Alkoholik

Předchozí příspěvek ...reakce na Sochaře, znáte to ...to ten třes..

Pepa len to vydrzat. je to hrozne,ale da sa to zvladnut. vsetci sme si tym presli.mozno tie dnesne stavy ta donutia,aby si prestal pit. ja som sa pokusala predtym velakrat,ale nikdy som to nezladla az naposledy skoro pred rokom to co som zazila ma donutilo sa nad sebou zamysliet

Tak vydrz, prekonej krizi. Zkus to "vyspat", i kdyz to asi moc nejde, co Ja to az takhle nemam, jen jednou jsem to zazila a to jsme spali ve stanu (noc priserna!!!) a pak celodenni silena cesta vlakem s prestupovanim v Praze. Tam hodina pauza. Zkousela jsem WC na hlavaku, studena "sprcha" hlavy,a krku, zvracet neslo, jist ani pit taky ne. Srdce az navrch hlavy, studenej pot. Třes jak kdybych doatala,pecku. Vsichni sli na jedno, ja pochodovala pred hlavakem mezi kurvama a smazkama a myslela, ze chci umrit. To jsem pak nepila... ake otrnulo a ...
Bude lip

Pepo, znám to, prošel jsem tim. Jde to, zbavit se toho. Tak se drž!

Pepo, já, když byl dole a byl jsem znechucený sám ze sebe, z toho všeho, tak mi pomohlo to, že jsem se virtuálně propleskl, přestal se litovat a začal pracovat na proměně. Ty, stejně jako ostatní alkoholici máš bordel v duši, v hlavě a všude kolem sebe. Máš viď? První a nejjednodušší je začít odstraňovat fyzický bordel, který Tě zajisté obklopuje. Ikdyž Ti je špatně, jde na tom pracovat. Stejně toho moc teď nenaspíš, tak na tom můžeš začít hned teď. Nelež a neciť se jako oběť zločinu alkoholového lobby. Nejsi žádný chudáček. Jse jen Hňup, který huntuje život svůj a životy jiných tím, že to do sebe liješ. Začni uklízet, vyper si. Já si u toho představoval jak uklízím kolem ve své duši. Pomáhalo mi to. Ač fyzicky úplně v hajzlu líbilo se mi, že za pár hodinek dokážu radikálně proměnit své nejbližší okolí k nepoznání. A můžeš ten okruh pak rozšiřovat. Bude se ti líp žít v pořádku a nějakém systému a přenese Ti to i do duše. V hlavě si to musíš srovnat sám. Už jsem tu několikrát psal. Začni číst třeba zde na fóru, knížky - Úsměvy smutných mužů, koukni na youtube na Až opadá listí z dubu. Začni se o ten Alkoholismus zajímat, zajímej se o to jaký to všechno má vliv na tělo, na duši. Uvědomíš si tu devastační sílu chlastu. Pracuj na tom a časem si uvědomíš jaký jsi byl Vůl, že jsi se tak ničil. Pracuj sám na sobě. Můžeš mít tisíc psychologů, tisíc doktorů a když nebudeš chtít Ty, tak ni nepomůžou. Zvedni se, seber síly a začni uklízet. Ráno Ti bude líp. Žít abstinencí je odlišné od žití v alkoholismu. Začni hledat ty rozdíly, začni přemýšlet o tom, že se chceš zachránit a mysli pozitivně.

Pepo, koukal jsem, že toto je už několikátý pokus o abstinenci od registrace zde na fóru. Stejně jako Sochař, Včelař i další zde vím co je absťák a vše co k němu patří. Myslím, že už to taky dobře znáš ze své zkušenosti. Činnost co popisuje Včelař je dobrá rada pro začátek, to opravdu udělej. Poté, až ti bude zítra o něco málo lépe, začni přemýšlet co bude dál. Pokud nemáš rodinu a žiješ sám v tom zánovním domě, docela bych doporučil léčebnu. Když to necháš bez pomoci a budeš pokračovat v životě beze změny, je celkem jisté, že znovu spadneš do závislosti. Vlastní zkušenost.

Léčebna je k ničemu, pokud člověk není odhodlanej sám se sebou něco dělat. Jsou tu názorné případy. I kluci na AA vyprávěli o cestách po léčebnách v českých luzích a hájích a nic. Až uvědomění si svého problému a své vlastní přesvědčení s tím něco udělat to změnilo. A takto přesvědčený člověk si myslím nepotřebuje léčebnu. V tom případě léčebna již funguje jako strašá, pro odrazení od znovunapití se. Všichni víme jak jsme mi alkoholici tvrdohlaví a umínění, když se rozhodnem se sebezničit. Nikdo, nic a žádná léčebna na světě nás nedokáže zastavit. Takže tu umíněnost je třeba odvrátit od sebezničujícího jednání a nasměrovat ke své vlastní záchraně.

Včelař napsal:
Léčebna je k ničemu, pokud člověk není odhodlanej sám se sebou něco dělat. .

Nemyslím si že je to k ničemu, když žiješ sám bez opory, jsi v chráněném prostředí a máš k dispozici psychologa. Doma v kolotoči stereotypu je malá šance, podívej se na mě. Vynechal jsem doléčování a řekl bych, že je problém na světě

Netvrdím, že mám ve všem pravdu, ale my alkoholici, kteří jsme se propili tak daleko, že jsme koukali smrti do očí si myslím žádnou léčebnu nepotřebujem. My už jen potřebujem se ve své hlavě rozhodnout mezi dvěma otázkami. Chzi žít, nebo chci chcípnout? My už jsme si s chlastem zažili svoje a dá se říct, že všechno známe. Nikdo nás nic už učit nemusí a nás, kteří jsme se rozhodli, že chcem žít už nikdo o kladech abstinence přesvědčovat nemusí. Ti co to opravdové peklo nepoznali, tak pro ty jsou ty léčebny. Pro Šantalky, Kateřiny, a desítky dalších co se tu mihnou. Jsou tu týden, měsíc dva a pak zmizí, protože pookřáli, nabrali sil a hledají cestu jak kontrolovaně pít.

Neříkám, že to tak je. Ale já to tak vidím. Ale moje názory a úhly pohledu se neustále mění. Vidím věci úplně jinak, než, když jsem pil. Viděl jsem je jinak, když jsem čtvrt roku nepil. Věci, které jsem viděl jinak po čtvrt roce nepití se změnily po půl roce. Co bude za rok, za dva? Uvidím, kam se postavím a z jakého úhlu se budu dívat potom.

Občas na hřbitovech bývá nápis. To co jste Vy, byli jsme i my. To co jsme my, budete i Vy. To samé v pozměněné formě lze aplikovat na alkoholiky. A je třeba si je s pokorou přiznat. Takovej zechcanej bezdomovec na lavičce klidně může rozveselenýmu mladíkovi s falškou v ruce sdělit to co jsem výše citoval. Ale to člověk pozná až, když je téměř pozdě. Já ještě na jaře 2014 byl přesvědčenej, že na tom nejsem tak blbě jak na tom byli a jsou ti kluci z AA. Za rok jsem byl na tom hůř, než jsem si vůbec dokázal představit, že na tom člověk může bejt.