Alkoholik

Včelaři, já s Tebou celkem souhlasím. Alkoholik co si přizná problém, prožije vítězství nad smrtí a je rozhodnut už nepodlehnout ? snad ano. Záleží však na spoustu okolností: muž či žena, povaha, zázemí, děti, přátelé, partner, rodina, postavení v zaměstnání … atd. Dále jak dlouho je závislí, kolik jsi toho denně vstřebal, přidružené zdravotní problémy – játra, slinivka, ledviny, srdíčko v neposlední řadě mozkovna. Ne každý zvládne delirium tremens doma. Prostě, já osobně jsem zastánce léčebného programu. Máš spoustu času uvědomit si problém, řešit nadělané chyby, rozvrácené vztahy. Jsi chráněn od okolního světa a alkoholu v čistém prostředí s lidmi, kteří mají stejný problém. Po dobu tam, máš možnost spousty terapií, zkoušek, přednášek a podobně. Hodně se tam vypíšeš, zavzpomínáš co a jak kdy bylo. A to, že se tam musí uklidit rajóny ? pcha… doma snad také každý uklízí, ne. Máš stravu 3x denně i pečivo večer. Pokud je závislá osoba bez rodiny i přátel, nedostupná pomoc AT, AA daleko, tak si myslím, že je léčebna to správné místo, které pomůže více než vlastní rozhodnutí. Ovšem vystoupením z léčby to nekončí, člověk musí tak jako nemocný diabetik si vzít inzulín, nepodcenit doléčovací program, což jsem třeba udělal já a následně na to recidivoval. Kdyby moje nynější situace byla o maličko jiná, neváhal bych si to v palici okamžitě srovnat opětovnou léčbou a zařadit se tak i zpět do doléčovánu.

Nemůžu čerpat z vlastních zkušeností o tom co dá léčebna. Já nabyl dojmu, možná špatného, že léčebna může zkrátit tu cestu od nadměrného pití a díky ní můžete přeskočit třeba ten poslední můj tragický rok před tím uvědoměním. Může Vám dát do halvy to na co jsem postupem času přišel sám a přivést k tomu okamžiku uvědomění zas o něco dříve. Pak už záleží jen o přístupu. Podle mě, když se podaří přesvědčit hlavu, že už nepiju a chlast se mě už netýká, tak pak odpadaj problémy s bažením, chutěmi a stesku po chlastu. Dodnes nevím jak přesně popsat co cítím ve vztahu k chlastu. Řekl bych, že je to ta často zmiňovaná apatie k němu. A nevím, zda se to jde naučit, nebo se k tomu člověk prostě musí dostat sám. Buď se k tomu propít, nebo nějakým zázrakem? Už jsem to dřív psal. Kdybych byl pes takových schopností jako jsem měl coby alkoholik schopnost sehnat peníze - legálně- , schopnost najít místo, kde se dá sehnat chlast a schopnost pro to udělat cokoli, musel bych být psem, který dokáže aportovat družice z oběžné dráhy. Pamatuju si, že když jsem byl v rauši, že jsem se vyloženě smál a bavil se tím jak si vždycky co se týče chlastu dokázal poradit... To byla vyložená oddanost a posedlost alkoholem. Kam se to všechno ztratilo? To už neřeším. Teď jsem oddaně posedlý životem. Miluji žití, všímám si věcí, které jsem nikdy neviděl. Vnímám život úplně jinak. Jak jsem psal. Usnul jsem v životě, když mi bylo patnáct, a probudil se o dvacet let později. Usnul jako dítě a probudil se jako dospělý. Všechno to mezi tím jsem vyplnil chlastem. Ano, nebyl to jen chlast, ale všechno to bylo v jeho stínu.

Dnes věřím, že se mi podařilo za dvaceti lety pití, chlastání a nakonec alkoholickým orgiím zabouchnout dveře jen díky osobní zkušenosti a získání respektu před smrtí. Možná za to můžou i ty všechny věci kolem, který jsem zažil, kdy jsem se v hlavě pohyboval v jiných světech. Nikdy jsem nechápal co se myslí tou pokorou. Dnes si dovolím říct, že začínám chápat co to ta pokora je.

Věřím, že už se tam dolu nikdy nepodívám. Chci tomu věřit. Ale též vím, že je snadné spadnout, takže jen nečekám jestli spadnu, nebo nespadnu, ale snažím se stále zdokonalovat v tom jak se dostat výš a výš.

Včelaři,tohle si přečíst po ránu,to by musel být člověk už hodně otrlý,aby si došel pro flašku.
Napsal jsi to dokonale.A jak já říkám,všechno začíná v hlavě
Hezké ráno všem!

Tak jsem vstal, po včerejším proleženém, propoceném, protřeseném, dnes docela ok, i jsem se drobet vyspal.

Díky za podporu všem, budu reagovat na dva přispěvatele,
ostatní nechci urazit, ale u Ladislava a Včelaře toho mám hodně společného.

Ladislave, tak možná máš pravdu, ale léčebna ne, já bych jí nedal, strašně nerad dodržuji nějaký řád, vojna to byl pro mne očistec, já i v práci nějak moc nedodržuji, pravidla, ale výsledky mám, a tak mi nadřízení dají pokoj.

Včelaři... toto přesně sedí... Nejsi žádný chudáček. Jse jen Hňup, který huntuje život svůj a životy jiných tím, že to do sebe liješ. Začni uklízet, vyper si. Já si u toho představoval jak uklízím kolem ve své duši. Pomáhalo mi to. Ač fyzicky úplně v hajzlu líbilo se mi, že za pár hodinek dokážu radikálně proměnit své nejbližší okolí k nepoznání. A můžeš ten okruh pak rozšiřovat. Bude se ti líp žít v pořádku a nějakém systému a přenese Ti to i do duše. V hlavě si to musíš srovnat sám..... Uklidit už potřebuji a to jak v bytě tak na zahradě, jsem za poslední dobu jen sekal trávu, ale jinak...

Včelaři - dokonale napsáno.
Ano, vše je v naší hlavě. Já si asi na to své "dno" ještě nesáhla -dle popisů zde. Nikdy jsem nevypila tolik, aby mi hrozila smrt, ale popisy zde mi asi stačí
Možná mne to čeká, nevím. Ale to "přehození" v hlavě myslím mám za sebou. Stěhuju se a to je neuvěřitelný stres pro mne. Jen jednou jsem se v sámošce úplně vyčerpaná zamyslela nad regály s vodkou (jak by se mi na chvíli ulevilo) - ale nevím, jak to popsat - tohle prostě není už moje "kafe" :)Jakoby se cukrovkář koukal na regály s dortama..jo, je to tady, všude kolem mne..ale ne pro mne. I to není přesné - cukrovkář nesmí a láká ho to, já v podstatě můžu, ale nezajímá mne to - nic mi ty lahve neříkaly..divný.
Ignorace, apatie.. nevím, prostě jsem jen vyřadila pití ze života.Jednoduché. Není to pravda žádná hitparáda, člověk je takovej jako bez emocí..mno jo, když se léta řeší kde a jak se napít, kocoviny, absťáky..nahoru, dolů... ten střízlivý život je v podstatě pak nudný
Ale doufám, že jednou vyjdu ven a jako ty se nadechnu - a řeknu si - život je krásnej
Zatím mi to moc nepřijde, ale nepiju jen něco přes 4 měsíce. Z nejen tvého psaní koukám, že srovnání psychiky trvá dýl. Budu se teda těšit na příští léto
Stěhovací stresy zatím řeším ranním Neurolem, ale ne každý den ..bojím se toho, neb hezky hodí do pohody na celej den.Ale jsem pak takovej ...zombík
Všem držím palce.. jde to, ale lehké to opravdu není, ale on je život i tak dost sám o sobě otravný..

Děkuji za ohlasy. Jsem rád, že se tu někteří stotožňujete s mými myšlenkami, postřehy a názory. Netvrdím, že jsem sežral Šalamounovo hovno, že vím vše, ale vypil jsem moře hořkosti a nabral si u toho kýble zkušeností, tak se mi snad, třeba, podaří někomu malinko pomoci k tomu, aby popostoupil ze svého osamělého ostrůvku uprostřed toho oceánu chlastu kolem a pomůžu někomu získat drobet jiný úhel pohledu na věc.

Přeji všem hezký den.

Čebelár

Včelaři..ač jsi opravdu to Šalamounovo hovno nesněd, mi osobně pomáháš tedy hodně .. v abstinenci. Píšeš přesně to, jak to mám já a i víc (jen to neumím popsat)
Já totiž nevím třeba, jestli tahle fáze ignorace pití je jen momentální a třeba se zítra nezleju jak delegát.
Díky tobě vím, že to "přehození" v hlavě může být i dlouhodobé.. jen to pěstovat, i když momentálně jsem ve stresu.A dát tomu čas,hodně času
Jako fakt jsem nevěřila, že je to tak prostě snadné to nepití.. pořád tak nějak čekám recidivu, že si prostě tu flašku vodky koupím a vyžahnu..ne že nechci, ale kupodivu nemusím
a ona vlastně ta recidiva nemusí ani přijít... možná mám svý malinký "dno" za sebou.. )
Nevím, uvidím .. ale když to tu otevřu, tvé příspěvky z třeba časných ranních hodin mne nakopnou. No ty jdeš asi obstarat včelstvo.. a já touto dobou běžela pro placku do nonstopu.. tfuj
Hezkej den všem

Včelaři i teď mám pocit, že jsi napsal něco za mě, jen prostě líp a barvitějc. Taky se mi vyhnul pobyt v léčebně a jsem si jistej, že po propitým mládí, velkým kuse života, žiju teď vlastně-teprve dospěle, no, to teda za 5 minut 12.
Pil jsem a vše pořád řešil a pohyboval se v rauši, stresovým a vlastně až na spoustu toho kalu a hnusu, co ochlasta spolyká, se mi pořád docela vedlo. Ale už jsem měl asi smrt a předtim nebetečnou únavu a sprostotu, určitě demenci, pěkně zakouslý v kostech, v mozku, všude.
To, že jsem z toho alkokola slezl, patří určitě mezi největší a nejúžasnější událost mého života.

Ahoj vsichni, i JanoK;-)
Diky za vsechny postrehy. Vim, ze mi moc neverite, presto se chci podelit o nove nabyty pocit klidu a ulevy z toho, ze nepiju a ani nechci a mam radost. Umim si predstavit vsechny situace bez chlastu, pokrok, driv jsem se toho bala. Davate mi impuls, vim, opakuju se, ale jsem zas o kus dal a verim, ze to vyjde. Uz se nechci vracet... Je mi ted dobre, po vsech strankach, ani to prazdno tam neni.
Dnes jdem na jarmark a ja se tesim, nebojim se. Hezky den..

Šantalko drzim palce
ja to tak dobre napisat neviem ako to napisal Včelař i Sochař,ale vo vsetkom maju pravdu. za ten skoro rok co nepijem tak pozorujem na sebe,ze ten mozog sa dava nejak do normalu a ako napisal Včelař preskocili sme do dospelosti. Co som si vsimla, tak uz nie som ufnukana,nespadam do sebalutosti neobvinujem vsetkych okolo seba. Myslim si,ze konecne zacinam zit a robit veci, na ktore som nemala predtym cas.
prajem vsetkym pekny den