Alkoholik

Ahoj člověci, už si to tu pár dnů pročítám. Vím, že su alkáč. Stejně jako to vědí lidé kolem mě. Je mi 35 a slopu už od 2Oti denně. Byly tam sice nějaké přestávky, ale nikdy jsem to nedokázal ustát. V posledním roce jsem chtěl nastoupit na léčbu, ale nedávno se "kamoš" vrátil z "dovolené" v Kroměříži a přivítali ho slovy: No vy jste tu poprvé, tak pro vás je tento pobyt pouze seznamovací. Co je to za podporu?! Do léčebny nechci. Chci zkusit pro to to něco udělat sám. Přemýšlím nad AA, od obvoďáka mám už vypsanou doporučenku k psychiatrovi/logovi. Jaké máte zkušenosti?

Co se týká léčebnny a pobytu v ní.Byla jsem před rokem v Kroměříži.Ze všech pacientů,kteří tam byli součastně se mnou nepiju už jen já.Je pravda že velká většina při své první léčbě není přístupná k tomu,že jsou doopravdy nemocní,že toto je progresivní a smrtelná nemoc.Já jsem po své první léčbě také podlehla vlastnímu přesvědčení,že už jsem vyléčená.Stále jsem bojovala se svojí nemocí,tím i sama se sebou,než jsem dokázala přijmout,že má alkohol nade mnou převahu,že pokaždé zvítězí.A JEDINOU CESTOU JE NEPÍT A UDĚLAT VŠECHNO ABYCH SE NEPILA.Psychoterapie může pomoct,jedině za ceny tvé upřímnosti,jaké budeš schopen.Může ti pomoct najít cestu sám k svému nitru-tam kde jsou kořeny tvého vlastního já.AA ti dá cestu,jak se vypořádat se svojí nemocí,minulostí,sám se sebou a ostatními lidmi.Naučí tě žít a přijímat jinak,než tomu bylo dřív.Psychologická cesta je cesta k duši a porozumnění sebe sama.Není to otázka jediného sezení.U mne to byla otázka roků.Stejně jako to,aby ti pomohlo AA není záležitost jediné docházky -je cesta na celý život.Je to cesta osobního rozvoje.

Pavle, nevěř všemu, co pacienti povídají o léčebnách.Tvému kámošovi asi moc z léčby nedošlo, zřejmě nevydrží abstinovat.Zkus nejdřív AA, na Moravě fungují bezvadně, když se ti i tak přestat pít nepodaří, ber léčebnu, a nemusíš jen do Kroměříže.Hlavně skonči s pitím, jsi ještě příliš mladý na to, abys skončil jako troska.

mno nevim. Znám několik lidí co byli v "léčebně" a všichni pijí dál. Jeden už pošesté- z Bílé vody se vrátil jako troska.
Mně alkohol vzal už skoro vše-rodinu, děti, peníze, práci. Jediný kdo mě drží je přítelkyně.
A k nadpisu: Vím že to jde, ale okolí mi to nedovolí. Mám docela dost kamarádů a to je furt neco- mám narozeniny, rozvádím se, našel sem si novou práci, co budeš doma sam, pojď grilovat atd. Už sem aji přemýšlel, že se odstěhuju někam do pryč, ale utíkat sám před sebou asi taky není řešení

Neřeš okolí, kdo, co...ty nepij.A kamarádi?Musíš chodit s nimi pít?Budeš se divit, až padneš úplně na dno, kolik ti těch "kamarádů" zbude.Nevymlouvej se pořád, začni na sobě makat,a utíkej na AA nebo do léčebny. Vůbec netušíš, do čeho padáš.

Libo, vím, že se tu s nikým nemažeš. A tak to asi musí být- my co slopem máme vždycky milión omluvenek. Aco je dno už vím, ale vždycky se mi z něj podařilo vyhrabat. Jen teď nějak cítím, že už by se to nemuselo podařit. Proto asi píšu tady ty svoje sračky co mám v hlavě. Prostě to musím ventilovat nebo se zblázním.SRY