Alkoholik

zdenek napsal:
Nepadnem.Aj keď Ťa roztrhne...kto ma donúti piť?craving... Opakujem: mám cieľ a verím mu.Mám...poslednú šancu..niečo urobiť zo životom.Aj Ty si do dokázal !
Keby som chcel, aby si padol, tak Ti tu nevypisujem stále to isté dookola.
Tak mi napíš, ako budeš zvládať ten craving. Pretože bude.
Dokázal, aspoň zatiaľ. Ale robím preto niečo..Mojímy lekármi sú kluby.

Krtek a ty ako zvladas craving? ja som si myslela,ze to nepride,ale pride a myslim,ze u kazdeho sa to prejavi hlavne ked pridu situacie v akych som to riesila alkoholom. rozmyslala som tak vcera nad tym preco som pila. zle detstvo,vztahy, praca a hlavne ta samota. zistila som,ze som nehladala nejake riesenie, vyriesila som to po svojom. ved aj moji rodicia to tak riesili preco nie ja? aj ja mam chut sa niekedy napit a za posledny mesiac ich bolo neurekom ta tuzba dat si jeden bola taka silna, ze ma az hlava bolela,ale zvladla som to a aj vdaka Vam.
Krtek mi napisal jednu vetu a ta ma nakopla. dakujem

Zdenek prajem vela stastia,budeme radi ked nam napises ako pokracujes,ale nechces radsej skusit PAL?

Kataríno, psal jsem, zvládlas to a zvládneš i příště. Věř si. Nenech se tím rozhodit, čím víc o tom budeš přemýšlet, tím víc to podvědomí bude našeptávat- pocity, chutě, myšlenky- hledá to cestu jak tě donutit ke zkratu. Má to těžké, držíš se na silu a bojuješ. Možná přestaň tolik bojovat, snaž se to ignorovat. Vyšumí to samo a dá ti to zas chvíli pokoj. Bude se to vracet, ale nemusí to být tak silné. Fórum ti pomůže si o tom promluvit, lepší je ale i psycholožka nebo Krtkův A-klub. Je v tom určitý vývoj, buď se budeš zamotávat zpátky nebo pokročíš s nadhledem kupředu, do dalších střízlivých let. Žádné fráze, je to tak. Dodržuj zásady suchého domu, vyhýbej se problematickým místům a napiš při krizi manželovi lístek, ať nakupuje on.

A jinak obdivuju vaši úžasnou trpělivost se Zdenem. Loni 2x záchranka, od ledna tu píše a pokrok jaký? Ani ta Katka ho zřejmě nenakopla, kamárádka s ním ztrácí nervy a vyřvala se na něj. Pomohlo to? Ambulantně to podle mně nedá.

Perte dakujem.asi vela sa tym zaoberam a skumam preco. uz je to lepsie a ako pises zvladla som to a zvladnem aj nabuduce.
co sa tyka triezvych rokov, tak verim,ze to bude lepsie a lepsie. aj ja som riesila,ze preco sa nemozem napit ved len jeden to dokazem ovladat,ale to boli tie moje pokusy zo zaciatku. teraz,ked mam skoro rok, tak viem,ze nemozem sa napit lebo to je cesta do pekla. co sa tyka sucheho domu,tak to dodrziavam, na nakupy beriem deti, pred nimi by som si alkohol nekupila hned by mi to vytlkli z hlavy. manzel pracuje v zahranici, takze som s nimi dost casto sama. na akcie nechodim ani predtym som nechodila a osvedcilo sa mi planovanie dni.

Máš dobré zázemí a podmínky, teď jen ta hlava občas zazlobí. Jde to, jen to moc netlač nebo to nabere opačný směr, udělá si to živnou půdu pro příležitost- Láďa velikonoce, ty nározky, Silvestr a přípitek. A pak se svěříš zde a nějaký Matěj ti napíše, šak já si dám taky občas decku a o nic nejde a podvědomě tě to podpoří v tom rozjezdu. Těžko se zastavuje, pomalu tě jak pavouk zamotá do svých osidel a nebudeš to dál tím víc řešit, budeš myslet, že to zvládneš sama, ale většinou to člověk sám nedá a za půl roku, rok se propije do horších stavů než co měl před tím rokem, kdy začal abstinovat. Po každé je to úplně u všech horší, nechtěj si to fakt zopakovat.

Hezké sobotní dopoledne,

Katarino, ahoj
čtu, jak to zvládáš a těší mě to. Plánování dní se mi taky osvědčilo, pomáhá mi to někdy překonat smutky a deprese, které na mě padají. Když si člověk naordinuje aktivity, na smutky a hloupé myšlenky je míň času. Jinak jsou u mě nálady pořád jak na houpačce. Jeden den je všechno fajn, zvládám, relativně dobře spím a pak propad, deprese, nespím, všechno dělám špatně...

Šantalko,
to je průšvih s tou nohou, držím palce, ať se to brzo spraví. Rodina musí víc kmitat a rozmazlovat tě, tak aspoň to si užij . Má to i svoje klady, jsi v klídku doma a mimo lákavých akcí. A zdá se mi, že přemýšlíš jinak, než když jsem sem přišla, to ti přeju a závidím...

Ve čtvrtek jsem byla pod bedlivým dozorem Antabusu na narozeninách mojí šéfový. V práci o ničem nevědí (jsem tam krátce) a tak mi odmítnutí pití moc nešlo z pusy. Naštěstí to vzali docela rychle, žádné velké přemlouvání. Stejně jsem to tam brzo zabalila, nechtěla jsem čekat, až budou mít všichni špičku a já jediná se budu nudit . Ale nakonec jsem byla ráda, večer se doma docela vydařil a ani mi nebylo líto, že jsem ho mohla strávit v jejich společnosti

Krtku, hlásím, že jsem si udělala radost: včera jsem byla v sauně a taky jsem si koupila knížku, oddechovku a už na prvních stránkách se směju .
Přeju hezký víkend všem.

Ahoj Prudence,
copak mas za knizku? Ja jsem si na marodeni pujcila 2. Zatim ale ctu spis tady
A o tom mym smysleni: neco se stalo. Zmenilo, citim to vnitru (to zni hrozne, co) ale ja se tesim fakt na to, co bude, za strizliva
A oslavy, no zlatej antabus asi, vid? To je dobre, zes to ustala takhle Ono pak uz stejne neni o co stat..

Prudence, to mi přesně připomíná, to "pod bdělým dozorem Antabusu", moje začátky po rozhodnutí užívat A pravidelně a dlouho.
Přesně tak jsme si připadal, že mám v sobě dozor a to, co by mi v mých rozjetých letech připadalo protivný, jsem naopak uvítal.
A zatěžkávací zkouška byly též narozeniny v práci, já se na to připravoval, připravoval jsem si ta odmítnutí a trpěl při tom, jak se budou tvářit-a to zas úplně plachý nejsem.
Všichni byli nadšení, jaká zas bude švanda, půjde se pak do hospody, atd., No,vynechal jsem, na něco se vymluvil.
Vydrž, oni si všichni zvyknou.
Začátek ovšem-připadal jsem si jako nahý, zranitelný, nezvyk. To je to nebezpečí, ta rozrušená psychika, že spíš kývneš a vjedeš do starých kolejí, který ti připadají bezpečné.
Ale vedly by zas po počátečním snad uvolnění opět do zrůdné kocoviny, alkokolotoče.
Pokaždé, kdy to zvládneš, jsi ale o něco obrněnější, silnější.
A zažil jsem tak tři měsíce střízlivosti, pět-všechno bylo pořád lepší.
Máme ovšem v práci jedno čertovo kvítko, takovou milou dámu, která vždy to musela komentovat.
Aha, ty vlastně NEPIJEŠ! Když všem nalejvá šampáno. Nebo Ty si ale SAMOZŘEJMĚ nedáš? Nebo DNES TAKÉ NE?
S takovými jako významy-no, nepiju už sedum měsíců nebo kolik, takže tě oslav a narozenin bylo víc.
A vidím, jak možná zpočátku bylo tak trochu ticho-co jako udělám?
Časem se nabízečka spíš opravdu posouvá do trapnosti.
A tak asi před týdnem přišla, sedla si a že bývalý manžel se uchlastal a že to bylo peklo. A že její táta se upil a že to bylo strašný. A že teď chodí s někým, kdo pořád pije. A jak to dělám? A co to jsou ty AA?
Takových střízlivých, překvapivých setkání mám víc.
Třeba mlčenlivý chlapík, starší, taky z okruhu práce. Roky jsme spolu nemluvili, nebylo o čem.
A pak najednou z něj právě při jedné alkooslavě vylezlo, že deset let nepije, zamlada pařič, záchytky atakdál.
Dneska se na sebe z dálky už zubíme a vtipkujeme.
Při oslavě, atd, lze vykládat o výhodách popíjení Mirindy či snad dokonce Malinovky.
Tichý spojenectví.
Víme o co jde.

Šantalko,
"Poslední aristokratka" od Evžena Bočka

Perte,
díky. Naštěstí nebyli žádní pokušitelé, jen mírný údiv a jeden dotěrnější dotaz. Přes ten rok jsem na žádné akce nechodila, bývalým kolegům se vyhýbala a teď to bylo takový divný. Říkám, radši jsem zdrhla a nelituju.

Přijel mi syn, končím, mějte se krásně