Alkoholik

Sochaľ, píšeš:
Šantalko, mě to v kostele pomáhá.

Ale chodím jen občas, velmi rád sám.

Není to ale nijak složitý, prostě je to pomoc. Asi na to je nutný být nějak připravenej, připravená, uvidíš-No a jak jsem tu citoval Magora, vždyť víš, že i tenhle tvrďák tvrďáků tam chodil s hlavou sklopenou.

Sochaľu,

ono TO pomáha všetkým pijúcim aj triezvejúcim Magorom aj magorom.

V lete je v kostole príjemný chládoček a pokoj. Údajne kostol koncentruje energiu pokoja a napomáha tak dosiahnuť vyrovnanosť a (z)mier v ubolenej alebo rozjatrenej duši.

I ja si tam občas zájdem - spontánne, nie na povel.

Občas sa TU/(sediac v lavici), dostaví aj konštruktívne vnuknutie a mnohé obtiažne situácie dostávajú nový - triezvy odev/šat aj riešenie.

To je fakt.
Je mi jinak, neumim to popsat. Ctu Navykove chovani a zavislost. Uz me tam par veci oslovilo: opet jsem si uvedomila moje "jednani v danych situacich automaticky", tzn. dat si napr. nekde s nekm pivo jako driv. Mozek vypne na autopilota a je konec. Vsechna pozitivni i negativni motivace atd.zmizi a je vymalovano. Uplne me tam vystihli. Ale prej se i tohle da naucit, mam to rozpoznat udajne cim dal lip. No uvidime. Chtela bych to spis v hlave uz prehodit a ne se zas nicit...

A jak na sviňu to nejde na povel. Taky sem pročítal různé knížky a měl z toho všeho akorát tak zmatek. Občas něco uvízlo- zajelo do podvědomí a dnes si vzpomenu na dvě, co sem četl zhruba před 15-20 lety. Dnes čtu jen cestopisy a od Dicka Francise.

Takže ta první kniha byla Zlatý avatar o hledání míru v sobě, takové to bylo zmatené, dlouho jsem přemýšlel nad odstavcem a kolikrát na nic nepřišel... a druhá byla Čtyři dohody, tu sem četl víckrát, byly tam dobré myšlenky indiánů Toltéků, bylo to takové programování nebo jak bych to nazval... a vůbec už netuším kdo to napsal. Sebou sem si je nevzal, ikdyž jedna byl dárek s věnováním.

V dospívání jsem byl zmatenec a pokoušel se číst i Nový zákon, nedočetl sem to nikdy. Teď jsem jinde.

A psal jsem, kdo hledá najde, naděje umírá poslední, nevzdávat to, ale čím víc tlačíš na pilu tak to má někdy opačný efekt- víc se Ti to vzdaluje.

Zdravím,
Perte já zase naopak ty horka miluji, no, ale už se zase pro změnu ochladilo, takže si každý přijdeme na své)))
Šantalko-četla jsem...tak snad dovča dopadne dobře. Já už mám jednu za sebou, kratší, v pohodě. My jezdíme bez dětí, už ani ten mladší, letos ještě 8tř. ZŠ s náma nechce jezdit. Už vloni na podzim s náma nejel.Starší syn , ten už vůbec. Takže už jezdíme bez dětí, ale o to více si užíváme. Nejezdíme, ale s nikým, jenom my dva. Jednou byla krátká dovolená s partou a stálo to za prd.

mááváám

Zdravím,
tak asi v rámci abstinování "přicházím" o zdravý rozum)))
Dneska jsem se přistihla, že v obchodě mluvím v duchu už i s magnesii a přiblbě se usmívám)))
Bydlím na vsi, v obchodě pár lidí, ale každý tahal chlast, teda kromě mně.
Tak jsem tak zadívala a přiblblě se usmála a přitulila si z regálu vodu.
A vduchu si říkala: "...no, jo tamto,to není tebe a tebe (vodu magnesii)si dám naopak zase já))) a můžu tě vypít kolik chci. "
Venku jsem si dala hned velkého loka.

Stopka - dobrýý Já zas včera řešila problémy s bydlením - nevyřešila, zas se budu muset odstěhovat. Mno a kvečeru úplně vyřízená jsem si tahle šla sem do stánku k ťamošům pro smažák a hranolky k večeři a k dalšímu vokýnku pro skvělý grilovaný kuře na dnes na oběd. Došla jsem domů a prostě usnula bez jídla. V noci se vzbudím hlady a hledám ten smažák - doteď jsem ho nenašla, musela jsem to někde prostě nechat - no, jsou to stavy A jo, v každým stánku prodávaj mou oblíbenou vodku - ale ač nervy a tak, vůbec mi nenapadlo si ji koupit. Jupíí - mám to opět nastavené jako tehdy - alkohol sice je všude, ale já nebojuju, ignoruju a nepřijde mi to ani nějak obtížné. Snad tentokrát vydržím dýl jak rok

JanaK
smažák)))asi tam zůstal)))je fajn, že to máš už takhle nastaveno v hlavě, držím palce!
Já jsem si fakt dopoledne přišla jak švihlá v tom obchodě. Prostě taková srovnaná s tím vším, přiblblý úsměv...natěšená na vodu)))
V začátcích, když jsem ještě musela v obchodě odolávat mi kromě jiného pomáhalo cucat v obchodě tic tac, nevím proč, možná to zahánělo chutě?... je jasný , že to není řešení, to je jenom taková podpůrná pomůcka k tomu všemu.
No a úplně v začátcích, to jsem do obchodu nějakou dobu ani sama nešla... v součastnosti se začínám v obchodě přiblble usmívat...
No, kde toto skončí
Mááváám a držme se!

Ještě doplním k tomu tic tacu, tak jsem myslela pouze ten s mentolovou příchutí.
Možná ten mentol asi nějak zahání trošku chutě, ale bažení nikoliv.

No jo, chybné výkony -já se zas při daních usmívám na úřednici, jako ženich -zblbe-mele o těch číslech a já se tetelim, jak si venku dám studenou kofolu s ledem a jak jsem loni po daňovém výkonu od ní vlezl hned do hospody a "odměnil se" ve vedru hned pivem a nebyla z toho jednodenní záležitost, eh-a takových chvil a stavů "mimo" mám víc.
A jdu z bazénu do skřínky a spletu se a vyděsím se, že mě ji vykradli, hrozná chvíle, počítám co tam je, mobil, peneženka, vobčanka a kdesi cosi a jak pudu domu v plavkách-taková ztráta! a ztopim mdenší poplach dokonce, prohledávám tam koše- no, za pár minut se uklidnim, najdu to!- chodím tam často, tak jednou se překouknout je v normě přece- a je toho víc, Ježišmarja, to je tim nepitím, strachuju se, mozek už budu mít teď do smrti smrtoucí nakřivo-Ale houby! Občasnej chybnej výkon má prostě každej-o nic nejde-ale Stopku a JanoK díky, vlastně jste mě dnes ohromně uklidnily!

mno jo, smažák. Ale mi se těch blbin stává, co nepiju, spoustu, tohle byl ale extrém Třeba dnes - čučím do komplu a najednou se mi EPO daně začly nějak dvojit. Nemohla jsem prostě zaostřit oči a navíc se mi začla děsně motat hlava. Vyděšena (letos dvě klíšťata a představa encefalitidy) jsem jela pomalinku autem za kámoškou neuroložkou - prý takhle začíná migréna - neznám, tyhle stavy jsem měla po půllitru vodky. Jí osobně prej pomáhá - hned, jak se rozdvojí vidění, dva acylpyriny zapité velkým panákem domácí slivovice.Pokud ne,minimálně den ve tmě a chladu s bolavou hlavou a zvracením. Mno, vysvětlila jsem jí, proč nee slivovici a že tenhle problém jsem nikdy neměla.Řekla zajímavou věc, kterou tu už asi někdo i psal. Pokud odejmu tělu a mozku něco, na co bylo lééta zvyklé, musím se smířit s tím, že se mu to líbit nebude. I po překonání absťáku, nasazení zdravého životního stylu chytnu prý kdeco a docela dost dlouho - pár let. Dřív tělo bojovalo s chlastem, teď nemá s čím, ale organismus je furt nastaven na obranný systém - takže aby měl co dělat, něco si uloví nebo najde v těle zanedbané věci. A mezitím cvičí s mozkem. Zajímavé, ta doktorka je jen prostá neuroložka, ale vysvětlila mi to líp, než tehdy, když jsem hledala odbornou pomoc, ten debil psychiatr.
Také mi necpala Neuroly apod, ale řekla, že to chce čas, ignorovat chlast tak, jak to dělám a prostě vydržet. Jsou na tom lidi hůře a nemůžou to na rozdíl ode mne ovlivnit. No - v podstatě mi gratulovala, že mám štěstí,že to bude záviset jen na mně Navíc jsem v přechodovém věku, ale to k životu patří Jo, a nekouřit - tak to nedám zatím