Čau Láďo,
nejprve bysme asi hodili na pravou míru tu exhibici co? Ta si myslím už pár let probíhá. Alkohol se vystavuje a předhazuje jako něco zcela normálního. A on není. Takže jsi asi myslel prohibici viď? Myslíš si, že by to světu pomohlo? Podívej co to dělá s hulením /trávou/. Ač podle mého méně škodlivá, kriminalizuje se, tím se její cena zvedá a stejně se nedosáhne ničeho - kdo chce, ten si najde cestu jak si zahulit.
Já bych chlast s i cigára zdražil. A to fest. Klidně desetinásobně. On by se počet konzumentů zredukoval festovně. Ne, každý je dost aktivní, aby lezl po stromech a sám si pálil... No, to se, ale nestane. Tudíž bych chycené ožralé náctileté vozil na přenocování - ne na záchytku, ale na azylák pro bezdomovce, aby tam s těma alkotroskama měli možnost přespat, ráno mít možnost po nich uklidit a věřím,že by je další chuť též přešla.
Co se týče rodiny - tak řešíme standartní problémy, ale nic závažného. Žena by si asi postěžovala, že jí málo obhospodařuji, protože já furt nenašel tu starou nekonečně ukrutnou sexuální sílu. Což o to, sílu bych i našel, ale představa té fyz. dřiny mě přivádí k věnování se ušlechtilejším věcem než kopulačním pohybům
Dcera je šikovná a zřejmě bude nadprůměrně inteligentní, takže pohoda - jen v ní strašně často vidím malého sebe. Tak musím dávat pozor na to, aby se nedala na špatnou cestu jako jsem to udělal já. Trénujeme ten akordeon.
V práci dobrý. Tu jsem změnil, ačkoli jsem měl možnost se vrátit. Ale to jsem zamítl, protože furt by tam na mě čekali kostlivci ve skříních a lidé, kteří by je z nich rádi tahali a předhazovali je přede mě.
Začal jsem od nuly a řekl bych, že se daří.
Jen tento týden od práce odpočívám, jelikož parta Strepkoků a stafilokoků se rozhodli, že mi sežerou ruku, tak ležím v naprostém klidu doma, polikám antibiotika, dumám o problémech světa a ač jsem psal nedavno, že tady toho už moc nevyvrhnu, tak jsem se zas na to dal. A chudák Zdenek si myslí, že mu chci přetahovat samičky.
Jinak táhnu už devátý měsíc a největší změnu, kterou jsem zaznamenal je ta jak se chovám za volantem. Dřív jsem absolutně dodržoval limity dané předpisy, samo kromě těch na alkohol, abych nevyčníval a nepřitahoval zbytečně pozornost chlupatých. Teď je tomu jinak. Limitují mě jen výkon mého stroje a šneci. Ráno no problem, protože nás kolem čtvrté na silnici moc není, horší je to odpoledne, kdy se mi všichni snaží zabránit dojet domu včas

Též jsem se stal brutálně citlivým na auta s Ačkem v SPZ. Nikdy jsem je neměl moc rád, ale teď se to stupňuje. Naposled dnes, když jsem jel z převazu se mi jeden Ačkar narval z vedlejší na mou hlavní, tudíž jsem ho řádně vytroubil, načež jsem se dočkal divoké gestikulace a vztyčeného prostředníku, což mě dohnalo při dalším zastavení k vystoupení a vytažení dotyčného frajera z jeho vozu. Načež se mi dostalo výhružek, že mě dotyčný zmlátí jako malého kluka, což jsem přivítal a navrhl dotyčnému aby na dalším kruháči odbočil a učinil tak. Neodbočil, a ani nevím jak by toho chtěl dosáhnout, protože onen cca padesátník s šedesáti kily zřejmě usoudil, že není již třeba více dráždit již dost nasraného Včelaře se 105ti kily
Zajmavé, že jsem začal pít, abych si pozvedl sebevědomí. Když jsem končil s pitím neměl jsem žádné. Chodil jsem zkroušený s pohledem do země.
Dnes už nechodím s pohledem k zemi. Chodím se vztyčenou hlavou v níž, ale přemítám o tom co se dělo. Ale už se mi nechce se v tý minulosti moc přehrabovat. V budoucnosti mám plán prožít zbytek života. Tam směřuji své pohledy.
Včely? Od ledna, kdy jsem přestal chlastat jsem nainvestoval dalších 200 tisíc do vybavení na stáčení medu. Zbývá mi narvat ještě jednou tolik do rozšíření včelstev a pak budu svým koníčkem, když půjde vše podle plánu, produkovat 2000 kg medu ročně s již jen minimálními náklady. Dal jsem si svůj malý plán do pěti let osvobodit sebe sama od povinosti každodenního dojíždění do práce. Pak bych se chtěl primárně věnovat už jen včelám.