Alkoholik

Ano,maš recht.No musime si znovu resetovat mozog..ma v sebe virus..alkoholicky.Hold..je to tak.Ale mam ciel- triezvy život.No tie chute!! Pakareň.Niekedy sa mi sniva o pive.ten pocit ...dat si pivo..no som ticho..radšej.

Moc, moc vám všem, kteří jste mě podpořili v mém současném boji s endogenní (tj.ničím nezapřičiněnou) těžkou depresí, děkuji. Opravdu mě to potěšilo a povzbudilo. Čtu vás všechny stále, jen psaní mi dělá potíže. Je to tak strašně ubíjející, ta nechuť a nemožnost cokoli dělat. Jak tu kdosi radil Láďovi - sudý den kopat jámy a lichý den je zas zahazovat, ach jo, jak ráda bych takovouhle, sorry, stupidní radu využila. No nic, budu bojovat dál. Naštěstí nemám žádnou chuť na alkohol, kdoví, jak by to dopadlo. Nebo bohužel nemám? V dobách svého aktivního alkoholismu jsem si říkala, že kdybych někdy chtěla spáchat sebevraždu, provedu to upitím se - že si jaksi před smrtí ještě užiju. Teď mi ta představa nic neříká, naopak při představě např. flašky vodky se mi mírně zvedá žaludek. Za měsíc bych měla mít tři roky abstinence, snad se toho dočkám. Možná je to, co mě potkalo, nějaká zkouška, zda vydržím.

Když čtu o Láďovi, je mi ho tak líto. Vím Láďo, jaké to je, takovýhle pád. Jednou jsem zrecla po osmi měsících, jednou po roce a čtvrt. Ty "recidivy" po pár týdnech nebo třech, čtyřech měsících ani nepočítám, to bylo v podstatě trvalé pití, žádná abstinence. Výčitky ze selhání jsou zlé, to ti každý věří. Mě hlavně děsí to, jak prostě vidím, po všech zkušenostech svých a svých známých, jak je ten alkoholismus strašlivě záludný a přitom předvídatelný, ty příběhy jsou jak přes kopírák. Nechci se vytahovat, ale já jsem věděla po tvém prvním příspěvku o té první Plzničce, jak dopadneš. Nevěděla jsem sice, jak rychlý nebo pomalý to bude mít postup, ale že skončíš v těžkých opilostech mi bylo jasné. Snad se ti podaří to zarazit bez léčebny, snad. Víš, mám známého, který nepil dvanáct let, pak si dal a od té doby se už pět let plácá opět po léčebnách, zcela zdecimovaný a deprimovaný. Být tebou, zkusím ten Antabus, jak tu kdosi radil. Ale bohužel myslím, že si chceš - ač si to rozumově nepřipouštíš - tuhle recidivu ještě chvíli užít, že ještě nepřestaneš. No, snad to nebude dlouho trvat než se "dopiješ", přála bych ti to, je to trápení. To jak píšeš o návštěvách rodičů, to je tak přesné. Představ si, že mně se podařilo několikrát jet na návštěvu s půllitrem vodky v sobě a naši to nepoznali! Ale ten stres a výčitky, to bylo něco.

Co je se Stopkou, zaregistrovala jsem nějakou poznámku že má problémy? Nebo jsem to špatně pochopila?

Reminescence,
zdravím,
jenom mi nesedlo užívání léků, bylo mi po nich ještě hůře. Nechci to tu, ale zatěžovat sebou, tak píšu jenom okrajově abys byla v obraze.
Jsem ráda, že už píšeš a snad Ti už bude i lépe.
Pro ostatní
Zdravím Vás, čtu Vás , jako administrátor jsem Vám k dispozici, teší mně, že je Vás tu už tolik a že se vzájemně podporujete.

Reminiscence z vlastní zkušenosti musím vyvrátit jednoduchost sebevraždy upitím se. Jak jsem tu již dříve rozepisoval, mé psychické rozpoložení z chlastu bylo na takové nízké úrovni, že jsem se rozhodl výše zmíňěný způsob. Měl jsem osobní zkušenost, že coby mladý kalič začátečník jsem se s kamarády vsadil, že vyexuju ferneta. Pamatuju si, že se mi podařilo vypít jen třičtvrtě flašky. Strašná prča. Pak si pamatuju jen probuzení napojenej na JIPce. Odsud pramenilo mé poznání, že když to zkoncovat, tak se upít takovýmto způsobem. Loni jsem se to rozhodl uskutečnit, protože už jsem fakt neviděl jiné východisko. Též mi to přišlo docela promyšlený, protože když někde chcípnu (v té době jsem se vůbec nepovažoval za člověka a i úroveň prašivého psa pro mě byla nedosažitelná) bude tím pádem doplacená hypotéka, jelikož to tak je stanovený ve smlouvě. Tedy v případě, že nespáchám sebevraždu. Na nějaký věšení nemám žaludek a jsem srab. Byl jsem si jistý, že kdybych měl v ruce pistoli, že si hlavu prošiju, ale žádnou pistoli nemám. Nevím, zda je možné oficiálně spáchat sebevraždu uchlastáním se, ale dnes nemám chuť se tím zabývat, ale předpokládám, že ne. Nikomu jsem nic neřekl a uprostřed jednoho takového megatahu za smrtí jsem se sebral a šel do lesa. Dál to znáš.
Problém je v tom, že člověk za ty roky chlastání získá strašnou schopnost se s tím chlastem vždycky nějak vypořádat ačkoli je úplně grogy, bezvědomí. Normální člověk by byl 5x mrtvej. Pamatuji jak jsem se v tom lese probudil a byl vyloženě nasranej, že zase nic. Že zase vydim vycházet to zasraný slunce. Jak je to možný. Přitom jsem se s ním na druhý straně kopce večer loučil vypitím litru rumu snad během čtvrt hodiny. A to nebylo všechno co jsem měl pro ten večer přichystaný. Prostě, všude kolem mě vychlastaný flašky a slunce na druhý straně. No nic i na takovou alternativu jsem byl připraven a ještě to dvakrát zopakoval. Vždycky to slunce zase vylezlo...

I dneska vylezlo, ale dneska jsem za to rád. Ale vždycky si vzpomenu na okamžiky, kdy tomu tak nebylo. I takové zkušenosti zřejmě můžou za to, že momentální abstinenční období je pro mě úplně to nejjednodušší z těch co jsem zažil a dává mi přesvědčení, že poslední "TYVOLEMĚJEBLBĚJÁNATENCHLASTUŽSERU" bylo tím posledním.

Tím jsem jen chtěl ukázat, že upít se je mnohem těžší, než se zdá. Tedy, ale alespoň pro norka, kterej lije champions league.

Všechny vás opět zdravím,

-neděle-
Sluníčko v plné síle, Ladislav nic moc, nebudu si stěžovat slibuji, možná jen maličko.

Reminiscence: kdyby to jen maličko šlo, udělal bych vše pro tvou lepší náladu, třeba stojku.
Holka, já depresemi trpím také, takže vím docela dobře oč jde. Chtěl bych tě alespoň maličko potěšit tím, že jsem čistý, dokonce jsem bez obav, sice s léky ale čistý, navštívil rodiče. Jsou v pořádku i když budou tento týden jezdit po vyšetření. Maminka je nějaká horší. Ani jsem nemohl utrousit zmínku o sobě ( myslím, že by to bylo pak na sanitu ). Prosím tě drž se, třeba v pelechu u telky, ale drž.

Stopka: díky za podporu, já nevím co napsat, hlídej nás od chlastu ! Jak se dnes cítíš ?

Včelař: chlape, měl jsem v blázinci kluka co vyprávěl svůj příběh, kdy recidivoval po pěti letech. Ten příběh o lese a smrti se téměř naprosto shoduje s tím tvým. On tedy navíc do toho lesa přijel autem a když ho po týdnu našla policie termo - kamerou, nebylo vůbec nikomu jasné jak se tam autem dostal doprostřed lesa bez cesty.

Včelaři díky za reakci. Já nemyslela takovou rychlou sebevraždu jako ty, jako že se jeden den zleju a druhý už se neprobudím, to vím, že nefunguje. Ale postupně se upít dá, to jsem bohužel zažila u svého přítele. Ke konci už takové polokoma, alkohol mu nosila matka, už nebyl schopen pro něj dojít a zemřel na celkové selhání organismu. No, žádné veselé téma, on to už prostě vzdal a je to hrozná škoda, byl to vyjímečný člověk. Ale ta nemoc byla silnější. Jinak jsem hrozně ráda, že se ti tvůj pokus nepodařil, protože podle psaného projevu jsi hrozně prima chlap. A taky mám nějakou zažitou představu, že včelař nemůže být prostě špatný člověk. Když má rád ty malý zvířecí tvorečky

Láďo, díky za podporu, jo kdyby mi pomohly tvoje stojky, tak si piš, že stojíš na hlavě týden v kuse, jak je mi blbě. Ale už trošičku získávám humor, snad se to bude pomalinku zlepšovat. Držím palce, ať se to lepší i u tebe.

Nejhorší je, že všichni jsme neponaučitelní. Všichni pořád svádíme boj s chlastem. Bez úspěchu. Chlast semele úplně každýho.

Dneska je tomu 4 měsíce co jsem začal abstinovat. Připadá mi to čím dál neuvěřitelnější kam až jsem to nechal zajít. Ale měl jsem to štěstí, že u mě stáli nejbližší. Je mi líto, že jsem ubližoval všem kolem sebe. S tím už, ale nic neudělám. S čím mám možnost pohnout je to co bude. Občas mě popadá vyloženě vztek, když si čtu jak tou samou cestou, po které jsem šel já se vydávají další, kteří nechtějí pochopit, že ta cesta vede do pekel. Až včera jsem se nad tím zamýšlel a přišel, že jsem vlastně byl taky takový. Mohl by mi říkat kdokoli - cokoli a stejně bych šel dál tou pekelnou cestou. Tak strašně bych chtěl lidem pomoct, třeba i svým příkladem a zkušeností. Sám se nepovažuju za zachráněného, ale momentálně mám ten nadhled, který chlastající na cestě do pekel nemá. Možná bysme se měli nějak nakontaktovat, aby když se někdo dostane tam kam třeba Láďa,aby byl vždycky někdo, kdo by třeba pomohl v rámci svých možností a schopností. Líbilo se mi jak Stopka se snažila podat pomocnou ruku Láďovi. Kdo jiný mimo lékaře v léčebnách může alkoholika chápat než zase alkoholik - třebaže toho času abstinující?

Tobě Reminiscence přeji optimismus a všem ostatním přeji, aby našli zase tu správnou cestu.

Včelař,

Výborně napsané. Ono to tak vlastně i fungovat má, že v léčbě se lidi podporují a ven si vynesou kontakty a mají možnost volby si pomáhat při potížích. Bohužel, zase ta realita, což jistě potvrdí i reminiscence. Např. já po léčbě měl kontakt asi na šest kluků, co byli v léčbě naprosto vzorní. Za 14 dní už na tři a za měsíc mi volal poslední jestli nechci zajít na pivo.
Na posilovací léčbě jsem se pak zase dozvěděl novinky. Kluk co byl premiantem ještě za mě, ale na něho sem si kontakt nebral, neseděl mi. Tak úspěšně složil maturitu z abstinence a byl v pátek propuštěn po 5-měsících. V sobotu volala jeho paní dopoledne, že leží vedle ní s otravou alkoholem a venku před domem rozbitá škodovka na odpis. A co že s ním má dělat, ať si pro něho z léčebny dojedou )))) Samozřejmě nedojeli a milou paní odkázali na záchytku.
Chci jen napsat, že alkoholismus je opravdu mrcha a s tou podporou, alespoň malou máš pravdu. I mě Stopka moc mile překvapila a vážím si jí. Chlape, držíš se velmi dobře, a tvé názory zde na fóru jsou přínosem.

Reminiscence, pokud už se ti dnes podařilo vytvořit na tváři alespoň maličký úsměv, mám radost i já. Díky že píšeš. Hladím tě.

Kdo mě trochu dnes zklamal je Zdenda, tam je to jasné … ten pohovor v Bratislavě ? nevím, nevím

ladis

Ahoj vsem: dnes 239.den bez gamblu


Taky pozorne ctu pribeh ladislava.
Muze byt inspiraci i varovanim pro ostatni.
Ted lado vydrzet a znovu bud prikladem.

Tp co pise vcelar o kontaktovani se a podani pomocne ruky ve slabe chvilce aby se dalo pripadne zabranit tomu co se stslo ladovi - to v soucasnosti resime a dofam dotahneme do nejake prijatelne uspokojiveho stavu na diskuzi gambleru. Vtuto chvili mame zalozen online chatovou mistnost a v pripade ze nekdo pozada o schuzku a ma neodolatelne bazeni , da se zatim aspon takto zabranit recidive ....VJsme na tom podobne jako tady, vetsina jsme abstinenti samolecitele, v lete planujeme spolecnou navstevu ag.Tvori se tady taky dobra parta nadsencu, kteri chteji se svoji zavislosti zatocit a vi, ze jedina spravna cests je trvala abstinence, proto myslm ze vcelaruv navrh nebi nerealny a mohl by byt prinosem pro stejne nemocne, protoze jen clovek se stejnou diagnozou muze pochopit a vzit se do pocitu cloveka volajiciho treba i mlcky o pomoc

Lemog

Lemog ,

Chtěl bych se ti omluvit, nechoval jsem se k tobě v posledních dnech pěkně. Myslím, že to bylo způsobeno těmi hádky mezi tebou a Dee. A také tím, že jsem pod tíhou drogy alkohol byl strašně nejchytřejší. Prostě bych byl kluku jen rád, abys mi odpustil. Díky, pokud si to alespoň přečteš. Přeji ti příjemný den a úspěch v boji který vedeš.

ladis