Alkoholik

Už dvakrát mě vyhodili z práce kvůli alkoholu. Teď mám práci asi měsíc a když jsem ráno opilá, díky nižšímu úvazku se mohu omluvit.
Ale dneska jsem měla jít na pohovor a co se nestalo - včera mi nebylo dobře (přičítala sem to Postinoru, co jsem vzala prvně v životě a letáku, kde se jako vedlejší příznak vyskytují úzkosti a třes - přítele mám stálého, jen jsem zapomněla prášek). Tak že si večer dám skleničku dvě vína. Jasně, spíš litr dva z toho byl. Pak něco v noci a vyhodnotila jsem, že na ohovor fakt nemůžu.
Přítel se to nedozví, kolegům jsem dala super výmluvu.
Jen mě štve, že jsem to zas nezvládla. Přítel (sám alkoholik, jak vtipné) mě nutí na léčení. Do léčebny nepůjdu, ale moje psychiatrička (o ní neví nikdo a ona zas neví o mém pití) mi doporučila terapeutku a té to asi řeknu všechno.
Jinak jsem "klasika" - hezká vzdělaná mladá slečna, co asi jen nezvládá tlak okolí.Mě ten chlast prostě krásně uvolní, a nejhezčí co je, je se večer zpít do bezvědomí. Sama doma. Dnes už to moc nejde, protože bydlím s přítelem v bytě (ty časy, kdy jsem se rodičům omluvila od televize, že jsem unavená, šla do pooje v patře a tam si dala půllitr kořalky...), ale pokaždé se těším, když jde někam do noci chlastat nebo jede pryč a já mám volný večer.
Jinak genetika - máma nepije téměř vůbec, pili dědové a táta si někdy dá, ale ne tak jak já. Tak dva panáky dobrého rumu, když už mu tečou nervy z mamky . Jedna babička jen kouřila, druhá naprostá asketička.Z tátovi strany úmrtí 55 a 7é, z máminy 80 a to další bude 85 a výš.
Nejhorší je, jak je to na mě znát. Úplně se změním, jsem aresivní, když mi někdo dá sebemenší důvod.
Po nejhorší kocovině pročítám weby jako je tenhle, pak se otřepu, pár dní jsem hodná, a pak se opiju, klidně s někým, ale kocovinu se pokusím ráno přepít, akže je z toho několikadenní tah.
Začínám mít strach, že umřu. Nemám problémy, ale strach...

Zdravím.Tvé problémy s pitím jsou velmi vážné.Píšu z osobních zkušeností.Podle mého soudu jsi tak mezi 3-4 fázi alkoholismu,podotýkám 4 fáze je konečná.Jsem sám abstinující alkoholik na léčbě jsem byl 5x.Poprvé jsem to vydržel nepít 1,5 roku ale pak se zase rozjel a jel jsem znovu a znovu.Myslím,že by jsi léčebnu měla vyzkoušet,byl jsem pokaždé v Kroměříži.Nemáš se tam čeho bát je tam opravdu dobře,jsi tam chráněna a hodně se naučíš jak se pití vyvarovat nehledě na to,že tě tam dají jak fyzicky tak hlavně psychicky do kupy.Posílám číslo na p. doktorku přímo na oddělení 573 314 218 zavolej ji a svěř se jí s problémem a řekni jí,že je to akutní a uvidíš,že se to vyřeší.Nikdo tě tam nedrží,máš volnost a můžeš kdykoliv odejít.Budeš potřebovat doporučení od psychiatra.Řeknou ti,že je tam pořadník,že až tak za 2-3 měsíce ale není tomu tak pokud tam budeš každý den ráno volat tak tě do 3 dnů vezmou určitě.Tak jsem to dělal já.Já přestal pít protože jsem musel jinak bych zemřel,mám cirhozu jater a pokračovat dál tak je po mě a to je mi 36let.Mám rád pivo toho jsem se vzdával těžko ale nahradil jsem ho birelem i když to bych správně taky neměl k vůli chuti ať mě to neláká ale pomáhá mi překonat tu chuť.Radím neváhej a okamžitě jeď dokud je ještě čas.Pokud by jsi chtěla bližší informace tam mi napiš na mail. Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Alkoholko, problém máš a velký.Jen si to nepřiznáš, to je chyba.Proč vůbec k té psychiatričce chodíš, asi většina problémů u tebe vzniklo díky alkoholu, jak ti má ona pomoc?

Alkoholka, píšeš:Už dvakrát mě vyhodili z práce...
...Začínám mít strach, že umřu. Nemám problémy, ale strach...

Lhát prý umíš, jak píšeš. Podvedeš i svůj obraz v zrcadle?

Tak si nalži, že je vše v absolutním pořádku. Nalži strachu a smrti, že to zbytečně na Tebe zkouší, Ty jsi večná...(alkoholka)

"A je to!" ~ snadné, viď.?

Jinak jsem "klasika" - hezká vzdělaná mladá slečna, co asi jen nezvládá tlak okolí.Mě ten chlast prostě krásně uvolní, a nejhezčí co je, je se večer zpít do bezvědomí. Sama doma.

krásná náplň života... ... a ty cíle a perspektivy...racionalizování pití s nádechem sebelítosti

Už dvakrát mě vyhodili z práce kvůli alkoholu.

Začínám mít strach, že umřu. Nemám problémy, ale strach...

problémy máš a velké, jenom o tom ještě nevíš, nebo si je nechceš připustit - ale vyjde to nastejno

krásně popsaná závislost na alkoholu... a z tohodle se už nedostaneš - nikdy / kontrolované pití je už teď v tvém případě utopie...

teď už, je jenom otázka, jestli zvládneš abstinovat sama, nebo je na řadě pobyt v ústavu...a všechno s nejistým výsledkem:

- jaká je motivace k léčbě? (pokud vůbec nějaká je)
- co zájmy, koníčky apod.? (vyjma alkoholu)
- pijící přítel NEBRAT - NELZE - NEEXISTUJE (vždy tě strhne zpátky)

Když jsem si přečetla tvůj příspěvek, můžu ti říct, že odpověď na otázku Co mám dělat? Léčebna nikdy. je dost těžká. Dobře, beru že léčebnu absolutně zavrhuješ (teď - možná časem změníš názor) a určitě se nikam tedy hlásit nebudeš. Taky jsem byla v té fázi, takže to chápu. Pokusím se ti aspoň trochu poradit, co mě napadá - co by ti mohlo pomoct (ale pravděpodobnost úspěchu je malá, myslím, a v té léčebně bys to měla o dost snazší). Samozřejmě všichni nade mnou mají pravdu a ty se musíš jako závislá alkoholu naprosto a provždy vzdát, už ani kapku, absolutní abstinence.
Takže:
1) donutit přítele taky přestat pít a zavést tzv. "suchou domácnost" - žádný alkohol doma, ani jediné pivo
2) přítele asi nezlomíš, tedy se s ním rozejít a zavést "suchou domácnost"
3) máš asi hodně náročnou práci, podle toho jak píšeš o tlaku okolí, tedy pokud možno najít si něco klidnějšího, abys chodila domů s čistou hlavou a neměla tendence ten stres večer ulejvat alkoholem, tvými slovy zpít se do bezvědomí
4) říct o svém problému psychiatričce, může ti předepsat léky snižující chuť na alkohol (velmi nákladná záležitost) nebo možná zařídit braní antabusu
5) zajít na AA a pokud možno tam začít chodit pravidelně. Jestli jsi z Prahy, tak denně.
6) rozmyslet si, co budeš říkat okolí při odmítání alkoholu (výmluvy na zdravotní stav atp.)
7) nechodit na oslavy, firemní akce, vyhýbat se (alespoň první měsíce) restauracím, vinárnám. Při nákupech se pokud možno vyhýbat regálům s chlastem
8) nestýkat se s lidmi, co mají s pitím taky problém nebo pijí hodně
9) věnovat se nějakému koníčku, abys měla z něčeho radost - z něčeho jiného než z pití. Taky tím zaplníš čas, který jsi propíjela.
10) při náhlé veliké chuti se opít snažit se odvést myšlenky jinam, hodně se napít vody (tak litr) a najíst se
11) mít komu zavolat, když budeš mít krizi
12) uvědomit a přiznat si, že jsi závislá, tj. nemocná a každá nemoc přináší určitá omezení
13) dávat si pozor na jiné drogy (na přesmyk do jiné závislosti) - tráva, prášky na spaní, benzodiazepiny
14) při recidivách uznat, že to sama doma nezvládneš a uvažovat o té léčebně.
15 až 20 - určitě bych ještě něco vymyslela, ale tuším, že jsi skončila u bodu 1 a 2 a stejně moje snaha asi nebude mít efekt....

Jo, vlastně jsem se ještě chtěla zeptat: proč máš strach, že umřeš? Jako proč konkrétně. Máš nějaké zlé tušení nebo tak nějak? Lidi, kteří pijou, a to i hodně, většinou zpočátku tenhle strach nemají, to až později, když třeba začnou mít zdravotní problémy, úrazy v opilosti a tak.

Děkuju za odpovědi.
Když jsem tady psala, pila jsem několik dní v kuse a pak jsem měla šílenou kocovinu, že jsem se klepala, měla zimnici, no hnus. Proto jsem měla strach, že umřu - tak zle mi bylo. Taky tu čtu o znčených játrech a slinivkách a to mě taky dodalo. Nechci na tohle umřít ve 30... Ani o 30 let později.
Přestat pít úplně to asi ne. Ale řekla jsem si, že nebudu pít 3 týdny od toho dne, kdy jsem psala, a v pohodě.
Pivo máme doma pořád, pár lahví vína (a jednu tu mám schovanou od toho posledního úletu), ale neláká mě pít. Naopak si říkám, jak je fajn být střízlivá. Je to příjemné. Napít se taky, ale když pak člověk pije jen aby přepil kocovinu, to je nanic.
Uvidím co za ty dva týdny.

Vsadím se, že dáš dva tři dny a napiješ se znova. Jo, alkoholismus je sviňa. Tak schválně.

No jo tyhle abstinenční pokusy vedou jenom k falešnému uspokojení....mám to pod kontrolou. Období nepití se budou zkracovat....

Martina prorokuje:
Vsadím se, že...

Život ako ruleta? Z jednej závislosti do inej?
(Krásna perspektíva, - v koridore dekadencie a depravácie; bez binga s výhľadom na slušnú a triezvu existenciu)