Alkoholik

Renata prokázala nízkou míru sebeovládání.Nemá toho mnoho vyřešeno.Přejme jí tedy,ať získá nadhled a sebejistotu:-)

Jane, ale nervy jsem neztratila. Jen to byl projev nad situaci co se tu dělo a s pomocí to určitě nemělo co dělat. Jen rýpaní kdo z koho.

Jinak všechny zdravím a držte se, to léto a dovči a posezení venku láká k alkoholu.
Všem hezký den.

Aničko je to podle mě v pořádku,že ti alkohol je šumák a i přirozený. Nepřirozený je si k němu pěstovat odpor a vidět bubáky. Jen vědět že tu sílu svoji má. Pokud ho využíváme víc než je zapotřebí.

Zdravím všechny. 22.6. to bude rok, co abstinuji. Po nekonečných 15 letech alkoholické smrště jsem našla samu sebe, jsem normálně obyčejně šťastná. Získala jsem zpět rodinu, děti i manžela, ale hlavně samu sebe. pravidelně docházím na terapie a k psychiatrovi, mám za sebou 11 týdenní léčbu v Bohnicích, kam jsem tolik nechtěla. věřte mi, stojí to za to. Přeji všem pevnou vůli a štěstí.

O léčebnách letí fámy, lži, lidé to berou, jako ostudu, selhání.Zbytečně.Také jsem se bála, jsem ráda, že jsem tam byla, a užívám si střízlivosti.Jen zatím to doléčování nepodceňuj.

Ano Líba má pravdu,doléčování je stejně důležité jako samotné léčení.já teď po stacionáři ještě chodím na roční doléčovací skupinu.

Zdravím všechny,
jsem 14 dní bez napití, před tím omezená konzumace. Chtěla bych se podělit o pocity. Včera jsem zažila velmi zajímé stavy, cítila jsem se jako když jem byla starší dítě a bylo mi samo sebe šíleně líto. Cítím to doted, když si na sebe vzpomenu, jaká to byla doba, chce se mi brečet. Ale zároven mi bylo líto toho, jak jsem v tom věku byla čistá,plná ideálů a síly do života a cítila jsem, že nechci tohle dítě ztratit, tím že ho propiju (jde to těžko vysvětlit). Zvláštní stav. Přišlo to na mě samo od sebe. Mám pocit, jakoby se psychika čistila a procházela nějakým procesem.

Závislost je podle některých odborníků jen překrytá bolest či trauma. To nutně neznamená, že člověk musel být silně zneužíván, stačí mnohem menší zranění, která člověk odmítá přožít. A jakmile přestane závislý s pitím (nebo s jídle či drogami), tak vlastně teprve začíná práce sama na sobě. Dlouhá cesta k uzdravení a objevení sama sebe. Co si o tom myslíte?

Co se týká mě, bohužel pořád hledám poslední silný impulz k opuštění starého stylu života a pití. Moje pití okolí toleruje, nemam problémy, peníze, rodina, vše ok. Jen já cítím, že když budu pít dál, nikam se neposunu, opravu bez pití je to čístý mozek, nezamlžené vidění, vnitřní klid, čistota, energie a spoustu dalších výhod. U mě je to otázka společenského pití, kdy většina lidí všude kolem mě pije nadmíru a já mezi ně patřim. A mám spíši závislst na tom, vypadat v jejich očích dobře a patřit s nimi do party Tak tohle je můj impulz k napití se a když to přeženu, tak i druhý den pokračovat. A pak si to snadno obhajovat, že nepiju moc, takhle pije i můj táta, máma, přítel, většina kámošů a helee, támhlete chlastá mnohem víc než já, no to jsem v pohodě Prošel tím někdo? Kde najít impulz a sílu se rozhodnout?
Krásný den

Víš sama nejlépe, jak jsi na tom s alkoholem.Všichni mohou pít jako ty, nemusí být alkoholici.Možná jsi v začátečním stadiu.Ta lítost nad něčím, co je pryč,omlouvání svého pití, bez něho nacházíš vnitřní klid-vypadá to tak.Nechce se ti přestat, bojíš se, že nezapadneš do party.Zkus pár měsíců nepít, porovnej život s a bez alkoholu.Mezi dobré přátele zapadneš i bez toho pití.

Přesně tak, člověk cítí uvnitř sám, jak to opravdu je. Já nemám lítost, nad tím co není, spíš se ve mě ozvalo to dítě, který jsem byla, těžko to jde vysvětlit Kadopádně díky za názor!

Alkoholik se cítí jako v samovazbě, i když má kolem sebe plno lidí.Nepochopen.

Rachel píše:
...objevení sama sebe. Co si o tom myslíte?

..."si na správnej ceste: - analyzuješ sa", vykonávaš inventúru duše.

"Koľko kto vypije - nerieš!" ~ (zodpovedáš sa sama-sebe a za seba.)

Impulz si už odštartovala - generuje ho Tvoje číre Ja - vo vnútri (!).
Reminiscencie/spomienky z detstva sú vedomý prejav očisty duše.