Alkoholik

Seš vypitej mozek, Láďo... ale to jsem tady asi všichni...

Jo, za mé alkoholové éry sem vypil flašku a byl v pohodě a nikdo na mně vlastně nic moc nepoznal. Pak se to zlomilo a stačil malý lok a už to každý na mně viděl. Sám sem to cítil, ty změny osobnosti, chování. A zhoršovalo se to. Další loky a další propady a jedém vesele, Bouhouš ono to pak zrychlí ani nevíš jak.

Lado,
tak se to aspon rozcislo. Nemusis to tajit. To vis, mamku to asi vzalo. Kdo vy taky cekal, ze bude nadsena, ze... Nevi, ze uz to mas zvladnuty a asi se boji, ze budes pokracovat. Dej ji cas, pochopi, ze to byl jen "ulet". Aspon to mas za sebou
Bohousi, to jsem taky zazivala, cekani na vikend. Skoda promarnenejch dnu. Dnes se tesim na kazdej zitrek. I na vsedni dny, i na vikendy, tech jsem se ale bala kvuli lakadlum, ted uz ne;-) Dnes jsme na vejlete potkali alkopartu znamejch, pripojili se i s chlastem. Vubec to se mnou nehlo, drzela jsem se dzusu a kafe a caje. Je mi fajn.

Reminiscence, nepíšeš krkolomně, vůbec, díky-chápu, spíš ne násilí a zaťatost, to může i srážet, spíš hledat to pozitivní, stategicky být snad spíš lišák než zaťatec-jinak ti chci napsat, že jsem moc rád, že jsi zpátky.Už zezačátku jsem si vyhledával i tvoje starší příspěvky a bral si z nich a jak jsi napsala o depresi, tak jsem ti moc přál, ale spíš jsem nad tím tvým utrpením z deprese ztich-je fakt, že, co je deprese asi vím opravdu jen kvůli tomu alkoholu a to bylo hodně to, co mě od něj odrazilo /jak pevně doufám/.
Stopko, jak píšeš o hulení,kouřím daleko víc než ty, ale zatím se přestat neodvážím.
Otevřít druhou frontu si teď netroufnu. I JA psal, že nefajčit bylo těžší než abstinence.
No, popravdě se na to ranní kafe a cigáro těším.
A i když se palice zatočí, tak si říkám: Hele, klid kocovinu nemáš.
A nemám!

Šantalka napsal:

Bohousi, to jsem taky zazivala, cekani na vikend.
Šantalko, víkend bude už za 4 dny
A neříkej, že tě ta abstinence někdy neštve - viz např. tvé setkání s alkokámošema - já sám jsem se snad nikdy v životě neopil do němoty, ale nepít jenom proto, že MUSÍM, to mě vytáčí...

Bohouši, tvůj příspěvek mě docela dostal. Nebýt alkoholička, ukroutím si hlavu nad tím "stojí mu to panebože za to !!?" Jako alkoholička tě víc chápu, ale upřímně říkám, že si myslím, že si to děláš ještě těžší, než kdybys vůbec nepil. Sám vidíš, že moc šťastný z toho nejsi, bylo by lepší s tím seknout úplně. Ale to ty samozřejmě víš. Jsi dobrý, že se nezpíjíš do němoty a piješ tyto minimální dávky, to já bych - když už tak už - se dorazila do mrtva. Tohle co praktikuješ ty bych vůbec nezvládla, někde jsem četla přirovnání u alkoholika, co se "nedorazí", dá si třeba skleničku vína a pak násilím přestane, že je to jak přestat se sexem těsně před orgasmem. Potřeboval by ses od toho pití odpoutat, nemyslet jen a jen na to, najít normální radosti života (viz. Sochař nebo holky co teď s radostí mejou okna ), takhle si to v mozku stále dokola provokuješ a je jasné, že ten alkoholický mozek po takovém mírném namlsání chce víc a dál a tak se celý další týden trápíš, protože mozek zuří a už jen očekává další dávku. Shrnu to - ty jsi alkoholický masochista

Remi, u mě to je možná dáno tím, že poměrně velkou část své pracovní doby strávím za volantem, takže u mě nějaké "doražení se do mrtva" nepřipadá v úvahu, pokud si nechci rovnou podepsat výpověď Ale máš asi pravdu v tom, že možná právě proto se tak těším na víkend, kdy si tak nějak podvědomě řeknu: "Tak, a teď mi můžou všichni políbit pr..." a toho panáka si s chutí naleju Problém je v tom, že jsem měl před časem problémy se slinivkou, a v papírech mám napsáno: "Přísný zákaz alkoholu doživotně"...

Nedala jsem to. Už se asi nikdy nemůžu napít. Jen mám strach z absťáku. Ale nemocnice se bojím. Přítel vyhrožuje že pokud mi bude zle tak zavolá našim. Což by byl průšvih. Před dvěma měsíci naši přijeli do našeho bytu a skoro násilím mě odvezli na pohotovost Naštěstí si mě tam nenechali (přiznala jsem že jsem 5 dní chlastala). Bylo mi zle tři dny.
Stejně jsem ke třicítce chtěla přestat pít. Sice bude léto, dovča a tak, ale je mi líp když nepiju. Je mi líp psychicky. Když piju tak mám deprese. Dlouho jsem brala antidepresiva. Asi pět let. Když se napiju tak se musím vzít ráno Xanax.
Přiznám se - absťák jsem musela přepít.Bylo mi děsivě zle. Jenže přijde znovu. Mám magnesium, přítel mi koupíl Béčko. On taky pije, tedy pil dost, ale už moc ne. Nemůže. Má cukrovku, dnu, vysoký tlak. Je o 20 let starší než já.

Bohousi,
abstinenci ted beru dle rad ostatnich tak, ze NE musím abstinovat, ale CHCI. Je to lepsi pocit. Jinak alkokamosi byli za chvilku trapny, delali ostudu, menili cil vyletu a ve finale se kvuli panakum zhadali, nejdriv v párech a pak vsichni. No nic moc. Manzela jsem si "odvedla" domu a bylo

Bohousi, a s tou slinivkou: to je docela padnej duvod nepit... Me zacal cca pred rokem brnet a palit palec na noze, pak znecitlivel. 100% je v tom alkohol, nervova soustava. V nejhorsim pocinajici dna:-( !!! To jsem si rekla: TVL jde do tuha, ne ze ne! A to neni jen ten palec, dale psychika atd. Me je ted dobre, a to je velka motivace, velka. Jeste mam snad kus zivota pred sebou a nechci bejt nemocna, zbytecne... Mam rodinu, je to zodpovednost.