Alkoholik

No, Marku přesně tyhle pocity jsem měla taky, ale co mám dělat když jsem pako a když začnu pít, tak si nedám jedno, ale hooodně. Někde na netu, než jsem se dopracovala až sem na fórum, teda v době kdy jsem si myslela, že to ustojím, když budu pít pod kontrolou, tak jsem našla radu, že když je nějaká akce mám si vyhlídnout kámošku, nebo někoho, o kom vím, že pije rozumně-teda ne jak já, ale s mírou)))a udržovat s ním tempo...No, nevyšlo to. A tady to tzv. experimentování s chlastem mě dovedlo až sem. Třeba negriluji, jsem u grilu stávala, ale s céčkem mě to nebaví, ale mám plno jiných zábav a už nemám pocit , že bych se nebavila. Když se někam jede na oslavu a tak, tak se hlásím, že budu řídit, to pak nesmím chlastat a nikoho to nezaráží. Taky mě štve, že nemám normální záklopku v krku, jak normální člověk, a nevím kdy skončit... U toho Persenu nedodržuji dávkování, může se to zlehka překročit, je čistě bylinkové antidepresivum, a pokud´ člověku není přes 70, a nemá problémy s tlakem a podobně, tak mu to neublíží, ale navodí trošku ten klid, který potřebuje na uspořádání emocí po chlastu. Ptala jsem se na to i nejedné magistry v lékárně, a potvrdila mi, že je to nenávykové, a že pokud´ si vemu o něco víc tabletek, tak jsou to bylinky, a to takové, které i v takové míře nemůžou ublížit. Mám je sebou, možná už u mě působí i jako placebo, páč když mám slinu na skleničku, tak si dám tabletičku. Co mám dělat, když neumím pít, a chci žít. Radši takhle, než se postupne uchlastat. Třeba časem vynaleznou jak pomoc alkoholikům, aby se naučili pít s mírou, věda jde kupředu)))-i takhle se na to můžeš dívat, že to třeba přijde.
Jinak ten alkoholizmus je dedičné svinstvo, u nás se taky pilo-tatínek. Někdo kdo to vidí doma, se třeba, to na něj natolik zapůsobí, že má až odpor k alkoholu, když vidí co to dělá s rodičema a na někom se to v genech vyřádí. Je velice důležité si sám sobě nelhat, a být k sobě upřímný a přiznat si, že mám problém s alkoholem, neporovnovát se s ostatnýma,stylem, že však ten taky chlastá a já piju méně , než on, takže on je alkáč a já nikoliv...Až on bude v dělírku, tak já budu v závěsu za ním!
Ahoj a drž se,když si spomeneš na chlast, tak s tím bojuj, vždyt´ ho k životu nepotřebuješ, když nevíš kdy máš dost.
Ohnivá voda, je označení alkoholu asi pro toho, kdo neumí pít. Pro ostatní je to fakt jenom ta jedna-dvě skleničky alkoholu při nějaké oslavě, posezení, grilování, pro mě je to ohnivá voda, já piju nadnormál.

To jsme na tom uplne stejne, bohuzel Spis by me zajimalo na co si vlastnwe to cecko a ten persen beres.

Céčko šumivý piju místo piva, kvůli žízni no taky at´jsem fit-vit C. Persen je takové zahánění chuti na alkohol, abych uvolnila tu nervozitu, když uvažuji, že jedno neuškodí, tak si dám raději dám persen a jsem v rovnováze, faktem je, že poslední dobou čím dál, tím méně mám takovou tu chut´ si dát pivo, tady píšou hodně, že to je bažení po alkoholu, takže proto, a pomáhá to.

Tak dneska to bude tyden co jsem se napil naposled.Takovou chut na pivojsem nemel v zivote. Jinak tedy aptek jsem zvladl v pohode,unavil jsem se bazenem a cajovnou a sel spat k nasim...radeji. Kamaradi dneska jeli na akci do zlina,rvalo mi srdce odmitnout, ale jinak to nejde. Snad me zacnou brat konecne vazne

Marku, sedm úspěšných dnů za Vámi, půjde to i dál, počítejte a prožívejte den po dni, nemyslete hodně dopředu, mějte dobrý pocit z každého úspěšnýho dne. Když kamarádi uvidí, že to myslíte vážně taky Vás podpoří.

U nich v to ani nějak nevěřím, a abych pravdu řekl je mi to celkem jedno.Jde mi o to, abych uz nemusel poslouchatjak jsem se kde ztrapnil, co jsem zase udelal atd atd. Vcerejsek byl diky bohu taky uspesny, ale chut na pivo byla velika,porad jsem sirikal vsak si dam jen jedno nebo dve na zizen pro florbale.Ale vydrzle jsem to.

No jasně stále jakoby něco schází pivo jako tečku po dobrým fyzickém výkonu ( florbal) nebo pro uvolnění při psychickém vypětí.... Jak zjišťujete jde jenom o chvilku a ta přejde. Musí to být bezva pocit z každýho úspěšnýho dne, hlavně víkendu, ale vždy až ,, potom,,.
Vydržte delší dobu nepít a mezi tím i zjistíte, jak na tom jste ve vývoji závislosti. Problémovým pitím určitě procházíte, sám o nich píšete, nakolik je porušená kontrola pití byste se také mohl dopídit, dá se o tom lecos přečíst, také je u Vás rozhodující, že pil Váš otec. A tak to stojí za to - vydržet, moc Vám to přeju.

Marku chut´ mám taky, ted´ už méně často, ale vím, že kdybych někam zapadla, kde se pije s tím, že si dám taky, ale jenom trochu, tak to nedopadne dobře--to by bylo fiasko. Je bezva, že se snažíš, časem a pravidelnou konzumací alkoholu, bys kromě jiných negativních zaležitostí si načal i zdraví. Je to adrenalin nechlastat, když chlastat neumím...Pro člověka ,který je celý život abstinent a nebyl alkoholik, nebo umí pít, tak tady ten drill nezažije, když se snažíš změnit svůj postoj k alkoholu a odmítat ho. Není to jen tak, musí se hodně chtít udělat rozhodnutí s tím skoncovat a přiznat si, že já neumím pít, že jsem alkoholik.

Ahoj, když to tak vše čtu, tak dohromady máme všichni hodně společného. Vezmu to popořadě. Je mi 27. Pravidelně piju přes 4 roky, poslední rok co žiju sám už bez debat každý večer, krom víkendů. Bylo jen otázkou času, kdy se to provalí ven. Stejně jako ostatní jsem si už způspobil hodně ostud, v baráku se bojím chodit, protože vím, že to sousedi ví mám z toho deprese. Když to prasklo a dozveděla se to přítelkyně i nejbližší okolí, šel jsem s tím ven. Přesněji řečeno vše mi zařídili a já jen musel v doprovodu sehnat tu odvahu a přiznat si, že jsem opravdu v háji. Byl jsem poprvé na skupině. Chci se léčit. Nevím co mě čeká. Máte někdo zkušenosti s léčbou? Můžu jen ambulantně.

Ambulantně- braní antabusu, návštěvy psychiatra, skupina AA.Nejdřív vyzkoušej Alexi toto, pak uvidíš, posoudíš sám.Počítej s tím, že ani kapku alkoholu!Jde to.