtit, nejspise nezmuzete nic... tohle znam bohuzel take.