Alkoholik

Katko,jsi chytrá holka a jednou přijdeš na to,že se nemáš vzdávat.
Nikdy se nevzdávej.Nikdy,nikdy,nikdy!

Katka napsal:
Stopko,
zrus mi prosím profil nemůžu na to přijít jak, diky. Ostatni se mějte a zdárně abstinujte. Ja jsem odstrasuji pripad co to vzdal a necha draka vyhrat((((
Katko,
já vím, že tu nejsme odborníci , ale zase máme vlastní ,prožité zkušenosti jak s pitím, tak s přestáváním.Osobně mám několik pokusů za sebou, tak i s delším nepitím. V součastnosti to dávám nejděle a to taky díky tomuto fóru. Jsou tu lidé, co stím, chtějí něco dělat, chtějí o tom mluvit, poradit se a ano i pochlubit , vzájmeně pochválit, povzbudit.
Občas to tu i ujede, nejsme všichni stejní a názory máme logicky různé, tak je to i v běžném životě.
Odstrašující případ? ...Ale, prosím Tě, to jsme v podstatě všichni, když se podíváme zpětně. Nikdo z nás nemá "vyhráno" na pořád....
Tak co to zkusit znova? Máš problémy, spouštěče pití.
Zanělo to tu xkrát, jenom pít nestačí, ale dej tomu ještě šanci a uvnitř sebe hledej svoji novou osobnost.
Katko,
již jsem to tu psala, zrušit profil nejde. Majitel webu to tak má zde nastaveno.
Tím pádem tvuj nick, už nikdo v budoucnu nemůže použít.

Ahoj vsem: dnes 241. den bez gamblu


Katko, jak to tedy mas s temi opatrenimi proti bazeni? Delas pro to neco aktivne nebo doufas ze to samo prejde?


U nas dnes po ranu krasne sviti, to v praci pujde samo od sebe...skoro....kazdopadne pro dobrou naladu dobry zacatek

Včelař,
s těma myšlenkama ,psaním a mluvením všeobecně, jsem jednou na sobě dělala pokus.
V jednom z mých x pokusů s pitím něco dělat, jsem si ještě, než jsem začala v ten den nasávat vzala čistý papír a tužku položila na stůl.
Já pila hodně sama a to doma.
Takže jak se zvedala hladina alkoholu v krvi, tak jsem si myslela, jak jsem chytrá zapisovala svoje různé postřehy, myšlenky, názory.
Druhý den jsem se na ten papír podívala.
Byl to hnus, horor...na konci nečitelné a polité červeným vínem...
Ten papír jsem si schovala, mám ho dodnes, ale mám v plánu ho již vyhodit.
I toto mě pomohlo, jako jedna kapka do rozhodnutí přestat pít, ale to nic nemění na tom, že teď "nevypotím"blbosti, ale méne a ne až tak mega blblbosti.
Nejsem dokonalá a o to se ani nesnažím, to by ani nešlo.
Jinak bych musela mlčet věčně))))

Ono,mi pomáhá jako ženě i tohle. Nějakou dobu abstinuju, manžel bývá pryč a bych si třeba i dala sedmičku vína. Vypiju a relativně nic se nestane. Ale, za a) hubnu, sedmička vína mi rozhodí celý metabolismus a můžu začínat znova b)druhý den mě bude pekelné bolet hlava c)budu hnusná,oteklá,na rozbití zrcadla a za d)nikdo to treba neví,ale já ano a až se manžel vrátí, budu se cítit blbe, provinile a naruší to tu radost z toho že už je doma. Stojí mi to za to? Nestoji. A taková blbost jenom,mám mezi drobnyma v peněžence startovní mincí aa. Když hledám drobné na vozík, vždy ji tam vidím. A řeknu si,tak dneska teda ne. Takové moje drobné pomocné rituály.

Přeju krásný den všem.
Pročítám tu příběhy, příspěvky, stesky, bolístky a i několik málo radostí.
Už 20 let jsem nepijící alkoholik. No, přiznám se, dvacet let jsem 3x přerušil, ale kdyby toho nebylo, vážil bych si všeho co jsem pochopil o hodně míň.
Než jsem začal s koncem, uvědomil jsem si, že pitím upadá má samostatnost, soběstačnost a že začínám být závislý nejen na chlastu, ale i na jiných, kteří za mně "na poště vyplňují složenky", protože zapomínám, jak se vyplňují, jak se tam venku žije. Zkrátka, chci se zase naučit vyplňovat složenky. Já fakt nevěděl, jak se co v běžném životě dělá, protože jsem byl neustále zpitý. Pak přišlo nedání přednosti v jízdě, 1,56 promile a naštěstí jen plechy. Flaška vodky za 100 tisíc. Rozsvítilo se světýlko a já sedím v protialkoholní poradně se žádostí o pomoc. Než jsem se rozkoukal, rozeběhlo se kolečko a najednou mám v sobě Antabus. Hlavou mi zní varování, že od teď ani kapku, nebo to odskáče organismus. Věř nebo nevěř, věděl jsem, že je vyhráno.
Synovi v té době bylo rok a půl, dcera mě najednou viděla úplně jinak. Mé přesvědčení o správné cestě se potvrdilo tím, že mi paní doktorka zkrátila podávání Antabusu na polovinu!!!
Zkrátka, berličkou se mi stal Antabus, ne alkohol.
K rozpadu manželství stejně došlo, po dvou letech od rozhodnutí. Jestli v tom hrála roli má snaha umět vyplňovat složenky, je na pováženou, ale najednou jsem byl pevnější, sebevědomější.
A přišlo první ochutnání. S ním první myšlenka - vždyť to vlastně jde, dám si jednu skleničku, fakt jenom jednu a ono to půjde. Po třech měsících se ozvalo "aha, tudy cesta nevede". Vzal jsem do ruky berličku a zabralo to.
Už ani nevím, kdy přišlo další ochutnání, asi tak 6 let od rozhodnutí. Říkám si, Zdendo, bude to těžké, těžší jako minule. Ani nevíš, jaká je to pravda. Jak je ten démon s každou recidivou silnější. Kolikrát odložíš rozhodnutí vystoupit na té správné stanici autobusu, otočit se a jít do ulice s ambulancí. Dodnes si pamatuji pocity, že jsem se rozhodl správně. Opět pomohlo přesvědčení, že Antabus je berlička.
Ale pozor, ani po jedenácti letech není vyhráno!!! Zahraniční firma, rauty, možnosti. Byl jsem stavbyvedoucí a ke špuntu je tam hodně blízko. Přidalo se období, kdy táta vzdal svůj boj o život a byl poražen. Další výmluva byla na světě. Skleněné dny, před usnutím půllitr kořalky. Cesty domů v pracovních šatech, okna, 3 hodiny cestování metrem z konečné na konečnou, mokré kalhoty, dospávání v křoví.
Jsem schoulený u Kačenky v náručí a pláču "já to nezvládnu, bojím se". Opět čekání na autobus do ulice s ambulancí. Víš kolikrát jsem raději přejel stanici? Nevystoupím, ač vím, že mám jednoho kamaráda - Antabus. Nezradil.
Je to už 9 let, a já vím, že mám vyhráno. Jsem ale nepijící alkoholik. Věř jen sobě a svému vnitřnímu hlasu. Věř i kamarádům. Věř, že ten kdo zbyde je opravdový kamarád. Ale první krok musíš udělat TY. Ten za tebe nikdo, doopravdy nikdo, neudělá. Dnes vím, že žádný krok nebude definitivní, musíš si udělat krátké cíle a najít oporu. Víru, lásku, přesvědčení. Jen ty máš šanci. Buď vítěz.
Dokážeš to.
Zdeněk

Zdenku,

Za sebe a možná i za pár ostatních co jistě dorazí.

DĚKUJEME

Mám to velmi podobný jako Včelař. A na rozdíl od mnoha předešlých pokusů - jsem klidnej.

A moje alkoholová nebo spíš antialkoholová knihovnička se rozrůstá ...

Kdosi tu psal o syndromu třetího měsíce. Že je člověk na koni a najednou zrycne.
Dávam na to bacha.

DOTAZ-

Váhám ale s jednou věcí - típnout hulení. Nenávidím to, ale stejně kouřím minimálně krabičku denně.
Štve mě to, ale holt - pomáhá to při soustředění.
A hlavně - bojím se začít válčit na dvou frontách.

PROTO SE VÁS VŠECH PTÁM:

Má někdo tuhle zkušenost?

Sochari ja zkusenost mam. i pres potize doma jsem pila leta decentne, jednou tydne flasku vina a kourila dvacet denne. pak jsem prestala kourit a do tri mesicu jsem pila tu flasku denne. takze pozor, aspon o tom vedet..nikotin zvysuje dopamin v mozku podobne jako alkohol. D